Text na blogu by se měl držet jednoho tématu, aby to autor mohl srozumitelně napsat a čtenáři nebyli zmatení. Dnes jsem se pokusil napsat dvě hlavní myšlenky. Ale jako obvykle jsou to jen takové polomyšlenky, nic těžkého, nebojte se. Pomalu se zabydluju v Toskánsku a stihl jsem rychle prohlédnout zářijové hodnocení mých dvou oblíbených vinařských ročenek, Gambero Rosso a Doctor Wine. První dojem byl, že to je opravdu (alespoň zčásti) politika. Číst dál
V sobotu bylo v toskánské Cecině krásně. Pláž vyhřátá na 28 stupňů, málo lidí, vydržel jsem se válet v písku skoro tři hodiny. Na osmapadesátý ročník svátků vína v Montescudaio jsem přijel se zpožděním. Spočítal jsem si na prstech, že jsem tam už podeváté, a vzal jsem to rychle. Objevil jsem nové vinařství. Poggio Renaio je v Guardistallo, mají první víno z jednoho hektaru Cabernetu Franc. Má lehký projev s 13,5% alkoholu, je to dost dobré, ale je to první pokus nalahvovaný den před degustací, takže je ještě brzo soudit a doporučovat. Číst dál
Do Toskánska to mám skoro 1200 kilometrů, zabalil jsem se a odjel narychlo. Už před Mnichovem jsem si vzpomněl na několik věcí zapomenutých doma. Polizianovy Poklony a pošklebky (nebudu vás moct otravovat falešnými citáty středověkého básníka), nástěnný kalendář a italské vinařské ročenky, zdroj encyklopedických informací. Beztak jsem si říkal, že už bych měl koupit novou ročenku… v Itálii jsem zjistil, že jsem projel Rakousko se špatně zadanou dálniční známkou (-200 EUR plus další problémy, ať žije Asfinag). V minulosti jsem řešil zapomenuté nabíječky k notebooku a telefonu, holicí strojek, povlečení a další věci. S přibývajícím věkem budu potřebovat milou opatrovatelku, která bude kontrolovat, že mám otvírák na víno a skleničky, špunty na sekt, časem i léky, brejle a zuby. Nestěžuju si na věk, ale pendlování mezi ČR a Toskánskem začíná být nesnesitelné. Číst dál
Salve, po čtyřech měsících se zase hlásím z Itálie. Přežil jsem strašnou cestu autem a v prvních 24 hodinách po příjezdu se moje naděje naplnily… zpočátku jsem do Itálie utíkal kvůli slunci a jidlu, ke štěstí mi stačil výhled na modrou oblohu a místní cypřiše, pinie a palmy. Po několika letech se to změnilo. Žiju stále na jednom místě, domorodci si na mě zvykli a začali se ke mně chovat jako k místnímu, přestože jim pokaždé říkám, že jsem cizinec a nemluvím italsky. Číst dál
Úvodem hlášení o dramatickém průběhu sauvignonových bedýnek. První vlnu přihlášek po zveřejnění vystřídal několikadenní nezájem. V úterý večer jsem šel spát s tím, že Sauvignony z Loiry budu muset potupně odpískat. Ráno jsem zjistil, že doslova pět minut před půlnocí se přihlásilo několik opozdilců a zbude i na dopravu. Čekala se vlna horka, tak jsem všechno směřoval k tomu, že ve středu ráno víno objednám a ve čtvrtek naložím. Místo toho jsem dostal potvrzení objednávky až ve čtvrtek, to už byly jasné tropické teploty. Nakládku v pátek jsem zrušil, protože by víno mohlo zůstat na náklaďáku přes víkend, a odložil všechno na příští týden. S některými bedýnkáři už jsem domluvený, že jim pošlu víno druhý týden v červenci, až se vrátí z dovolené. Závěr bych si přál klidnější… Číst dál
