Archiv pro štítek: Sangiovese

Novoroční pozdní sběr aneb páté přes deváté

Všechno nejlepší do třetího kovidového roku! Před rokem jsem si tady přál, abychom se za rok bez ohledu na Covid sešli všichni a zakončil jsem to písničkou Commandera Codyho Wine Do Yer Stuff. Asi to nebyl Covid, ale Commander Cody alias George Frayne odešel v září. Neznal jsem ho jinak než z desek a youtube, ale padlo to na mě a brečel jsem celý večer. Tentokrát raději nebudu nikoho jmenovat a napíšu jen šťastný rok všem. Snad tím nepřivolám žádnou zkázu na Zemi… I hope you’re happy!

Pokračování textu

Bojový pokřik Dionýsových Bakchantek na čtyři?

Pravidelní čtenáři vědí, že pana Skleničku ve skutečnosti na víně nepřitahuje 14% alkoholu, ale luštění kulturních a historických souvislostí. Díky tomu se dozvěděl, kdo to byl Arnolfo di Cambio nebo jak souvisí toskánský básník Carducci se Sassicaiou (o tom možná už brzo na blogu). Pro někoho, kdo otvírá, případně nalévá přátelům, lahev vína Arnolfo di Cambio nebo Guidalberto, jsou to nesmírně cenné informace. Bohužel jsou zcela zbytečné pro zbytek lidstva, kterému často stačí poznat levou ruku od pravé a vědět, který den v týdnu právě je. Ještě tak by se daly využít na degustaci italských vín, kterou teď kvůli Covidu raději nebudu pořádat. Dnes jen poznámky o posledních třech degustovaných vínech vinařství Panizzi z toskánského San Gimignana, která se nevešla do říjnové bedýnky. Vyluštění hádanky pokřiku Dionýsových Bakchantek z titulku je hned v následujícím odstavci.  Pokračování textu

Palazzone podruhé: Orvieto Classico a Sangiovese

Po pěti letech a třech dovozech jsem v říjnu byl znova v Palazzone. Vinařství sídli v Rocca Ripesena, na dohled od Orvieta. S Giovannim Dubinim a jeho synem Pietrem jsme přechutnali aktuální vína a přivezl jsem si krabici vzorků, které mě na místě nejvíc zajímaly. Dnes o dvou vínech z Orvieta, jednom klasickém Orvieto DOC a jednom senzačním Sangiovese IGT Umbria. Giovanni Dubini mi stručně odpřednášel historii apelace: jak vypadala vína z Orvieta před vyhášením apelace a jak apelační pravidla změnila způsoby pěstování vína. Byl to další střípek do mé oblíbené mozaiky „Výroba vína je tradiční obor s velkou setrvačností, ale rychle se mění a vyvíjí, aniž bychom si toho všimli.“   Pokračování textu

Dvakrát Chianti Classico

RBB1961 Chianti Classico 2017 DOCG, Cantina Colline del Chianti
Náhodný nákup ve vinotéce Cantina Sociale Certaldo. Zlákala mě cena pod deset EUROkaček a značka Chianti Classico. Jinak o obou Cantinách nevím vůbec nic, náhodnější náhoda už ani nemůže být! Ve skleničce je temně rudá barva, akurátně odpovídající Chianti. Na nose především kořenité, kmínové, anýzové, s decentním dotekem dřeva, červeným ovocem. V chuti úplně suché s lehkými tříslovinami, které spolu s kyselinou vysušují pusu, višňové, ohlazené časem. Vínu už chybí mladické ostří, ale vynahrazuje to hladkostí. 13% alkoholu vítám (není to moc a mám pocit, že část z toho je glycerol). Pro mě je to selské, vesnické Chianti, chybí mu elegance velkých vín, ale s cenou do deseti EUROkaček nemůžu mít všechno. Poměr kvalita / cena dobrý.   Pokračování textu

