„Šťastný člověk, po kterém zůstane prázdný sklep.“ Chtěl jsem Morgeot vypít na loňské narozeniny, ale odložil jsem to. Dnes jsem si uvědomil, že to ještě párkrát odložím a vypije to moje dcera. Na první napití je to hodně minerální a citrusová šardonka, v chuti ještě málo ovoce a hodně štiplavých taninů. Ale furt lepší než si ještě v úterý foukat bolístky ze soboty…
Ještě jednou se vrátím k pražské návštěvě Stefana Erbese. Přijel už popáté, podpořit mě na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy. Večer předtím jsme spáchali soukromou degustaci jeho ryzlinků (a sushi) pro bedýnkáře. Stefan ke konci degustace ochraptěl a jen sípal, bez hlasu přišel i na Galadegustaci v Jaltě. V pátek ráno jsme dali tradiční vítěznou fotku na Václaváku a Stefan jel domů do Ürzigu.
Ve středu po desáté před hotelem Jalta: kluci z Urzigu přijeli. Hotel nabízel ve dveřích svařák, Stefan a Udo dali po kalíšku. Hned vymejšleli, že když si v Německu každá vinařská obec hledá svojí Wein Königen (je to něco jako Miss Vína, doslova Královna Vína), oni budou hledat pražskou Glühwein Königen. Naštěstí je to hned přešlo :-) Číst dál
Vino Nobile di Montepulciano 2005, Tenuta della Seta
Staré revoluční heslo jsem si upravil na Ani měsíc bez Vino Nobile, ani týden bez Sangiovese! a gottwaldovsky ho uplatňuju. Sangiovese mám rád mladé, silné, plné života. Lesní aromata, borové větvičky, kyselost lesních plodů a občas i ostružinová zralost. Dvanáctileté Vino Nobile z Gracciana je už hodně jemné, čisté, ale taky bych si na ně zvykl.
Víno z Travignoli do aktuálních Komunitních bedýnek přijelo v pátek. Jak je doprava vína v zimních měsících problematická, s Travignoli jsem měl mimořádnou kliku. Snažil jsem se zařídit převoz v mírném počasí bez mrazů, jaké panovalo od začátku ledna. Nakonec šofér nákladďáku naložil paletu v Travignoli ráno v devět hodin. Říkal, že den předtím bylo v Římě patnáct stupňů. Paletu jsme vyložili o patnáct hodin později, chvíli po půlnoci. Teploty byly kolkem nuly. Spokojeně jsem si otevřel lahev základního Chianti Rufina. Víno bylo chladné, ale ne podchlazené nebo vymrzlé. Musím vzpomenout glosu Jana Vodňanského: Co jsme se naběhali a nastarali, aby to vyšlo, a vidíte… vyšlo to!
Vino Nobile 2014 DOCG, Tenuta di Gracciano della Seta
Číst dál
Zákazník má vždycky pravdu. Sám jsem to kdysi učil v kurzech obchodních technik. Se zákazníkem se nikdy nepřeme. Řekne-li zákazník nějakou kravinu, nebetyčnou blbost, jediná správná odpověď je Máte naprostou pravdu. Někdy toto pravidlo porušuju, tak si to sem vyvěsím, abych se toho příště vyvaroval. Na začátku devadesátých let mi můj mentor dával za příklad obchodního šéfa tehdy největší pražské reklamní agentury. Když velký zákazník přišel s nesmyslným požadavkem nebo debilní námitkou, dlouze se mu podíval do očí a pomalu řekl: Máte definitivně pravdu!
Číst dál
Pěkně nazrálé Spätlese z Eschernordferu padlo k sobotnímu čekání na volební výsledky. Můj kandidát sice propadl, ale přesto půjdu volit i podruhé. Ještě není hotovo. Víc snad o volbách psát netřeba. Číst dál
Leonard Cohen měl rád podobenství o holubici, která v Bibli ohlašovala konec potopy, ale nechce si mi začíínat blog černým humorem. Nechám si to až na druhou polovinu textu. Úvodní fotka není z Mosely, ale z Pfalzu. Čtenáři, kteří navštívili moselská vinařství, si vzpomenou na čárky s ročníky kolem vstupních dveří (a obvykle několik čárek nad horním futrem). Mosela taky stoupla, i když asi jen mírně. Číst dál
Před dvěma roky jsem podobný text psal v euforii, protože jsem v roce 2015 sjezdil Německo, Itálii i Francii. Letos jsem tradiční bilanční články odkládal, v paměti mám rok 2017 zapsaný jako otravný. Ale snad i na 2017 najdu něco dobrého :-) Číst dál
Na přelomu roku vychází vinařští průvodci a vyrojila se spousta hodnocení vín, ale tohle je mazec. Z časové posloupnosti snad bude jasné, že jsem se nerozhodoval podle cizích hodnocení, ale někdy mi to dodatečně udělá radost. V říjnu jsem se poprvé setkal s katalánskými víny z Celler de Capçanes, v listopadu je přivezl (bedýnky) a v prosinci vyšlo několik hodnocení.
První díl samožerského ohlížení za uplynulým rokem, tentokrát za dvanácti víny. Už jsem napsal, že samotný rok 2017 mě nebavil, ale na vína si stěžovat nemůžu. Ve Skleničkových bedýnkách kralovala Itálie a novinky. Jasně se ukázalo, že s opakováním jednotlivých témat klesá zájem. Týká se to hlavně Burgundska a Beaujolais, které na začátku roku 2018 přeskočím (pro jednotlivé faboušky B+B dodám soukromě, na vyžádání). Je zřejmé, že cokoli nového je pro účastníky zajímavější než opakování sebelepšího a vyzkoušeného :-) Číst dál
