Koutek nářků a stížností. Cestou do Itálie jsem zastavil na německé benzince. Jedno EURO za toalety jsem zaplatil, ale 3,60 za základní espresso jsem nedal a jel dál. Na první pumpě za Brennerem byly toalety zadara a kafe za 1,60. Kdyby Italové začali ještě dělat ryzlinky a sylvány na německé úrovni (to je jako na Mosele nebo ve Frankách), tak bych Německo… ále nic. Číst dál
Pomalu se mi plní krabice novými bílými víny ročníku 2024, bohužel stávkuje počasí. Páteční teploty sice vystoupaly na pěkných sedmnáct stupňů, ale s úplně zataženou oblohou, a to se k čerstvě nalahvovaným Vernacciím a Vermentinům vůbec nehodí. Začínám tedy základní Vernaccií z Il Palagione, na kterou bylo posledních pět let absolutní spolehnutí. Číst dál
Výlet do Čech se vydařil, protože jsem 1) přivezl vína z Alto Piemonte, 2) jsem je prodal, rozvezl a rozeslal a 3) jsem se zase vrátil do Toskánska. Česká Pošta mě zaskočila tím, že dřívější postupy posílání balíků přestaly platit, balíky se vyčlenily do Balíkovny, která čeká na osamostatnění a prodej soukromému investorovi. Nakonec jsem rozeslal asi osmnáct balíků, polovina došla hned druhý den, druhá polovina za dva dny, nic se nerozbilo. Klepu to na dřevo, Skleničkovy bedýnky můžou pokračovat s Balíkovnou.
Udělal jsem si výlet do Ghemme a Gattinary, navštívil Franchina a Mazzoniho, a přivezl slíbená vína z Alto Piemonte. Možná bych za slunečného počasí měl lepší dojem z krajiny, ale se zataženou oblohou byl rozdíl mezi blahobytným Toskánskem a chudším Alto Piemonte nápadný. Úvodní samožerská fotka je z degustační místnosti či kanceláře vinařství Mazzoni. Fotku jsem vymyslel ještě v Toskánsku, když jsem plánoval cestu. Na Google Maps jsem zjistil, že Mazzoni má v kanceláři pověšený diplom Premium Gold z Prague Wine Trophy 2022. Bylo to za Ghemme 2017 a se zvětšením se dá rozluštit, že jsem víno přihlašoval já jako sklenicka.com. Bylo jasné, že tam musím zajet a tuhle fotku udělat :-) Číst dál
Začnu upřímným poděkováním bedýnkářům za trpělivost. Uzávěrku přihlášek jsem dal na pondělní večer, v úterý ráno jsem spočítal a objednal… potom to na naše česko-německé poměry chvíli trvalo a došlo k výpadku jednoho vína. Vespolína sice vypadá jako přezdívka nějaké kruté římské císařovny z dob Maxima Decima Meridia, ale Mazzoni (mi) ji vyprodal těsně před objednávkou. Nabídl jsem náhrady, náhrady byly přijaty, a jestli se nic hrozného nestane, bedýnky přivezu příští týden. Děkuju především za vstřícný přístup, nikdo se neošklíbal, že jedno ze slíbených vín není. Funguje to stejně i z druhé strany, vinaři tolerují moje objednávky, které by ještě před kovidem zadupali do země jako příliš malé. Není to šťastný svět, ale můžeme si ho zpříjemnit lahví Nebbiola nebo Erbaluce. Na úvodní ilustrační fotce jsou slavné cypřiše u San Quirico d’Orcia, protože tady už dlouho nebyly :-) Vpravo uprostřed na kopci svítí Montalcino. Číst dál
Ve čtvrtek se vyčasilo a sousedovi v toskánské Mazzantě rozkvetl strom. Fotka je z pátku, protože jsem to zachytil i s včelou. Jinak máme ve dne v noci stálé teploty 12 až 15 stupňů, jen bohužel většinou zataženou oblohu. Číst dál
