Úvodní fotka z cyklu Plážování a dnes si dáme podobnou dvojici vín z Kampánie jako posledně se stejnou výhradou: titulek je ukradený u Woodyho Allena a já o Falanghině nevím nic. Ale mám dobré učitele, dvě špičková místní vinařství:
Falanghina del Sannio 2023, Feudi di San Gregorio
Falanghina del Sannio 2023, Mastroberardino
Číst dál
Archiv štítku: Itálie
Všechno, co jste chtěli vědět o kampánském Greco di Tufo
Titulek je opsaný od Woodyho Allena a já nejsem ten, kdo by mohl poučovat o vínech z jihoitalské Kampánie. To se jen projevila radost z objevu, že v CONADu už měli nový ročník a v předchozích letech jsem měl s víny vynikající zkušenosti. Našel jsem dvě vína:
Greco di Tufo 2023 DOCG, Feudi di San Gregorio
Greco di Tufo 2023 DOCG, Mastroberardino
Číst dál
Ragú a Vernaccia 2023 od La Lastra
Read My Lips: No New Wines! Víno je nudné, budoucnost patří ragú a oliváči! I Toscanacci dělají snad dvacet druhů ragú, trvanlivost tři roky. Senzační k úpravě špaget, ale já mám slabou vůli a užírám je lžičkou ze skleničky. Je to moc dobré, zleva ragú z divočáka, vepřové, zaječí, srnčí, kachní, tuňák a pražma.
Číst dál
Dvakrát Vermentino LUNAE
Dvě Vermentina ligurského výrobce LUNAE jsem už oslavoval (třeba tady a tady), Šedou etiketu a Černou etiketu. Kdybych to chtěl vyprávět podrobně, tak ty vinice leží napůl v Ligurii a v Toskánsku, ale vezmu to brutální zkratkou: kolonii Portus Lunae založili Římané 177 let před Kristem a historik Plinius starší zmiňoval místní vína v roce 65 po Kristu. Cantina LUNAE hospodaří na 65 hektarech vinic a patří rodině Bosoni. Vermentino dělají ve třech verzích, od nejnižší je to Bílá etiketa, Šedá etiketa a Černá etiketa, plus další Vermentina z nakupovaných hroznů. V posledních letech dostává Černá etiketa vysoké až nejvyšší hodnocení ve dvou italských vinařských ročenkách, které se snažím sledovat. To je sice hezké, ale spolu s tím vystoupala cena někam k 25 EURO za lahev, což už není tak hezké. Jako správný Čech jsem si pořídil slevové karty dvou největších supermarketových řetězců a trpělivě sleduju ceny. Hned první týden jsem se dočkal, dva COOPy v mém okolí pravidelně výrazně zlevňují právě Vermentina od LUNAE :-) Číst dál
Přesun na jih a dvě V – Vermentino a Velenosi
Pár dní teď zase budu psát z Itálie. Půjčil jsem si dům v toskánských Macanticích, stejný jako minulou zimu a vůbec je tady všechno stejné. Turisti odjeli, pizzerie zavřely. Obec nahradila zlomený pahýl pod mým balkonem novým stromkem, majitelka domu nechala opravit pár věcí v domě. Majitel Central Baru, což je nanejvýš důležitá instituce v každé toskánské vesnici se mě zeptal, jestli jsem se vrátil, a když jsem přitakal, tak si se mnou plácnul. Číst dál
Dvakrát Carmignano Riserva
Carmignano Riserva Elzana 2020, Fattoria Ambra
Dnes povinné popisy dvou vín z aktuální bedýnky. Popisy jsou tady a teď, snad se to s odstupem roků neukáže jako omyl. Musím si postěžovat na záludnost směsných vín. Elzana má 90% Sangiovese a jen 10% Cabernetu Sauvignon, ale s ohřátím a provzdušněním mate. Hned po otevření jsem si spokojeně říkal, skoro typické Sangiovese, výborně! Po hodině na zahradě převládá paprika, pepř a kořenitý projev kabernetu. Číst dál
Tři Grácie, třikrát Vernaccia
