Archiv pro rubriku: Blog

Dvakrát Vernaccia di San Gimignano 2021


Kdybych měl vybírat nejlepší nebo nejzajímavější víno letošního roku, bylo by to těžké. Letos toho bylo tolik! Soukromě ujíždím na Erbesově 2021 Ürziger In der Kranklei Riesling Spätlese a jednodušším, křišťálově čistým 2021 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese. Druhý jsem ušetřil a na soutěž Prague Wine Trophy nepřihlásil, ale první 2021 Kranklei teď dostal 95 bodů / 100 a jeho předchůdce 2017 Kranklei Spätlese dokonce 97 bodů. Body na kvalitě vína nic nemění, ale těší mě, že jsem několik lidí přemluvil, aby 2017 Kranklei kupovali po krabicích: Vidíte, vždyť jsem vám to říkal :-)  
Pokračování textu

Langhe Nebbiolo, na skok v Piemontu

Cítím nebezpečí, že nebudu objektivní. Nebo že budu ještě míň objektivní, než obvykle. Jak se můj toskánský měsíc chýlí ke konci, ztrácím rozvahu a utrácím za jídlo. Omlouvám si to jako degustace, poznávání neznámých jídel. Víc si považuju každý nový objev. Objednal jsem Carmignano, vykoupal se v dvoumetrových vlnách a šel jsem koupit rajčata a salsicciu. Nekoupil jsem ani jedno, ale přinesl jsem (kromě jiného) i plátek pečených krůtích prsou, dvě rýžové arancini (al ragú a al prosciutto e mozzarella), čtvrt kila pečené plněné zeleniny a dvě placky (cibulovou a zucchinovou). Chtěl jsem zkusit, jak to chutná. Nebylo to drahé… a navíc mám piemontské Nebbiolo od Fontanafredda.   Pokračování textu

Dvakrát střední třída, Chianti a Montescudaio

Dnes ještě trochu rejpání o cenách. K tradičně výborné Vernacciii od La Lastra jsem ve vinotéce přikoupil i nové Chianti Colli Senesi. Před rokem mě červená z Lastry zanechala chladným, ale tentokrát mělo Chianti ve vinotéce cenovku 10 EUR. Před rokem jsem zvažoval dovoz, ale Chianti i Vernaccii jsem podle ceníku zkalkuloval na 400 Kč a vzdal to. Za 250 až 300 kaček bych vůbec neváhal. Ve vinařství 12 EUR, ve vinotéce za deset. Vítejte v Itálii.   Pokračování textu

Pár fotek z Toskánska podruhé

Pár nostalgických fotek ze čtvrtečního výletu do San Gimignana. A jak by řekl medvídek Pú, každý pravdivý příběh začíná dobrým obědem. Na fotce jsou Tagliatelle al tonno (plus al spousta dalších věcí) v baru v Ponteginori. Letos už potřetí nebo počtvrté, pořád to mají vynikající. Tentokrát to bylo i s drobným pop-kulturním vtipem: když přede mě patron položil talíř, v rádiu začal zpívat ukrajinský dětský sbor s Rolling Stones „You Can’t Always Get What You Want.“ Dokonale načasované! Jediná lepší volba by byl Arlo Guthrie a Alice’s Restaurant s geniálním veršem „You can get anything you want at Alice’s Restaurant – except Alice.“ Pokračování textu

Vermentino z Riparbelly

Kolem vinařství La Regola jezdím každou chvíli, je u silnice od pobřeží do Volterry. Někdy před deseti nebo patnácti lety jsem měl jedno víno a nebavilo mě, a pak to trvalo spoustu let, než jsem to zkusil znova. Moderní budova, na webu nabízejí několik programů degustací spojených s prohlídkou vinařství. Vzal jsem to na přepadovku při večerním výletu do vnitrozemí. Ukázalo se, že jsou připraveni na všechno. V cuvérii byla tlupa turistů na prohlídce, ale v degustační hale měly službu tři dámy a udělaly mi krátkou degustaci.   Pokračování textu

