Panoráma San Gimignana focené ze stejného místa jsem tady měl dvacetkrát, ale vždycky focené v květnu, červnu, červenci, září nebo říjnu. Tohle je z patnáctého února. Každý velký umělec vám řekne, že nejdůležitější je načasování 🙂 Patnáctý únor bylo dobré načasování, protože týden předtím Panizzi nalahvovali Vernaccii 2023. Jel jsem si pro vzorky. Číst dál
Vypomůžu si fotkou florentské krajiny, kterou jsem už použil v říjnu. Mám za to, že cestou z degustace ve Fattoria Ambra jsem zabloudil i k Tenutě Artimino, ale fotku jsem nenašel. Ale kdo ví, jak to bylo – florentské kopce lákají k bloudění a pokaždé, i napočtvrté jsem si cestou do Ambry nebo zpátky pobloudil. Dnes po mnoha letech poprvé otvírám Carmignano jiného výrobce než je Ambra. Není na tom nic divného, protože celá denominace Carmignano má jen málo přes sto hektarů. Číst dál
K Bolgheri se hodí dnešní fotka z plážování, bolgherské vinice se táhnou skoro až k moři. Přesněji ke staré silnici via Aurelia, která vede podél pobřeží. Říká se, že některé vinice končí v nadmořské výšce kolem deseti metrů, takže „skoro u moře.“ Nostalgický nákup v CONADu, totéž víno jsem kupoval v září 2013 v nedalekém Bolgheri ve stánku u silnice. Vzpomínka říká, že to bylo dobré! Číst dál
Dneska si budu muset úvod strašně vymejšlet: víkend podle očekávání propršel. Zrušil jsem původní plán, Anteprimu v Montepulcianu, protože jsem nechtěl zdegustovaný v dešti bloudit po Montepulcianu. Náhradní plán byly karnevaly v blízkých obcích. Masopustní slavnosti se v Itálii velkolepě dodržují, o benátském karnevalu jste asi četli všichni. Tady na venkově se karnevaly drží hlavně pro děti a v dešti se bez dalšího ruší. Takže mám pro vás jen úvodní fotlu z cesty na karneval v Montecatini VC. Ten se sice nekonal, ale kousek před cílem jsem narazil na tohle agriturismo. Bylo to jako skok strojem času a cinefilové jistě vědí, na co narážím. Večer doma jsem si to našel na Bookingu a podle ceny se bohužel zdálo, že snídaně servíruje sám Russel C. Číst dál
Začnu fotkou oblíbeného poutního místa na pláži Gorette. Při pěkném počasí mi supluje čítárnu, chodím si tam sednout s knížkou. Monotónní hučení vln bezvadně izoluje a umožňuje soustředění. Při chladnějším počasí slouží jako cíl procházky, u kterého se otáčím domů. Dnes stručné degustační poznámky o dvou vínech. Číst dál
Dnes odpoledne na pisánském venkově, vicino Sasso Pisano. Jaro je tady a zima snad ani nebyla tak dlouhá! Číst dál
Léta s sebou tahám do Toskánska tenkou knížku básní renesančního toskánského básníka. Už jsem o ní kdysi psal a datování 2009 není překlep, ale pobídka ke gůglování. Čistě náhodou jsem autora poznal v osmdesátých letech, teď vozím knížku s sebou kvůli příležitostně dávkovaným toskánským reáliím a při cucání Sangiovese na balkoně se chechtám nad jeho verši:
Trápit se umím to je očividné
stačí jen nalézt pohnutku
slzy se řinou krev mi v žilách stydne
když si dám povel k zármutku Číst dál
Rosso di Montalcino 2020 DOC, Col d’Orcia
Asi 600 tisíc lahví ročně a soukromý majitel, vinařství se mi stále připomíná, když jezdím z Montalcina domů přes Grosseto. Dlouho jsem si myslel, že to je družstvo a odolával jsem, až jsem nakonec koupil několik polovičních lahví v největší montalcinské vinotéce Bruno Dalmazio. Má ohromný výběr vín z Itálie i Francie a poměrně nízké ceny místních vín. Ze zmíněného objemu výroby vinařství Col d’Orcia je 240 tisíc lahví Brunella a dalších 240 tisíc Rossa. Číst dál
Člověk se pořád učí! Například Bolgheri. Vína z Bolgheri zná každý, stejně je to se starým městem. Znalci znají cypřiši lemovanou silnici do Bolgheri a vědí, že se jí říká Viale dei Cipressi. Jezdím sem od roku 2003 a už jsem tady strávil třináct měsíců, ale až do ledna jsem nevěděl, že v Bolgheri mají i nádraží. To koukáte, co :-) Číst dál
Volal jsem o pomoc ještě z Čech. V prosinci jsem vyprodal všechno Vino Nobile a představa zimy bez něj pro mě byla jako Sahara pro kapra. Zajel jsem si pro dvě krabice do Gracciana. Julio Straccia z Gracciana (na horní fotce z pátku) mi v lednu poslal nový ceník i s novým rosé – Nobile právě nalahvoval a rosé se bude lahvovat někdy v půli února. Už před rokem jsem byl naprosto nadšený z Rosato 2022, protože 11,5% alkoholu. Bylo to lehké, svěží, osvěžující, chlastací a mělo to jedinou chybu, že jsem o něm nevěděl předem a z celého dovozu na mě zbyla právě jedna jediná lahev. Hned jsem se vyptával, jaké bude Rosato 2023 a odpověď byla, že má 12% alkoholu. Ještě jsem ho neochutnal, ale to loňské bych tipoval na 30 lahví. Číst dál
Monticchiello je městečko v toskánské provincii Siena, v okrese (comune) Pienza. Žije tam asi 200 lidí, ale když jsem tam v pátek byl, zdálo se téměř opuštěné. Číst dál
Úvodem malé poučení o toskánské zimě. Mám v notebooku otevřenou předpověď a na příštích deset dní ukazuje jasno. Nejvyšší denní teploty deset až šestnáct, noční neklesají k nule. Ale nejlepší je modrá obloha a jen sem tam nějaký mráček, spousta světla! (Ráno jsem na internetech objevil článek s titulkem „Letošní toskánský leden je nejteplejší za posledních sto let,“ ale raději jsem ho nerozklikl.) Oproti prosinci se zdejší život výrazně zlepšil, protože v obci se 150 stálými obyvateli jsou v lednu otevřené tři pizzerie. Nejlepší je U Rybáře, ale otvírá jen na víkendy. Důchodkyni, která tam peče pizzu, bych pokaždé líbal ruce, pizza je senzační. Normálně večeře odbudu focacciou, sýrem a salámem, ale už se těším na pátek a pizzu. Číst dál