Do vedra raději otvírám vína s nižším alkoholem, ale už dva týdny přemýšlím o vynikajícím Chianti Colli Senesi 2022 od Panizzi se 14,5% alkoholu. Spočítal jsem si, že přídavek 60 mililitrů vody srazí alkohol asi o procento. Bál jsem se, že až naředím víno vodou, pukne zem a vzplane nebe, ale nic se nestalo :-) Výsledek není lepší než původní víno, ale má znatelně míň alkoholu a to je hlavní. Není zač! Číst dál
Dnes to bude zcela neambiciózní příspěvek ve stylu „ještě jsem naživu.“ Ve čtvrtek jsem vyhlásil nové francké bedýnky Horsta Sauera. V pátek přišlo tolik objednávek, že bylo jasné, že bedýnka bude. Za celý víkend potom už jenom jedna. Bedýnka bude, ale hraje se o to, kolik vína přivezu. Čím víc, tím líp, takže stručně, objednávejte! Taky jsem letos pro samé špagety a ragú neměl chřest. Až poslední víkend chřestové sezóny jsem zajel do Hostína pro čerstvý. V sobotu bylo pečené kachní prso a vařený chřest s parmezánem. Žádný veltlín ani ryzlink, víno jde za masem: Ghemme Ai Livelli 2019 od Mazzoniho. Není to ideální snoubení, jen improvizace. Ai Livelli mi Tiziano otevřel, když jsem u něj byl letos v březnu poprvé a byl jsem nadšený. Dostal jsem k nákupu lahev jako dárek, kachní prsa byla jen záminka pro otevření speciální lahve. Číst dál
Už týden jsem z Itálie zpátky v Čechách. Odvykám si od plážování, tedy pravidelných procházek u moře, chybí mi usměvavé prodavačky a prodavači, chybí mi slunce a cypřiše. Místo toho postupně sekám zahradu, uklízím domácí nepořádek a chodím po doktorech. Nestěžuju si, ale už se těším, až budu v říjnu říkat, že jsem zpátky doma v Toskánsku. Číst dál
Plánoval jsem, že se poslední dny v Toskánsku budu zabývat jen úklidem a balením, ale dva dny před odjezdem jsem náhodou našel Vermentino 2024 od Montepescini. To si už asi nepamatujete, je to třicetihektarové vinařství v sienských kopcích (Murlo) s německou spolumajitelkou, která mě v březnu 2024 pozvala na návštěvu. Z degustace vín mě víc bavila základní řada než jejich prestižní kusy, ale při pohledu na lahev jsem si okamžitě vzpomněl, jak mě tehdy mrzelo, že už nebyla ani lahev Vermentina. Letos jsem našel lahev v sámošce, zřejmě se opakuje stejný scénář jako před rokem a vinařství prodalo všechna nenasmlouvaná vína řetězcům. Číst dál
Praktický rádce pro italské nákupy potravin. Už jsem v Itálii skoro dva roky čistého času a stále se nemůžu nabažit nakupování potravin. Nechci prudit dokazováním, že kvalita italských potravin začíná nad kvalitativním stropem potravin českých, berme to jako fakt. Po tolika měsících života v Itálii mě stále irituje, že si zajedu do sámošky pro sůl (nebo rajčata, nevím…) a vracím se s plným kufrem jídla. V neděli jsem se s tím svěřil místní kamarádce. Řekla mi, že domorodci to mají úplně stejně. Když chceš ušetřit, řekla důrazně, musíš nakupovat najedenej.