Dvě Chianti

Chianti Classico DOCG 2018, Villa Cafaggio
Vinařství v Panzano s historií od roku 1408, od roku 2016 ho vlastní finanční instituce ISA SpA (což může znamenat cokoli :-) Mají asi třicet hektarů vinic a tři hektary olivovníků, vyrábí několik vín Chianti Classico plus Merlot a Cabernet Sauvignon. Chianti Classico je vyrábějí ročně asi 270 tisíc lahví a je to průmyslová produkce se vším všudy, včetně selektovaných kvasinek a jejich výživy. Kvašení včetně malolaktického ve velkých nerezových nádobách, následně 12 měsíců v dubových sudech.   Pokračování textu

Svatá Kristýna a nová toskánská bedýnka

Ve skutečnosti to byla ověřovací degustace :-) V neděli a v pondělí jsem s majitelem vinařství a enologem Giuseppem Rigolim domluvil možnost dovozu. V pondělí jsem napsal text na blog a vzpomněl si, že v nedaleké vinotéce v květnu prodávali Carmignano z Fattoria Ambra. Večer jsem tam zajel a ukořistil Carmignano, které mám dlouhodobě nejradši, Svatou Krystýnu.Měl jsem plnou hlavu rozpočtů a kalkulací, tak mě pobavila cena ve vinotéce, 16 EUR.   Pokračování textu

SKB 110, Carmignano a Fattoria Ambra


Moje toskánská pracovní dovolená se přehoupla do druhé poloviny. Začal jsem myslet na návrat. Z několika možností, co přivézt domů, jsem nakonec vybral červená vína z toskánského Carmignano, z vinařství Fattoria Ambra. Byl jsem tam letos v květnu a přechutnal všechna vína včetně tehdy ještě nenalahvovaného Carmignano Montefortini. Sympatické bílé Trebbiano se přes léto vyprodalo, takže mám na výběr jen pět vín. Už v květnu mě nadchlo Barco Reale 2021. Je to jen základní nerezové Carmignano, ale letos je hodně seriózní a měl jsem z něj dojem, že to je „za málo peněz hodně muziky.“   Pokračování textu

Cabernet Sauvignon z Riparbelly

Skončilo léto. V sobotu od rána větrno a přeháňky. V devět jsem vstal a stáhl žaluzie, aby okna nebouchala při náporech větru, a dal si další dvě hodinky spánku. Až do jedné bylo zataženo, potom začalo prosvítat azzurro. Ve tři jsem si šel zaplavat, abych splnil denní normu. Moře je po dešti zelené, vítr studený, slunce ostré. V turistických centrech se po patnáctém září vypínají parkovací automaty, tady byla až hmatatelná vylidněnost.   Pokračování textu

Greco di Tufo, Mastroberardino

Dnes malý výlet na italský jih, mimo mou obvyklou a komfortní zónu, s překvapením, že některé technické jistoty právě mimo obvyklou zónu neplatí. Ale postupně… Mastroberardino je podle vinařských ročenek výrobce z nejužší italské špičky. Vinařství založili v roce 1878 (ale rodina prý pracovala s vínem od počátku 19. století), takže slušně dlouhá historie. Pokračování textu

Con Vento 2020

Když už chci ochutnat místní vína, Castello del Terriccio je povinnost, protože ze všech vinařství sídlí úplně nejblíž místu, kde teď bydlím. Terriccio je takový přelud: vinařství má budovu a pozemky v nedaleké Vadě, na etiketě vína je jako adresa Castellina Marittima v provincii Pisa. Český dovozce dokonce uváděl jejich vína jako Bolgheri, což je úplná hloupost (a nedávno jsme mu to s jedním kolegou na FB napsali a hle, změnil popisek na něco jako vína která nejsou z Bolgheri.). Jinak je to jev poměrně hodně rozířený, vinařství zeměpisně patří do téměř neznámé denominace Montescudaio, ale vína raději zatřiďuje jako IGT Toscana, protože slovo Toscana prodává. Je to trochu obskurní praxe, ale vinařství má velké ambice a jejich ceny odpovídají jejich ambicím a ne apelaci Montescudaio DOC.   Pokračování textu