Archiv štítku: Piemonte

Vynikající Barbera ze sámošky, třetí pokus

Minulou středu doma v ČR se mi rozlomila plomba v zubu a kus jsem vyplivl. Ráno volám svému zubaři. Nejbližší termín mám na červen, říká mi recepční. A to mám jít na pohotovost, aby mi to spravili, aby se mi nezlomil zub a nepřišel jsem o něj? Recepční: na pohotovost vás nevezmou, když nemáte bolesti, a já mám volný termín až v červnu. OK, mám v Itálii do konce května půjčený byt, tak jsem o Velikonocích bezohledně odjel do Itálie. Týden po pokusu objednat se v ČR jsem zašel k italskému zubaři. S papírkem, plomba = otturazione atd… Objednal mě na úterý čtrnáctého dubna. Bude to stát 140 EURO. Když mi před čtyřmi lety dělal plombu zubař v ČR, stálo to 3500 Kč (ano, jsem v ČR pojištěný, v Itálii ne). Itálie má spolu se Španělskem nejdelší dobu dožití v EU, ale netvrdím, že (ne)dostupná zdravotní péče je důvodem, aby se důchodci stěhovali do Itálie. Tím jsou vyšší teploty, mírné zimy, zásadně vyšší sluneční svit čili azzurro, kvalitní potraviny a především nevídaně vstřícní, zdvořilí a usměvaví domorodci.

Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Zpátky v Itálii a dvě bílá vína ročníku 2025

Přivezl jsem do Čech nové montepulčánské bedýnky, rozeslal a rozvezl je těm, kdo si je objednali, přežil provizorní opravu střechy i bourání komína, ze kterého tekl kondenzát po letní instalaci nového plynového kotle bratru za sto tisíc (a po třech reklamacích), vyměnil na autě čtyři kola a vrátil se do Toskánska. To vám byla úleva! Ve Florencii na sjezdu z dálnice bylo v sobotu večer 26 stupňů, podobné teploty panují v přímořské Mazzantě i v neděli a pondělí. Dvakrát jsem se koupal v moři, a nebyl jsem sám. Nechci nasazovat na českou domovinu, ale po nervy drásajících zkušenostech s plynaři a klempíři jsem se v Toskánsku uklidnil a rychle přecházím na dvanáctihodinovou spánkovou normu.  Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Dva seriózní sekty ze severní Itálie

Nechci vypadat jako naiva, netvrdím, že italské supermarketové řetězce jsou něco jako sociálně uvědomělá dobročinnost, ale všiml jsem si několika znepokojivých náznaků. Například čtyřprocentní DPH na nezbytné potraviny, do čehož nespadají jen rajčata, ale třeba i gorgonzola :-) Loni před Vánoci bily do očí slevy na čerstvé ryby, běžně 9 EURO za kilo. Můj milovaný diskontní řetězec dal dva týdny před Vánoci (a přes Nový rok) desetiprocentní slevu na senzační bubliny, když původní cena byla 2,98 EUR. Ve čtvrtek nikdy nekecám: v Itálii by chtěl žít každý!  Číst dál →

Blog, , , , Napsat komentář

První chřest a k němu Nebbiolo

Dnes to bude zcela neambiciózní příspěvek ve stylu „ještě jsem naživu.“ Ve čtvrtek jsem vyhlásil nové francké bedýnky Horsta Sauera. V pátek přišlo tolik objednávek, že bylo jasné, že bedýnka bude. Za celý víkend potom už jenom jedna. Bedýnka bude, ale hraje se o to, kolik vína přivezu. Čím víc, tím líp, takže stručně, objednávejte! Taky jsem letos pro samé špagety a ragú neměl chřest. Až poslední víkend chřestové sezóny jsem zajel do Hostína pro čerstvý. V sobotu bylo pečené kachní prso a vařený chřest s parmezánem. Žádný veltlín ani ryzlink, víno jde za masem: Ghemme Ai Livelli 2019 od Mazzoniho. Není to ideální snoubení, jen improvizace. Ai Livelli mi Tiziano otevřel, když jsem u něj byl letos v březnu poprvé a byl jsem nadšený. Dostal jsem k nákupu lahev jako dárek, kachní prsa byla jen záminka pro otevření speciální lahve.  Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Barbera a Vermentino, dvakrát severní Itálie

