Archiv pro štítek: Itálie

Italská degustace a poznámky z horka

Na čtvrteční degustaci pořádané italskou obchodní komorou a Doctor Wine neboli vydavatelem jedné z prestižních italských vinařských ročenek jsem znova a znova zažíval dèja vu. Třeba když neznámý návštěvník řekl českému someliérovi, že to Verdicchio bylo fakt špatný, ubohý a asi nejhorší víno, co měl poslední rok :-) Pobavilo mě to maximálně, jednak proto, že takovou poznámku si mohl klidně nechat pro sebe (a nic by se nestalo) a druhak proto, že mě zmíněné Verdicchio naopak přišlo jako vynikající a možná nejlepší bílé z celé degustace. Řekl jsem si o opakování a fakt se mi líbilo. Ale já mám pro bílá vína z Marché slabost a zvlášť při teplotách nad 30 stupňů je ocením – ostatně v Marché běžně bývají čtyřicítky, takže ta vína jsou do vedra ne „jako dělaná,“ ale doslova dělaná do vedra.   Pokračování textu

Benátský Spritz a barikovaná Vernaccia

Jestli mě něco na květnovém výletu do Toskánska nadchlo, tak to byl Campari Spritz v Central Baru v Mazzantě. Na srovnání jsem měl klasický Aperol Spritz a Campari Spritz, druhý jmenovaný jasně vyhrál. V sobotu jsem v Bille objevil Campari, přikoupil Prosecco a dva pomeranče a odpoledne jsem dával ochutnat přes plot sousedům. Všechno je na horní fotce: do sklenice dáte spoustu ledu (opravdu hodně!), zalijete Proseccem a obarvíte trochou Campari. Přidává se plátek pomeranče a v letních vedrech je to senzační osvěžení. Na wikipedii najdete historii i možné náhrady (v Benátkách se prý místo Prosecca používá soda, vedle Aperolu a Campari se používají i jiné hořké likéry), když došlo Prosecco, míchal jsem minerálku a ryzlinky. Ale úvodní recept Prosecco + Campari je za mě nejlepší.   Pokračování textu

Oranžové víno ze San Gimignana

Nejen ryzlinky živ je člověk a příležitostí postovat další fotky z toskánského San Gimignana není nikdy dost :-) Dnes o oranžové Vernaccii di San Gimignano, alespoň podle prezentace na degustaci. Udělal jsem si na ni doma čas, protože při květnové návštěvě ve vinařství chutnala „jako klasické bílé s trochu důraznějším kořenitým závěrem, vůbec ne jako oranžáda.“ Pokračování textu

Dvě červená z toskánských návštěv

Blíží se sezóna dovolených, prodejci příslušenství k mobilům budou mít žně! Taky jsem před odjezdem třikrát prošel toskánský byt a taky jsem přehlédl nabíječku k mobilu. Dobrá zpráva je, že jsem novou pořídil za 269 Kč, ještě v lednu stála přes 500. Na úvodní fotce je Cappella della Madonna di Vitaleta, údajně nejfotografovanější kaple v Toskánsku. Pokračování textu

Dvě bílá z Arezza

Sassone 2021 Toscana IGT, Fattoria Il Muro
Sassone znamená velký šutry, stylizovaný obrázek na etiketě ukazuje podobný kámen a staré kmeny révy. Takže kamenitá vinice a staré výsadby, odrůdově je to Trebbiano, Vermentino a Malvasia. Ve skleničce je poměrně plná slámově žlutá barva, na nose intenzivní a expresivní ovocná vůně. Trochu citrusů a trochu bílých broskví, svěžest a čistota, samé hezké sliby! Naštěstí to chuť splní: vynikající kyselina (Fernando vysvětloval, že vnitrozemské Arezzo má velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, to mívá za následek vyšší kyseliny), příjemný ovocný projev přesně jako ve vůni (citrusy a bílé broskve) je poměrně intenzivní a čistý, lehce minerální závěr. Velká pochvala jde za nízkým alkoholem (12,5%) i za jablečnou kyselinou.   Pokračování textu

Dvě Chianti z Il Palagione, San Gimignano

Draco 2018 Chianti Colli Senesi Riserva, Il Palagione
Giorgio Comotti dělá v Il Palagione dvě Chianti Colli Senesi a tohle je to „větší,“ tedy zralejší, barikované a koncentrovanější. Technologicky je to tak, že kvasí odstopkované hrozny (=bobule) v nerezových tancích a lisuje se až po třech nebo čtyřech týdnech. Následně se školí osmnáct měsíců v barikových sudech a velkých sudech (15 a 25 hl).   Pokračování textu

Fattoria Il Muro, Arezzo


Ještě před kovidovými časy jsem potkal Federika Pancaro na degustaci v Praze. Vína se mi líbila, ale skutek utek. Až v kovidových lockdownech jsem si na něj vzpomněl a vyměnili jsme si pár zpráv. K výletu do Arezza a návštěvě vinařství došlo až teď v květnu. Kdybyste někdy chtěli vinařství navštívit, tak varuju před tím, že Via delle Conserve není jen ulice, ale celá čtvrť o několika kilometrech čtverečních. Stejně se jmenují všechny vedlejší ulice a uličky včetně polních cest vedoucích na okolní kopce. Než jsem to pochopil, projezdil jsem po Arezzu 70 minut.   Pokračování textu

Vermentino a Chardonnay, dva úlovky ze sámošky

Costamolina 2021 Vermentino di Sardegna, Argiolas
Vinařství má historii dlouhou 80 let, dnes je vede třetí generace rodiny Argiolas. Podlel webové prezentace mají na Sardinii nejmíň 230 hektarů vinic. Ve vinicích samozřejmě vede Vermentino, dál pěstují hlavně Carignano, Cannonau a Monica di Sardegna. Costamolina je z jejich základní řady a podle prvního dojmu je to svého druhu středomořský suchý ryzlink: jednoduchá nerezovka s lehkým lisováním, rychlým odkalením a kvašením čistého moštu, lahvovaná brzy na jaře po sklizni.   Pokračování textu