Poznámky o posledních dvou vínech z aktuální sauvignonové bedýnky z Domaine de Villargeau. Rosé se vyprodalo jako první, protože jsem přivezl navíc nad objednané počty jen pár lahví. Barikovanou Zalálečku (Paresseuse) jsem si nechával na konec, protože barik, ale zatím se víno moc neprojevuje a bylo by vhodnější je popisovat za tři roky.
La Belle Paresseuse 2019 AOC Coteaux du Giennois
Číst dál
V pátek jsem rozvážel první bedýnky v Praze. Nová účastnice se ptala, co otevřít hned a co archivovat. Vína jsem ještě neměl přechutnaná, tak jsem řekl, že 2021 hned a 2022 odložit. Rada pomohla, v neděli mi psala, že s Včelami byla spokojenost. Sám se k nim dostal až v úterý, ale mám to taky tak. Od výrazné barvy přes typickou aromatiku až po výraznou kyselinu a úplně suchý projev, typický Sauvignon a radost. Snad jsem na úvod neprozradil moc. (Na úvodním obrázku je o deset let mladší Marc Thibault.)
Číst dál
Vinař pojmenoval víno po svém otci, jednom ze dvou zakladatelů vinařství. Jean-Fernand and François Thibaultové v roce 1991 obnovili silexové vinice Montour a vysadili tam Sauvignon blanc. Píšu obnovili, protože tam rodina už révu pěstovala, ale po epidemii révokazu vinice zanikly a obnovili je snad sto let poté. Abych tu historii dopověděl, Fernandův syn Marc Thibault vystudoval enologii a od roku 2002 pracuje ve Villargeau. V roce 2016 se přidal Markův bratr Yves a nasměroval vinařství k organickému hospodaření. Mimochodem, Fernand byl první vinař v regionu, který si koupil traktor. Na webu vinařství (tady) je několik fotek, které to připomínají. Jednu jsem ukradl do titulního obrázku. Číst dál
V předchozím textu jsem ohlašoval příjezd Sauvignonů z Loiry (a zamordování první lahve), dnes report z okusu základních vín dvou ročníků.
Villargeau Blanc 2021, Domaine de Villargeau
Villargeau Blanc 2022, Domaine de Villargeau
Radostné zvěstování všem bedýnkářům, loirské Sauvignony z Domaine de Villargeau přijely! Sešlo se několik příhodných okolností, například několikadenní teplá fronta nad Evropou s teplotami přes deset stupňů, vinařství rychle připravilo paletu k vyzvednutí a spediční kancelář hned sehnala řidiče, a v deset večer mám víno vyložené. Sice jen s mizernou fotkou z mobilu, ale hned jsem otevřel svoje oblíbené Sans Complexe, ročník 2022.
Před deseti lety jsem byl právě třetí den na Loiře. Zájezd organizoval Daniel Brož a já jsem byl oficiálně za oponenta při výběru nových vín. Výsledky byly tak skvělé (Villargeau, Sebastien Treuillet, Bernard Baudry), že se divím, že jsem od té doby na Loiru nejel. Hned první den jsme degustovali s Markem Thibaultem ve Villargeau, ale trvalo dalších sedm let, než jsem od něj něco přivezl. Abych to dovyprávěl všechno, potkali jsme se znova v lednu 2020 v Praze a v únoru jsem přivezl první sauvignonovou bedýnku z jeho vinařství Domaine de Villargeau. Číst dál
Když už chci ochutnat místní vína, Castello del Terriccio je povinnost, protože ze všech vinařství sídlí úplně nejblíž místu, kde teď bydlím. Terriccio je takový přelud: vinařství má budovu a pozemky v nedaleké Vadě, na etiketě vína je jako adresa Castellina Marittima v provincii Pisa. Český dovozce dokonce uváděl jejich vína jako Bolgheri, což je úplná hloupost (a nedávno jsme mu to s jedním kolegou na FB napsali a hle, změnil popisek na něco jako vína která nejsou z Bolgheri.). Jinak je to jev poměrně hodně rozířený, vinařství zeměpisně patří do téměř neznámé denominace Montescudaio, ale vína raději zatřiďuje jako IGT Toscana, protože slovo Toscana prodává. Je to trochu obskurní praxe, ale vinařství má velké ambice a jejich ceny odpovídají jejich ambicím a ne apelaci Montescudaio DOC. Číst dál
Uprostřed přípravy burgundských bedýnek jsem otevřel poslední loirský Sauvignon z Domaine de Villargeau. Průběžně po půlhodinách kontroluju kurzovní lístek (ČNB ve čtvrtek zvedla sazby a očekávám lepší kurz koruny… a zatím nic) a druhým okem sleduju nové přihlášky k burgundské bedýnce. Zralý Sauvignon je v takovém případě výborná volba!
