Archiv pro štítek: Morava

Dvakrát Morava a chvála oxidace

Odměra (bílá) 2020, moravské zemské, Petr Kočařík
Dnes ohlédnutí za dvěma víny otevřenými ještě v předvánočním týdnu. Červenou Odměru jsem tady už vychválil do nebes, ale bílá se mi do textu už nevešla. Jednak logisticky (=nechtěl jsem otvírat se třemi červeniskami jedno bílé, to bych si musel hubu přenastavovat pořád napřeskáčku a neskončilo byto dobře) a jednak logicky. Kouknu na etiketu a čtu, že to je Sylván / Veltlín / Rýňák / Vlašák a je jasné, že to bude všechno jinak. Pokračování textu

Tři červená od Kočaříka

Kočaříkova vína piju bohužel jen zřídka, jednou dvakrát ročně, a je to škoda. Kdysi na degustaci mě překvapila v domácích poměrech nevídaná čistota projevu všechn vín. Ne že by to byla úplná vyjímka, ale byla to červená vína vyrobená naturálními postupy, a to už něco znamená. Řídká setkání souvisí i s malou produkcí (podle zmínek na webu asi dva hektary a 10 tisíc lahví ročně max) a trochu vyšší cenou. Proti cenám tentokrát nebudu žbrblat, protože zatím všechny degustace za to stály.

Pokračování textu

Dvě Frankovky

Předvánoční čas nepřeje novým vínům, frekvence nových příspěvků poklesla. Měl jsem spoustu práce s rozesíláním objednávek a večer otvíral jen prověřené lahve, o kterých jsem na blogu už psal. S poslední zásilkou do Brna (bylo to asi čtrnáct krabic :-) jsem od brněnského podporovatele bedýnek dostal darem výběr moravských (a slovenských) vín. Začal jsem slovenskou Frankovkou 2015 vinařství Mátyás a ta rozhodně stojí za zápisek na blogu!   Pokračování textu

Dva ryzlinky, Morava a Alsasko

Ryzlink rýnský 2018 kabinet, Lahofer
Další dárek z velikonočního rozvozu Erbesových ryzlinků, tentokrát z moravského mainstreamového vinařství. Na zadní etiketě jsou kompletní analytická data, což je milé: alkohol 12%, zbytkový cukr 5,7 gramu, kyseliny 6,7 gramu, bezcukerný extrakt 24,2 gramu. Cukernatost při sběru 21 stupňů a skutečně víno působí jako na hraně mezi kabinetem a pozdním sběrem.   Pokračování textu

Cabernet Sauvignon z Mikulčic

Další dárek z moravského rozvozu Erbesových ryzlinků. Tentokrát vinaře neznám, takže bez možného konfliktu zájmů a s možností bezohledně kritizovat. Přesto nic zvlášť kritického nenapíšu. Víno jsem otevřel k nedělní špenátové pizze (plus pancetta a moravské uzené, mozzarella a zbytky brie, grana padano a gorgonzoly, prostě co doma zbylo nesnědeno) a ukázalo se to jako dobré spojení. Víno sice nemělo vůbec italský charakter, ale působilo lehce a myslím, že půjde dobře ke spoustě dalších jídel.

Cabernet Sauvignon 2017 pozdní sběr, Vinařství Dvořáček LTM s.r.o.
Pokračování textu

Ryzlinkové Velikonoce

Nově dovezené moselské ryzlinky 2020 nezanedbávám, ale dnes to bude o moravském materiálu. Díky rozvozu Erbesových ryzlinků v Čechách i na Moravě jsem se po dlouhé době dostal mezi lidi, dal si v hospodě smažený sýr a tři točená piva (tyto radosti jsou přístupné pouze hotelovým hostům na služební cestě) a dostal poměrně dost dárků. Po dlouhé době zase budu mít o čem psát… Na úvodní fotce maják v Uherském Hradišti.

Pokračování textu

Rulandské šedé 2007 z Moravy a je super!

Všichni tady znáte ten pocit, když vytáhnete z chladničky deset let starou lahev, vezmete si čistou košili a pozvete kamaráda nebo dva, naleštíte sklenice. Potom lahev otevřete, nalijete do skleničky a ochutnáte. A je to zklamání. A je jedno, jestli je to korková vada, nebo je víno zoxidované, nebo třeba prošlo změnami teplot a je utahané a bez chuti, bez očekávaných typických projevů regionu a vinaře. Ještě víc než peníze je to zmařená citová investice. Existuje i opačný případ, kdy otvíráte lahev bez velkých očekávání a ona překvapí. Teď vynechám případy typu velké očekávání = velké zklamání a malé očekávání = příjemné překvapení. Mám na mysli ten vzácný případ, kdy jste před deseti lety koupili pěkné víno a spíš ho zapomněli ve sklepě. A za deset let zjistíte, že to bylo velké víno. Nebudeme si to kazit poznámkama, že takovou lahev po deseti letech obvykle míváme jen jednu, žejo… tak včera jsem ji otevřel. Malý pozůstatek pátých Skleničkovských bedýnek z roku 2012.  Pokračování textu

Srpnový pozdní sběr

Začnu pravdou, kterou jste ani nechtěli slyšet :-) Na vlastní narozeníny jsem otvíral 2019 Escherndorfer Silvaner Ortswein čili kabinet od Horsta Sauera. Klidně se přiznám, že jsem v týdnu před tím zkoušel jinačejší kousky, Riservu z Gracciana nebo top ryzlinky z Mosely. Dokonce jsem koukal do chladničky na několik ročníků Erdenského Preláta (1993 – 7), ale nakonec jsem otvíral základní Sylván. Když si vytáhnu víno na zahradu, chci si číst nebo kecat s návštěvou, tak se nepokouším přebít všechno vínem. Hledám víno, které na sebe nestrhává pozornost, ale nechá nám prostor pro vlastní myšlenky. No dobře, tak pro vlastní život, abych nebyl nabubřelej.   Pokračování textu

Chardonnay z Předmostí


Úlovek z nedávného rozvozu franckých Silvanerů na severní Moravě. Snažil jsem se z degustace vymluvit (pravdivým) poukazováním na týdenní nemoc a velmi pravděpodobnou ztrátu chuti, ale moji hostitelé nepovolili. Ještě že tak, protože vinařství s matoucím názvem Vinum Predmostensis (web) se nakonec ukázalo jako zajímavé. I přes únavu z cesty jsem zaregistroval, že Marek Ťápal asi čte Skleničkův blog, protože mi nedával ochutnávat Hibernal (k rezistentům a novým šlechtěním mám trvalou skepsi a netajím se tím). Ochutnávali jsme Chardonnay a Pinot Noir, Chardonnay 2017 se doma ukázalo jako skutečně krásné, elegantní a harmonické víno. První fotka je vypůjčená z webu vinařství, druhá z Facebooku Marka Ťápala.   Pokračování textu

Vinařstvím roku 2019 se stalo VICAN rodinné vinařství

Tisková zpráva: Vítězem desátého ročníku soutěže , pořádané Svazem vinařů ČR, se stalo VICAN rodinné vinařství, které zároveň zvítězilo v kategorii střední vinařství s produkcí do 250.000 litrů za rok. V kategorii malé vinařství do 50.000 l/rok uspělo Gala Vinařství, a.s. a v kategorii velké vinařství nad 250.000 l/rok komisi nejvíce zaujal Vladimír Tetur.   Pokračování textu