V pátek jsem si zajel pro krabici vzorků do vinařství Fattoria Ambra. Cestu údolím Arna mezi Florencií a Pisou miluju. Říkám si, že tady se zrodila evropská renesance, vedle sebe tady jsou Florencie, Carmignano, Empoli i Vinci, baví mě výhledy na výstavné vily na kopcích (viz fotka) a piniové háje… pro cestovatele z Čech to může být past, protože na sjezdu z dálnice ve Scandici bývají běžně hodinové fronty. Po tisícovce kilometrů z Čech přetrpíte čekání na Scandici, zaplatíte mýto, vyjedete na dvouproudovou FI-PI-LI a spěcháte do cíle, ale ouha, na FI-PI-LI je rychlostní limit 90 km a nově i radary. Trávím dnes většinu času mimo Čechy, italské pokuty za rychlost mě zatím vždy zastihly v ČR, ale varuju vás, přeshraniční vymáhání pokut je čiré ZLO.
Novinky z vinařství Fattoria Ambra: letošní sklizeň začala už dvanáctého srpna a skončila asi 24. září. Kvalita prý výborná, žádné stížnosti na velikost úrody. Majitel Giuseppe Rigoli se postupně stahuje z každodenního provozu a přenechává běžný chod vinařství svému synovci Guido Cantini(mu). První dojmy z ochutnávky nových vín byly výborné, pobavil nižší obsah alkoholu. Když jsem v minulosti dvaktát Giuseppemu chválil vína s nižším alkoholem (například rosé, které dělal pro Tenutu di Gracciano), tak se vůbec netvářil potěšeně, protože jeho Carmignano mívalo běžně 14 nebo 14,5 procenta alkoholu. Nemyslím si, že by nižší alkohol byl Guidova práce, předpokládám, že zásadní rozhodnutí stále dělá Giuseppe Rigoli, navíc jde o ročníky 2023 a 24, ale mně se nižší alkohol líbí (a charakter vína to nijak neovlivnilo).
Barco Reale di Carmignano DOC 2025, Fattoria Ambra
Barco Reale je označení pro základní vína, která ještě nesplňují kvalitativní požadavky na Carmignano, většinou kvůli malému stáří vinic. (Dodatečně jsem se dočetl, že jde o „druhý výběr hroznů ze všech vinic.“ Rozumím tomu tak, že první výběr jde do sudovky a BIB, druhý je Barco Reale, třetí Carmignano a čtvrtý Riserva.) Původně mě nové Barco Reale moc nebavilo. Druhý den se projevilo to, čemu říkám „moje malé peklíčko,“ tedy nekonzistentní projev vína hned po otevření následovaný druhý den velkým zlepšením. Nechci se vymlouvat, že jsem to nepoznal už první den, stává se mi to teď s nerezovými víny často a dost mě to zlobí. Zlepšení druhého dne je sice vítané, ale sotvakdo si koupí osmi- nebo desetieurové víno s tím, že ho jeden den otevře a až druhý den vypije. Já vím, dekantace atd., ale bavíme se o (téměř…) základním segmentu vín. První den jsem ani nepsal poznámky, druhý den spokojenost.
Ve skleničce je světlejší červená, bezvadně čirá. Na nose višně a švestky, středně inzenzivní vůně, spíš lehká. V chuti višně a švestky, hodně ovocný projev se svěží kyselinou a lehkým závojem taninů, podle degustace bez sudu, jen z nerezu nebo betonového tanku, s kratší macerací slupek. 13% alkoholu. Jako víno k jídlu nebo k nenáročnému popíjení úplně bez výhrad, náhodou mi to vyšlo s tagliatelle se smetanou, gorgonzolou a houbami. Přidávám fotku, protože vím, že na sociálních sítích je málo fotek jídla! Víno je příjemně ovocné a harmonické, ale Carmignano je o třídu lepší.
Carmignano Montefortini Podere Lombarda DOCG 2023, Fattoria Ambra
80% Sangiovese, 10% Cabernet Sauvignon, 10% Canaiolo a ostatní. Ve skleničce je světlá rubínově červená barva, na nose středně intenzivní fialky, koření, třešně a lesní plody. V chuti středně intenzivní až intenzivní, s ovocným nástupem chuti a dokonale sladěnou kyselinou, třešněmi, zelenou paprikou, v závěru se kabernetové tóny mísí s lehkým dotekem sudu. Jako vždycky perfektní práce se sudem. Středně plné jako vždycky, ale viz výše, odlehčené (pouhými) 13,5% alkoholu.
Carmignano Santa Cristina in Pilli 2024, Fattoria Ambra
75% Sangiovese, 10% CS, 10% Canaiolo Nero + 5% ostatní. Ve skleničce je světlá červená barva spíš do granátového odstínu, na nose středně intenzivní červené ovoce a černý rybíz, fialky. V chuti je to jako široká řeka, klidná a harmonická chuť. Červené ovoce, důraznější koření v závěru včetně silic ze Sangiovese a silnější barikové tóny. Obě vína mají na etiketě 13,5% alkoholu, pocitově je Cristina důraznější včetně kořenitých projevů. Hlavně v kořenitém závěru je poznat mladost vína, ale už je cítit nastupující noblesa a elegance.
Za mě je Montefortini letos lepší než bývalo, odlehčení mu pomohlo. Cristina je na tom podobně jako dříve, projevuje se vyšší stáří výsadeb a slavná vinice. Obě vína mají nižší alkohol, než bylo zvykem v předchozích letech, ale ten „klasický styl“ Carmignana, tedy Sangiovese zásadně doplněné deseti až dvaceti procenty Cabernetu Sauvignon, zůstal stejný. Nazvat to modernizací by bylo nezdvořilé, a navíc nevím, jestli je to náhoda nebo trend. Uvidíme v příštích letech.