Jestli nějaký vinařský region může být příkladem toho, jak za deset let udělat velký pokrok v kvalitě, tak je to San Gimignano. Vernaccia di San Gimignano byla odedávna vzorovým příkladem propojení marketingu s místem původu, tedy využití terroir(u) k propagaci a prodeji, ale v posledních letech se podobným příkladem úspěchu stalo zvyšování kvality Vernaccie. Samozřejmě je za tím snaha zvýšit ceny, Consorzio di Vernaccia k tomu využilo sedmisté výročí uvedení Danteho Komedie (1321), kde Dante opěvoval Vernaccii. Víno se tím vzdálilo běžnému českému zákazníkovi, který za málo známou toskánskou odrůdu nebude ochotný zaplatit 400 a víc kaček, ale podle mých degustačních zkušeností vína deseti nejlepších vinařství za ty peníze stojí. Číst dál
Barbera Elia Vino Rosso, Tiziano Mazzoni
Čistá Barbera jako stolní víno, dokonce bez uvedení ročníku. Pravděpodobně ročník 2019. Schovala se v chladničce s poklady a náhodou vyplavala teď v červnu. Ve skleničce je tmavě rudá barva s fialovým odstínem, lehká opalizace. Na nose zralé červené ovoce, střední intenzita, trochu kůže jako ze starého prvorepublikového křesla. Číst dál
Orvieto Classico 2014 z Palazzone
Třikrát jsem přivezl vína z orvietského vinařství Palazzone. V kovidových dobách zájem o víno poklesl a Palazzone jsem musel přestat vozit. Je to jeden z následků Covidu, které mě stále mrzí. Mohl bych se rozepisovat o tom, jak velkou roli při koupi vína hraje image regionu, ale bylo by to marné. Už jsem o tom několikrát psal, včetně historek o italských somelierech, kteří v Čechách prezentovali Umbrii jako region červených vín, protože je to jistější a Češi to tak chtějí… když jsem tehdy s Italem vyjádřil nesouhlas mírnými slovy, někteří vinaři v Orvietu by s Vámi možná nesouhlasili, Ital se zarazil: Aha, vy jste tam byl? No ale máme tady vynikající Sangrantino… Za sebe jen dodám, že Sagrantino je velmi pozoruhodná odrůda, ale není pro každého. Je to něco jako Iron Man pro vytrvalce. Číst dál
Dvakrát Carmignano Riserva 2020 z Fattoria Ambra
Jen stručný úvod: Carmignano je jedna z pěti prvních vinařských denominací (=apelací) zřízených v roce 1716 dekretem Cosmy Medicejského. Ten poprvé zavedl, že jako Carmignano (nebo třeba Chianti) se smí označovat pouze víno z hroznů vypěstovaných v katastru obce Carmignano (nebo podobně ve vyjmenovaných obcích Chianti). Carmignano zůstalo malou denominací (asi 110 hektarů) s typickou zvláštností: víno se dělá z místní odrůdy Sangiovese s povinným přídavkem deseti až dvaceti procent Cabernetu Sauvignon. Číst dál
Dvě bílá ze sámošky
Úvodní fotka je z cyklu Plážování. Po procházce u moře jsem zašel do sámošky pro novou lákavou verzi lombardského Vermentina a přitom jsem objevil sicilské bílé za 1,99 EURO. Číst dál
Vynikající Vermentino z Ligurie
Už jsem několikrát psal o jejich nejvyšším Vementinu Etichetta Nera – Cantina LUNAE je přední výrobce ligurského Vermentina a velmi názorně označuje svoje Vermentina barvou etikety. Základní víno má bílou (Etichetta Bianca) a nejvyšší černou (Etichetta Nera). Černá etiketa už několik let sbírá prestižní ocenění pro nejlepší italská vína. Dnes jsem v COOPu konečně objevil střední třídu, šedou etiketu, tak šla šup do košíku a večer na stůl. Číst dál