Na úvodní ilustrační fotce je kontrast starého a moderního v toskánské Volteře. V lednu jsem tady psal poprvé o výborné Barbeře z vinařství Garesio (Nizza DOCG 2019) a už je tady nový ročník. Zase je to nález v toskánském COOPu, zase značka Fiorfiore a snížená cena. Garesio má 20 hektarů vinic v piemontském Serralunga d’Alba a roční produkci jen asi sto tisíc lahví. Těch dvacet hektarů leží v nejlepších místech Langhe a Monferrato, takže mají především Nebbiolo a Barberu. Nizza 2020 je čistá Barbera, ruční sklizeň, kvašení v nerezovém tanku s chlazením a dvanáct měsíců ve velkých dubových sudech.    Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Tradiční Nebbiolo z Gattinary

V Toskánsku už to začalo! Úvodem ilustrační foto z minulého týdne. V roce 2021 jsem poprvé přivezl ve skleničkových bedýnkách pár lahví Ghemme a Gattinary, dvou málo známých piemontských denominací, postavených na odrůdě Nebbiolo. Jen dva z tehdejších účastníků mi napsali, že to ty denominace znali. První si náhodou koupil lahev Ghemme v apulském baru a stále si to pamatoval, druhý byl s vinařských zájezdem v Gattinaře. Už si nepamatoval vinařství, kde byli, ale vína prý byla skvělá a měli netypické zkosené lahve. Později to komentoval, že Franchinova Gattinara byla úplně jiná než ta, kterou si sám přivezl z Gattinarxy.   Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Zpátky v Itálii: kafe, nákupy, Nebbiolo a jeden sekt

Koutek nářků a stížností. Cestou do Itálie jsem zastavil na německé benzince. Jedno EURO za toalety jsem zaplatil, ale 3,60 za základní espresso jsem nedal a jel dál. Na první pumpě za Brennerem byly toalety zadara a kafe za 1,60. Kdyby Italové začali ještě dělat ryzlinky a sylvány na německé úrovni (to je jako na Mosele nebo ve Frankách), tak bych Německo… ále nic.   Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Mazzoni a Franchino přijeli!

Udělal jsem si výlet do Ghemme a Gattinary, navštívil Franchina a Mazzoniho, a přivezl slíbená vína z Alto Piemonte. Možná bych za slunečného počasí měl lepší dojem z krajiny, ale se zataženou oblohou byl rozdíl mezi blahobytným Toskánskem a chudším Alto Piemonte nápadný. Úvodní samožerská fotka je z degustační místnosti či kanceláře vinařství Mazzoni. Fotku jsem vymyslel ještě v Toskánsku, když jsem plánoval cestu. Na Google Maps jsem zjistil, že Mazzoni má v kanceláři pověšený diplom Premium Gold z Prague Wine Trophy 2022. Bylo to za Ghemme 2017 a se zvětšením se dá rozluštit, že jsem víno přihlašoval já jako sklenicka.com. Bylo jasné, že tam musím zajet a tuhle fotku udělat :-)   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

SKB 128, Alto Piemonte podruhé

Na četné dotazy, kdy už bude další Skleničkova bedýnka, radostně odpovídám, že právě teď! (Kecám, ptalo se jen pár lidí, ale zato opakovaně.) Tři měsíce v Itálii uběhly jako tři týdny a v zjistil, jsem, že poslední bedýnková akce byla v půli listopadu, vánoční moselské ryzlinky od Erbese. Rád bych to teď vytrhnul s několika toskánskýma bedýnkama, ale moji oblíbení vinaři lahvují pomalu. Nechal jsem si po čtyřech letech poslat vzorky vín Maura Franchina (Gattinara) a Tiziana Mazzoniho (Ghemme) a rád bych se i přes jistou exotičnost jejich vinařského regionu (Alto Piemonte) vrátil k jejich vínům.   Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Bílý Iris od Mazzoniho, Alto Piemonte


Dobrá zpráva je, že jsem využil pobytu v Itálii a vyprosil si degustační vzorky nových vín dvou piemontských vinařství, Tiziano Mazzoni (Ghemme) a Mauro Franchino (Gattinara). Bedýnkáři si vzpomenou, že jsem především pro vlastní potěšení udělal stou Skleničkovskou bedýnku právě z nich, přesněji z Mazzoniho vín. Oba jsou představiteli malých tradičních vinařských denominací, postavených na odrůdě Nebbiolo a obecně regionu kolem Novary, kterému se říká Alto Piemonte. Ten byl slavný v meziválečném období, po druhé světové jej převálcovalo Langhe (Barolo) a viniční výsadby v Alto Piemonte brutálně poklesly. Dnes znovu nacházejí své místo na slunci, alespoň mezi italskými vínomilci.   Číst dál →

Blog, , Zobrazit 2 komentáře