Letos jsem toho moc nenacestoval, jen na jaře jsem vyvezl dcerku na Moselu, jako přeshraniční turista jsem byl v Rakousku a v létě pár dní v Alsasku. Na novoroční předsevzetí si nepotrpím, ale pokud jde o rok 2015 a cestování, polepším se! Když dálka zavolá… benzin za 27,90 kazí náladu Vladimíru Putinovi a zlepšuje ji chudým wine-bloggerům. Číst dál
Za menší hustotu příspěvků můžou tři prosincové týdny s dětmi a vánoční přípravy. Vánoce zařizuju podobně jako zkorumpovaný francouzský komisař v Casablance, který říká Zatkli jsme obvyklé podezřelé. Žádné experimenty s jídlem ani s vínem! Celoroční účastníky Komunitních bedýnek potěším konstatováním, že většina vín, která jsem otvíral během vánoc, pochází z bedýnek. Stromek, jak vidno z obrázku, byl pravý, přírodní. Chtěl bych napsat autentický, ale vánoční úvahy mi říkají, že na wine-blogu i v životě bude lepší se slovu autentický vyhýbat :-) Číst dál
Stálí čtenáři už vědí, že postupující zima a odcházející slunce mě nutí prohrabovat se prosluněnými fotkami z Itálie, a že tomu podřizuju i výběr témat. Dnes premiérově o druhém vínu z toskánské Caiarossy. Číst dál
Tři vína z minulého týdne, fixem popsaný nesířený Veltlín, biodynamické Sangiovese se sametovými tříslovinami a rok na jemných kalech školený ryzlink měly společného jmenovatele: použité technologie výrazně ovlivnily výsledný projev vína. Bezzásahová technologie je taky technologie a rozhodnutí jestli nechat víno ležet na kvasnicích nebo ho z kvasnic stočit je v obou případech stejně zásadní technologický zásah. Číst dál
Letos přišla zima nevítaně brzo. Mám dojem, že jsem ještě nastavený na léto nebo jaro a ještě dva měsíce tepla bych vydržel? Jediná výhoda je, že při současných teplotách můžu chladit bílá vína za oknem. Je to lepší než nízké teploty v chladničce a kulturnější než -18˚ v mrazáku. Ryzlinkům to svědčí :o)
Titular Tinto Colheita 2012, Caminhos Cruzados
Základní červené víno z prosincových Portugalských bedýnek, směs lokálních (=neznámých :) odrůd Touriga Nacional, Alfrocheiro, Jaen a Tinta Roriz, školená v nerezu. Pěkná temně rudá barva, ve vůni červené ovoce a fialky (=Touriga Nacional). V chuti úplně suché se slušnou kyselinou, švestkově ovocné, v puse zaoblené a z podstaty ne moc ostré, vyvážené a dobře pielné, slušně vyzrálé s rozpadajícími se měkkými taniny v závěru. Díky nim by mohlo ještě nějaký čas vyzrávat, ale je to jen základní víno určené na běžné pití a mělo by se vypít brzy. Modrý Portugal prostě :o)
Pokud jde o téma sponzoringu, zpoplatnit blog nechci a verbovat dárce taky nezačnu :o) i když… po prvních Komunitních Bedýnkách v roce 2009 by schopný účetní asi vyčíslil ztrátu. Velkým varováním pro mě byly první moselské bedýnky, potom jsem si už začal dávat pozor na náklady a prodělek. Díky tomu dnes každý účastník Komunitních Bedýnek přispívá i na provoz Skleničkova blogu, někdy víc a někdy míň. Doufám, že je tahle forma příspěvků pro čtenáře přijatelná. Jestli chcete před vánoci přispět víc, zůstalo mi z portugalských bedýnek několik kartonů základního Titular Tinto 2012 za 150 Kč. Slibuju, že z každé prodané lahve dostane Skleničkův blog aspoň 10%. Podpořte Skleničkův blog!
2009 Ürziger Würzgarten Riesling Spatlese feinherb, Weingut Karl Erbes
Teple žlutá, zlatavá barva, těžší lipová vůně s náznaky chemických tónů, mokrého hadru a tlejícího listí, jasný nazrálý ryzlink! V chuti jemná svěžest až do úvodní perličky na špičce jazyka, slušná kyselina už bez mladistvého břitu a dál už jen samé nazrálé přívlastky. Nahořklé grepy, zralé žluté ovoce, výrazně minerální a docela dlouhé. Soukromě mám radši ryzlinky mladší (a svěžejší), ale tohle je pěkná ukázka nazrálosti.
Milovníci ryzlinků si můžou zaškrtnout datum 26. ledna, po roce jsem zase pozval Stefana Erbese do Prahy. Jedna věc mi trochu kazí radost: z prosincové objednávky mi vyškrtal přes polovinu položek. Sorry, vykoupili mě Číňani. Po slabé sklizni 2013 další pohroma :o) Myslel jsem, že se ho čínský zájem nebude týkat, protože Erbes je malý vinař, necelých 50.000 lahví ročně, ale ouha!
Ještě nedávno jsem ukazoval z auta návštěvám nejjižnější vinici mělnické vinařské oblasti, jen kilometr od našeho domu. Naposledy mě trochu mátlo, že při pohledu z auta vinici nevidím, jenže ona byla malá, snad 300 hlav, tak jsem to přešel.
Už jsem o ní psal tady, první lahev jsem dostal v prosinci 2013, ještě se starou etiketou. Za to, že mi v úterý přijela domů zásilka biodynamické Pergolaie 2010, ještě dřív, než se o ní objevila byť jen zmínka na stránkách vinařství nebo jinde na webu, nejspíš může můj mnohaletý zájem a jeden paličský e-mail, který jsem poslal do vinařství v listopadu. Číst dál
Hádanka za pět set: proč mají i levná portugalská vína tak dobré korky? :o) Vinařství Palato do Côa leží v horní části údolí Douro v extrémně suchém podnebí (alespoň podle jejich vlastních materiálů). Zajímavé je, že enolog Carlos Magalhães dělá ve vinařství Caminhos Cruzados melancholická a zasmušilá vína, ale vína jeho vlastního podniku Palato do Côa jsou extrovertní, veselá, výrazně ovocná. Jsou to dva různé vinařské regiony (CC jsou v Dão) a v Portugalsku jsem nikdy nebyl, soudím jen podle výběru vín, která jsem přivezl pod záminkou Komunitních bedýnek, ale celkový projev obou vinařství se zřetelně liší. Společnou mají uměřenost, snahu o vyváženost bez přehnané extrakce, bez robustnosti a bez snahy ohromit mohutností. Číst dál
Ve čtvrtek 27. listopadu pořádal Daniel Brož ve sklepě kavárny na Jiřáku průřezovou degustaci alsaského vinařství Cave de Ribeauvillé. Záminkou pro otevření asi dvacítky lahví bylo, že chce začít jejich vína dovážet, ale sortiment je tak široký, že musí z mnoha produkčních řad a sedmi odrůd vybrat jen několik málo vín. Číst dál