Belle Paresseuse je barikovaný Sauvignon z vinařství Domaine de Villargeau z Pougny, deset kilometrů vzduchem ze Sancerre i Pouilly-Fumé. Už jsem na blogu psal dvakrát poznámky o ročníku 2011 a jednou o 2016. Šestnáctku jsem popisoval jako „klasický“ ročník s dovětkem, že příroda v roce 2015 nadělovala („ročník století“) a následující rok šetřila (jak už to bývá).
Co přijely Sauvignony z Villargeau, jsem v jednom kole. Dva dny jsem rozesílal balíky poštou a rozvážel víno (jen jedna policejní kontrola, díky), ve středu jsem zajel do Pardubic a odvezl svou 93-letou matku na očkování. Jet na otočku Mělník – Pardubice kvůli injekci vypadá jako hloupý podnik, ale mnohem horší byla dvouměsíční snaha matku zaregistrovat na šílených webech, které pro ten účel vytvořila naše státní správa. První kolo jem vzdal poté, co ušatý zmatkář řekl v TV, že registrace fungují výborně. Tento víkend po několika hodinách napětí to už prošlo. Číst si při čekání na matku v očkovacím středisku velezrádné žvanění ruského noka na Hradě bylo jako třešnička na dortu. Číst dál
Dobré zprávy prý nejsou zprávy, ale v noci na sobotu mi přijely Sauvignony z Domaine de Villargeau a to je rozhodně dobrá zpráva. Jednak proto, že venkovní teploty na konci týdne přály převážení vína (nemrzlo) a jednak proto, že jsem k Villargeau dokázal na poslední chvíli přihodit malou zásilku Pouilly-Fumé od Sebastiena Treuilleta. Jsou to už třiadevadesáté bedýnky (slovy 93!) ale stále se mi to neomrzelo. Nadšeně vyskládám kartony s vínem v předsíni a po večerech kontroluju obsah lahví. V neděli večer jsem otevřel základní Villargeau Blanc 2019, o kterém jsem tady psal před týdnem a zarazil jsem se: na nose jasně a zřetelně křemen, střelný prach, jiskra z křesadla. Číst dál
Už minulý týden jsem nadšeně kvokal, že doručovací služba přivezla první vzorky vín z Domaine de Villargeau. Jen připomenu, že jsem ve vinařství byl poprvé v únoru 2013, ale dlouho z toho (kromě zkušenosti) nebyl žádný užitek. V lednu 2020 Marc Thibault z Villargeau přijel na degustaci pořádanou francouzskou ambasádou a jeho Sauvignony 2018 se mi moc zalíbily. Hned z toho byla Skleničkova bedýnka, která mi následně pomáhala přežít první jarní měsíce covidového lockdownu. Villargeau je rodinný podnik s asi dvaceti hektary v maličké apelaci Coteaux du Giennois. Má bio certifikaci Terra Vitis a pro mě je zajímavý (kromě vynikajícího poměru ceny a kvality jen deset kilometrů od slavných loirských vinic v Sancerre a Pouilly-Fumé) čistotou vína a strukturovaností. Odhaduju, že to druhé souvisí s dlouhým ležením vína s kvasnicemi, i nejzákladnější základka 2019 z nerezového tanku se lahvovala na konci ledna 2021. Číst dál