Dvě vína k jídlu, Chianti a Vernaccia

Dnešní příspěvek bude jen vedlejším účinkem jednoho vaření. Začnu zeširoka: v pondělí odpoledne jsem zaplatil fakturu Panizzi za vína do aktuální toskánské bedýnky. Potom jsem podlehl lázeňské atmosféře a lenosti. Nechtělo se mi ani sprchovat a místo toho jsem se šel vykoupat do moře. Vzduch měl 18 stupňů a bylo zataženo, ale dvě stě metrů jsem dal. Tím byla daná omluva za nicnedělání (ale byl jsem si zaplavat!) a bylo nutné vyřešit jídlo. To jsem vymyslel při odpolední kávě v místním baru. Zajel jsem do sámošky pro salsicciu s tím, že budou klasické tagliatelle. Nakupování v Itálii je rozkoš. K salsiccii jsem přikoupil půl kila hroznů, čtvrt kila gorgonzoly s mascarpone a čtvrt kila křupavých chlebových placek s kurkumou a bylinkami (senzační k vínu!).   Pokračování textu

Dvakrát Chianti Colli Senesi od Panizzi

Dnes degustační poznámky o dvou červených z vinařství Panizzi, San Gimignano. První dojem a srovnání bylo, že základní Chianti je vyrobené v nerezovém tanku, je měkké, hladké a projevem až ženské, zatímco Riserva je školená v barikových sudech (nebo středně velkých vypalovaných sudech) a je robustnější, zrnitější… a pro ty zvyklé myslet v protikladech se nabízí popsat ji jako mužské či rytířské Chianti. Na úvodní fotce výhled na San Gimignano z vinice Santa Margherita u vinařství Panizzi.   Pokračování textu

Další dvě vína z toskánských supermarketů

Druhý den v Toskánsku, udělal jsem velký nákup. Spoustu ovoce (od června v Itálii jsem neměl dobré broskve, tak teď hned dva druhy), rajčata, nudle, sýry, uzeniny. Odpoledne jsem začal rekondiční pobyt, byl jsem si zaplavat v moři. Není pravda, že v říjnu je moře příliš studené. Je pravda, že Hemigwayovo Old Man and the Sea má do češtiny úplně blbě přeložený název :-) A do třetice jedno víno z cecinského COOPu.

Pokračování textu

Magnum je prostě lepší

I nejlepší předsevzetí selžou a příslovečná pevná vůle pana Skleničky zradí, když o sobotním večeru na ČT2 jdou za sebou dva úvodní díly třetí řady Babylon Berlin a hned poté francouzská Poloviční šance s Belmondem a Delonem. To by jeden musel být vegetariám a abstinent, aby odolal takovému programu a nevytáhl ze sklepa Magnum Vino Nobile z Gracciana.   Pokračování textu

Carmignano přijelo!


Začnu vyprávěním o překonávání kulturních rozdílů. Od roku 2003 jsem v Itálii strávil postupně skoro šest měsíců, většinou v pronájmech zprostředkovaných italskými realitkami. Od začátku bylo nápadné, že když po prvním kontaktu pošlu nějaký doplňující dotaz, například jestli se někde poblíž bytu dá parkovat nebo jestli to páté patro je s výtahem nebo bez, tak nedostanu odpověď. Ital přeruší jednání a je konec. Už nikdy neodpoví. Díky tomu jsem dlouho nevěděl, na čem jsem.   Pokračování textu

Carmignano Riserva Montalbiolo 2017

Celý víkend (i několik dní před ním) jsem strávil sladkým nicneděláním, maskovaným jako plánování degustačního výletu do Francie. Plány se při pátku sesypaly, když mě z různých důvodů dva přední cíle odzívaly. Jeden jede na dovolenou a druhý, považte, po jarních mrazech přišel o velkou část úrody a nemůže dodávat novým zákazníkům. Oba v Burgundsku, v druhém případě s cenami pod deset EURO. Zdražit o deset nebo patnáct procent by bylo dokonalé řešení, ale… Břemeno kovidové krize je rozloženo příliš nerovnoměrně a moje ohledy k bližnímu dostaly další ránu, zvlášť když ten bližní je Francouz :-) Celou sobotu jsem se kyselil, v neděli jsem zaměřil pozornost na Itálii. Pokračování textu

Carmignano Montefortini 2018, Fattoria Ambra


Tradiční výrobce v Carmignano, necelých deset kilometrů od Florencie, a tradiční toskánské víno. Jako napotvoru je to Sangiovese s přídavkem asi deseti procent Cabernetu Sauvignon (a něco málo dalších odrůd), protože tradiční italská vína většinou nejsou taková, jaká si my Češi představujeme nebo jaká bychom je chtěli mít :-) Hodí se to napsat právě teď, protože zrovna teď odpoledne na zahradě se mi CS ve směsi zdá hodně nápadný.   Pokračování textu