Archiv rubriky: Blog

Dva vlašáky od Peřiny


Včera jsem měl pocit, že by nebylo dobré míchat proklínání Celní správy s poznámkami o víně splňujícím (téměř) všechny předpoklady, abych o něm napsal, že je ikonické. Vlašák, Pálava, Peřina, jak se to rýmuje? Jen cena nesplňuje předpoklady, koupil jsem levně, cca 192 kaček. Předbíhám poznámky, ale kdyby tohle víno stálo tři stovky, neřekl bych ani ň. Číst dál

Tři Grácie, třikrát Vernaccia

Jestli nějaký vinařský region může být příkladem toho, jak za deset let udělat velký pokrok v kvalitě, tak je to San Gimignano. Vernaccia di San Gimignano byla odedávna vzorovým příkladem propojení marketingu s místem původu, tedy využití terroir(u) k propagaci a prodeji, ale v posledních letech se podobným příkladem úspěchu stalo zvyšování kvality Vernaccie. Samozřejmě je za tím snaha zvýšit ceny, Consorzio di Vernaccia k tomu využilo sedmisté výročí uvedení Danteho Komedie (1321), kde Dante opěvoval Vernaccii. Víno se tím vzdálilo běžnému českému zákazníkovi, který za málo známou toskánskou odrůdu nebude ochotný zaplatit 400 a víc kaček, ale podle mých degustačních zkušeností vína deseti nejlepších vinařství za ty peníze stojí.   Číst dál

Poslední ryzlink z bedýnek a první Vernaccia

2023 Ürziger Würzgarten Spätlese, Karl Erbes
Je to přesně napůl cesty mezi dvěma včera popisovanými ryzlinky, kabinetem z Würzgarten a pozdním sběrem z Kranklei. Weingut Karl Erbes má vína precizně diferencovaná. Dodnes si pamatuju na nejsilnější dojem z první degustace se Stefanem Erbesem na konci října 2012: ochutnal jsem dvacet ryzlinků vesměs aktuálního ročníku 2011 a byly mezi nimi přesně definované rozdíly. Měl jsem tehdy problém se zorientovat v označení (kabinety, Spätlese, Auslese, trocken, feinherb atd.), ale udělat v jednom ročníku dvacet vín z jedné odrůdy dávalo smysl.   Číst dál

Dva moselské kabinety

Pět dnů poté, co přijely moselské ryzlinky od Erbese, mám degustační poznámky jen o čtyřech z nich. Týden byl bohatý na degustace a tak nějak chudý na vesmírné pobídky jako třeba počasí. Navíc se mi Erbesovy ryzlinky obtížně hodnotí, protože už druhý rok po odchodu otce nechává Stefan Erbes ryzlinky déle ležet na kvasničních kalech a vína po nalahvování prochází dalším rychlým vývojem, takže jsem opatrný.   Číst dál

Pár fotek z PPV

V sobotu v pražské Novoměstské radnici proběhl už desátý ročník festivalu Praha pije víno. Petr Kočařík se na úvodní fotce usmívá jako sluníčko, ale jako pamětník prvního sluncem prozářeného ročníku dodám, že tentokrát bylo počasí mizerné. Pojal jsem návštěvu jako společenskou událost a podařilo se mi absolvovat ji v mezích zdravé konzumace alkoholu. Někteří vinaři mi ochotně zapózovali pro fotku, snad mi kvůli výsledku nevynadají. Kočařík má krásné aromatické Chardonnay 2022 i tradičně Pinoty.   Číst dál

První okus moselských ryzlinků 2023


Otevřené sklepy, které se měly v moselském Ürzigu konat minulý víkend, se změnily v akci Vytopené sklepy. Podle fotky, kterou mi poslal Stefan Erbes v odpověď na první objednávku ryzlinků 2023, měl ve dveřích domu nejmíň metr vody, takže jsem mu ani nenapsal, že bych chtěl paletu s objednávkou připravit co nejrychleji. Ale konec dobrý, všechno dobré a ve středu přijela paleta ryzlinků. V Praze budu rozvážet už ve čtvrtek, mimopražským pošlu balíky v pondělí, protože nechceme, aby se přes víkend balík s vínem válel někde ve skladu, žejo…   Číst dál

Orvieto Classico 2014 z Palazzone

Třikrát jsem přivezl vína z orvietského vinařství Palazzone. V kovidových dobách zájem o víno poklesl a Palazzone jsem musel přestat vozit. Je to jeden z následků Covidu, které mě stále mrzí. Mohl bych se rozepisovat o tom, jak velkou roli při koupi vína hraje image regionu, ale bylo by to marné. Už jsem o tom několikrát psal, včetně historek o italských somelierech, kteří v Čechách prezentovali Umbrii jako region červených vín, protože je to jistější a Češi to tak chtějí… když jsem tehdy s Italem vyjádřil nesouhlas mírnými slovy, někteří vinaři v Orvietu by s Vámi možná nesouhlasili, Ital se zarazil: Aha, vy jste tam byl? No ale máme tady vynikající Sangrantino… Za sebe jen dodám, že Sagrantino je velmi pozoruhodná odrůda, ale není pro každého. Je to něco jako Iron Man pro vytrvalce.   Číst dál

Dvakrát Carmignano Riserva 2020 z Fattoria Ambra


Jen stručný úvod: Carmignano je jedna z pěti prvních vinařských denominací (=apelací) zřízených v roce 1716 dekretem Cosmy Medicejského. Ten poprvé zavedl, že jako Carmignano (nebo třeba Chianti) se smí označovat pouze víno z hroznů vypěstovaných v katastru obce Carmignano (nebo podobně ve vyjmenovaných obcích Chianti). Carmignano zůstalo malou denominací (asi 110 hektarů) s typickou zvláštností: víno se dělá z místní odrůdy Sangiovese s povinným přídavkem deseti až dvaceti procent Cabernetu Sauvignon. Číst dál

Jen tak

Dnes volné úvahy bez degustačních poznámek na odtažitá témata aneb co se mi honilo hlavou, o rozdílech mezi životem v Itálii a v Čechách. Dlouho jsem sepsání odkládal, protože vím, že většina čtenářů blogu má vyšší příjmy a výčitky svědomí si kompenzuje odpovědným přístupem k sociálně méně úspěšným spoluobčanům, což je v daném případě nejmíň devadesát procent populace. Čtěte jen na vlastní nebezpečí. Soukromě si myslím, že kdyby moje zkušenosti měly reportérky A2larmu, hned se začnou učit italsky a plánovat reportáž z práce za kasou v italském supermarketu s odhalením vykořisťovatelské praxe moderního kapitalismu.   Číst dál