Na četné dotazy, kdy už bude další Skleničkova bedýnka, radostně odpovídám, že právě teď! (Kecám, ptalo se jen pár lidí, ale zato opakovaně.) Tři měsíce v Itálii uběhly jako tři týdny a v zjistil, jsem, že poslední bedýnková akce byla v půli listopadu, vánoční moselské ryzlinky od Erbese. Rád bych to teď vytrhnul s několika toskánskýma bedýnkama, ale moji oblíbení vinaři lahvují pomalu. Nechal jsem si po čtyřech letech poslat vzorky vín Maura Franchina (Gattinara) a Tiziana Mazzoniho (Ghemme) a rád bych se i přes jistou exotičnost jejich vinařského regionu (Alto Piemonte) vrátil k jejich vínům. Číst dál
Víkend přinesl špatné zprávy z mnichovské bezpečnostní konference, ale v Toskánsku se vyčasilo a přes nízké teploty (10 až 14 stupňů) nastalo azzurro. V neděli jsem otevřel novou Gattinaru od Franchina. To chcete! Kdo ji má, ten se ani po rijádském summitu Rusko – USA nemusí obávat budoucnosti. Číst dál
Dobrá zpráva je, že jsem využil pobytu v Itálii a vyprosil si degustační vzorky nových vín dvou piemontských vinařství, Tiziano Mazzoni (Ghemme) a Mauro Franchino (Gattinara). Bedýnkáři si vzpomenou, že jsem především pro vlastní potěšení udělal stou Skleničkovskou bedýnku právě z nich, přesněji z Mazzoniho vín. Oba jsou představiteli malých tradičních vinařských denominací, postavených na odrůdě Nebbiolo a obecně regionu kolem Novary, kterému se říká Alto Piemonte. Ten byl slavný v meziválečném období, po druhé světové jej převálcovalo Langhe (Barolo) a viniční výsadby v Alto Piemonte brutálně poklesly. Dnes znovu nacházejí své místo na slunci, alespoň mezi italskými vínomilci. Číst dál
Výrobcem je špičkové vinařství z Ancony, Marche, čili střední Itálie a jadranské pobřeží. Má asi 31 hektarů vinic a je poměrně mladé, založené roku 1983, stále patří rodině Bucci. Dovolím si soukromou vzpomínku – někdy na konci dvoutisícovek jsem poprvé ochutnal jejich vína na galadegustaci Jirky Markuzziho a úplně mě to posadilo na zadek. Z neznámé odrůdy Verdicchio, v Itálii poněkud provařené díky levným supermarketovým vínům a nápadně tvarovaným lahvím dělali velmi elegantní bílá vína s nápadnou burgundskou inspirací, od ambaláže až po precizní použití barikových sudů. Dnešní víno je (asi) pouze základní Verdicchio s cenou cca 13-14 EUR, ale mnoho uvedeného pro ně platí. Když jsem je uviděl v polici vinotéky, hned mě napadlo, že by to mohlo být Chablis. (Úvodní fotka je jen ilustrační, z výletu do Val d’Orcia, Toskánsko.) Číst dál
V Toskánsku je ve středu už třetí den v řadě s teplotami přes dvacet stupňů. Po náročném víkendu v Montepulcianu si lížu rány, vystavuju se slunci a nic nedělám. Slíbený fotoreport z cesty domů údolím řeky Orcie jsem zatím zavrhl, protože v ostrém slunci na balkoně nejde upravovat fotky, nejsou vidět detaily. Třeba dnešní úvodní obrázek. Město Sinalunga, focené od supermarketu, kde pravidelně nakupuju umbrijská vína. Italské supermarkety mají decentralizovaný nákup a Sinalunga leží u hranice Umbrie, takže už vím, že tam mají slušný (a levný) výběr z blízkých okresů. Perticaiu jsem tam koupil už nejmíň potřetí, mají novější ročníky než český dovozce. Jestli se věž nahoře kácí trochu doprava, tak za to může dvojí účaří. Jedno je vertikální, ale druhé představuje zebra na silnici, která má tvar výseku z kružnice a bohužel není kolmé na vertikální osu. Už jsem si zvykl, že se mi na obrázcích kácí věže a lahve, ale klopená silnice mě na fotce rozčilovala. Vot tak. Číst dál