Na úvod ilustrační fotka prázdné toskánské pláže z května 2025, před otevřením. Dnešní vinařství jsem tady měl už dvakrát a byl to typický objev. Při bloudění toskánským venkovem jsem udělal zkusmý nákup v místím COOPu a doma se divil, jak jsem si dobře vybral. Jedním z nálezů bylo i Casale del Giglio. Při gůglování jsem narazil na zmínku o revitalizaci staré místní odrůdy Bellone a při další příležitosti jsem nezaváhal. Číst dál
Co se mi nepodařilo za tři roky v Itálii, to jsem našel dva týdny po návratu v Čechách, dvě bílé Riservy od Feudi di San Gregorio. Opakování je matka moudrosti: Feudi di SG je dvě stě padesát hektarů vinic v biorežimu v Kampánii, to je západní pobřeží Itálie pod Neapolí. Už několik let ujíždím na jejich základních vínech, která jsou běžně k dostání v italských supermarketech (Greco di Tufo, Falanghina, Fiano di Avellino), už jsem měl i jejich „single vineyard“ bílá, ale Riservy až teď. Moc se těším! Číst dál
Už tři nebo čtyři roky tady propaguju kampánská vína dvou vinařství, v poslední době díky větší dostupnosti převládlo Feudi di San Gregorio. Asi nejsem úplně objektivní a do jisté míry jsem se stal jejich fanouškem. Měl jsem nejmíň devět různých vín a všechna bych hodnotil vysoko. S prvním návalem stesku po Itálii se mi podařilo sehnat několik dosud neznámých lahví Feudi, další budou následovat. Mám finocchionu z La Formaggeria, kilo parmezánu z D-Più, tagliatelle EuroSpinu a rajčata z Penny. K úplnému štěstí mi chybí už jen usměvavé prodavačky, moře za barákem a trochu slunce. Číst dál
Jak jen budu chřadnout, až odejdu z tohoto italského slunce! Zde jsem pán, doma jen příživník (Albrecht Dürer, 1471 – 1528). Dnešní zápisek bude přechodový, protože zahrne poslední lahev vypitou na konci května v Toskánsku a první lahev otevřenou doma. Mezi tím jsem po osmi měsících vyklidil toskánský byt, domluvil se s majiteli, že budeme pokračovat zase v září, dopravil se domů, vypral hromady špinavého oblečení a zařídil dopravu vín Horsta Sauera z franckého Escherndorfu. A to je po dočasném konci italského dobrodružství první dobrá zpráva: francké bedýnky přijely a od pondělí je budu rozesílat! Číst dál
Na úvodní fotce je bývalý větrný mlýn u toskánské Bibbony, včerejší počasí nepřálo povalování u moře :-) Nová francká bedýnka dlouho vypadala nejistě, přihlášky se scházely loudavě, ale dnešní spam opozdilcům zafungoval. Navečer už můžu decentně oslavovat, sylvány, milerky a ryzlinky Horsta Sauera zase budou. Na oslavu padla mladičká šardonka Eleny Walch, koupená odpoledne v sámošce. Číst dál
Vůbec jsem netušil, že existuje italská denominace Alcamo, ale když jsem si přečetl etiketu, hned jsem se rozhodl lahev koupit. Vysvětlím: iniciačním momentem pro moje čtyři zimy v Itálii byl (nezákonný) kovidový zákaz vycestování českých občanů do ciziny v roce 2020. Měsíce lockdownu (který ostatně taky neměl být) jsem poté trávil se silničním atlasem Itálie, italskými realitními servery a nespočetnými lahvemi vína. Sicilská Alcamo Marina byla jedním z městeček, které jsem na Google Street View prošel křížem krážem. Číst dál
Na úvodní fotce nejsou žádné květy, je to jen listí. Živý plot u místního pizzo-bistra nebo jak to nazvat česky :-) Proč jsem za osm zimních měsíců v Toskánsku měl jen tři nebo čtyři pizzy je na komplikovaný rozbor. S blížícím se koncem toskánské zimy (a odjezdem do Čech) se mi do duše vkrádá tíseň a zmar. Snažím se aspoň vyzkoušet co nejvíc mladých vín nového ročníku 2025. Číst dál