Číst dál
(Na úvodní fotce květ citroníku, protože později v textu o tom padne zmínka. Je to jako ve filmu, upozornění na to, jaké bude vyřešení zápletky a k čemu děj směřuje :-) Tady v Itálii běží čas rychleji. Alespoň podle nového úlovku ze supermarketu, Greco di Tufo DOCG 2024 z vinařství Mastroberardino. Myslel jsem si, že mám už druhý nebo třetí ročník, ale zagůgloval jsem vlastní blog a našel poznámky o Greco 2021. Bez ohledu na to, že moje oblíbená vinařská ročenka dává vinařství nejvyšší možný rating (***), základní vína jsou běžně k dostání ve dvou místních největších supermarketových řetězcích, což je věc, kterou si v Itálii pochvaluju. Díky místní nabídce jsem vyzkoušel i konkurenční vinařství Feudi di San Gregorio a taky pěkný. Italský jih mě od roku 2022 začíná lákat… Číst dál
Toskánské Velikonoce byly pod mrakem, ale hned po Velikonocích se konečně vyčasilo. Jaro se tady ohlašuje mnoha příznaky a projevy, některé jsou pro cizince ze studeného českého království matoucí – třeba sousedova třešeň kvetla v půlce února. Jedním z příznaků jara je, že paďouři jedou do San Quirico d’Orcia a fotí cypřiše. Ve středu nás tam bylo spousta, fotky dám někdy příště :-) Ale definitivní a vědecky přesvědčivý důkaz jara je, že rozkvete Ginestra (úvodní fotka, někde u Pienzy). To jsou ty dvoumetrové keře se žlutými květy, budou svítit podél silnic celé léto. Číst dál
Užívám si v Itálii špatného počasí a velikonočních slev, v tomto případě seriózně vypadající bubliny za necelých 9 EURO. Pokud jde o balení, etikety, prostě prezentaci, zatím se mi zdá italský design a kvalita v souladu. Nejen že seriózní vína jsou odpovídajícím způsobem zabalená, ale když někde objevím nápadně blbou nebo odfláknutou etiketu, bývá u toho cenovka 2,90 EURO. Úvodní fotka je z pátečního plážování, kontext dodám za chvíli v článku.
Číst dál
Koutek nářků a stížností. Cestou do Itálie jsem zastavil na německé benzince. Jedno EURO za toalety jsem zaplatil, ale 3,60 za základní espresso jsem nedal a jel dál. Na první pumpě za Brennerem byly toalety zadara a kafe za 1,60. Kdyby Italové začali ještě dělat ryzlinky a sylvány na německé úrovni (to je jako na Mosele nebo ve Frankách), tak bych Německo… ále nic. Číst dál
Pomalu se mi plní krabice novými bílými víny ročníku 2024, bohužel stávkuje počasí. Páteční teploty sice vystoupaly na pěkných sedmnáct stupňů, ale s úplně zataženou oblohou, a to se k čerstvě nalahvovaným Vernacciím a Vermentinům vůbec nehodí. Začínám tedy základní Vernaccií z Il Palagione, na kterou bylo posledních pět let absolutní spolehnutí. Číst dál
Výlet do Čech se vydařil, protože jsem 1) přivezl vína z Alto Piemonte, 2) jsem je prodal, rozvezl a rozeslal a 3) jsem se zase vrátil do Toskánska. Česká Pošta mě zaskočila tím, že dřívější postupy posílání balíků přestaly platit, balíky se vyčlenily do Balíkovny, která čeká na osamostatnění a prodej soukromému investorovi. Nakonec jsem rozeslal asi osmnáct balíků, polovina došla hned druhý den, druhá polovina za dva dny, nic se nerozbilo. Klepu to na dřevo, Skleničkovy bedýnky můžou pokračovat s Balíkovnou.
Udělal jsem si výlet do Ghemme a Gattinary, navštívil Franchina a Mazzoniho, a přivezl slíbená vína z Alto Piemonte. Možná bych za slunečného počasí měl lepší dojem z krajiny, ale se zataženou oblohou byl rozdíl mezi blahobytným Toskánskem a chudším Alto Piemonte nápadný. Úvodní samožerská fotka je z degustační místnosti či kanceláře vinařství Mazzoni. Fotku jsem vymyslel ještě v Toskánsku, když jsem plánoval cestu. Na Google Maps jsem zjistil, že Mazzoni má v kanceláři pověšený diplom Premium Gold z Prague Wine Trophy 2022. Bylo to za Ghemme 2017 a se zvětšením se dá rozluštit, že jsem víno přihlašoval já jako sklenicka.com. Bylo jasné, že tam musím zajet a tuhle fotku udělat :-) Číst dál