Greco di Tufo počtvrté, Mastroberardino

(Na úvodní fotce květ citroníku, protože později v textu o tom padne zmínka. Je to jako ve filmu, upozornění na to, jaké bude vyřešení zápletky a k čemu děj směřuje :-) Tady v Itálii běží čas rychleji. Alespoň podle nového úlovku ze supermarketu, Greco di Tufo DOCG 2024 z vinařství Mastroberardino. Myslel jsem si, že mám už druhý nebo třetí ročník, ale zagůgloval jsem vlastní blog a našel poznámky o Greco 2021. Bez ohledu na to, že moje oblíbená vinařská ročenka dává vinařství nejvyšší možný rating (***), základní vína jsou běžně k dostání ve dvou místních největších supermarketových řetězcích, což je věc, kterou si v Itálii pochvaluju. Díky místní nabídce jsem vyzkoušel i konkurenční vinařství Feudi di San Gregorio a taky pěkný. Italský jih mě od roku 2022 začíná lákat…   Číst dál →

Blog Napsat komentář

Napřed nuda a potom skvělý, Chi Classico od Banfi


Po několika pokusech se pomalu začínám smiřovat s tím, že i vína od tradičních, legendárních vinařství mohou být zajímavá (a dobrá). Začalo to Chianti Colli Senesi, což je obecně málo oblíbená denominace, potom jsem s výraznou slevou koupil základní Brunello a Rosso di Montalcino, a furt dobrý. Napotřetí jsem v nejlepší montalčinské vinotéce (Bruno Dalmazio) ulovil Chianti Classico. Nějak se to sešlo, cestou zpátky mi dokonce došlo, že jedu kolem Banfiho sídla Poggio alle Mura, ale fotku jsem neudělal. Místo ní jen černobílý dokument z Val d’Orcia.
 Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Perazzeta

Náhodný objev, doporučení od dávné italské známé. Vinařství Perazzeta sídlí v Montenero D’Orcia, což je na okraji Orcie čili Brunella di Montalcino. Denominace Montecucco, ve které Perazzeta zatřiďuje svoje vína, je málo známá, ale z Montenera je vidět na druhé straně údolí Banfiho Poggio alle Mura. Zajel jsem si pár kilometrů cestou do Montalcina a koupil pár lahví jako degustační vzorky. O Montecucco prakticky nic nevím, vídám jen občas nějaké lahve v supermarketech. Podle první prohlídky je to podobný systém jako (moje oblíbené) Montescudaio, tedy směsi Sangiovese s Merlotem a Cabernetem Sauvignon a Syrahem. Zrovna na Syrah jsem byl zvědavý, ale přijel jsem do vinařství bez ohlášení a odjel bez Syrahu.   Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Dvě červená z toskánské Maremmy

Když jsem minule prudil s těmi paďoury, co si jedou do Val d’Orcia fotit cypřiše, tak tenhle hájek jsem fotil už nejmíň šestkrát (třeba tady). Až včera jsem zjistil, že se dá jít sto metrů po silnici, obejít svah a vylézt k hájku zezadu, a že konečně dostanu na fotku kříž bez pozadí. Velcí fotografové říkají, kdo má nohy, ten nepotřebuje velký objektiv… cestou k další fotce jsem se styděl, že mi to trvalo, ale potom jsem si řekl, že někteří paďouři na to nepřijdou nikdy :-)   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Garganega a Vermentino, dvě velikonoční bílá

Toskánské Velikonoce byly pod mrakem, ale hned po Velikonocích se konečně vyčasilo. Jaro se tady ohlašuje mnoha příznaky a projevy, některé jsou pro cizince ze studeného českého království matoucí – třeba sousedova třešeň kvetla v půlce února. Jedním z příznaků jara je, že paďouři jedou do San Quirico d’Orcia a fotí cypřiše. Ve středu nás tam bylo spousta, fotky dám někdy příště :-) Ale definitivní a vědecky přesvědčivý důkaz jara je, že rozkvete Ginestra (úvodní fotka, někde u Pienzy). To jsou ty dvoumetrové keře se žlutými květy, budou svítit podél silnic celé léto. Číst dál →

Blog, Napsat komentář

SKB 130, Vino Nobile di Montepulciano

Aby bylo jasné, že se v Toskánsku neflákám – v únoru jsem si splnil letité přání návštěvou slavné degustace Anteprima di Vino Nobile, v březnu jsem si zkušenosti ověřoval na dvoudenní degustaci Terre di Toscana za účasti 133 prvoligových toskánských vinařství. Na místě jsem se ujistil o tom, co tady leta hlásám a co píší i italští bloggeři, tedy že moje oblíbená Tenuta di Gracciano della Seta patří do nejužší místní špičky. Letos je chci přivézt už po desáté a spěchám, protože letos je to poprvé, co místní vinařství uvedou na trh nové víno, Pieve. Bude to zatím nejvyšší kvalitativní kategorie, vyšší než Riserva, tak pojďme na to, než nám to svět vykoupí :-)   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Velikonoční sumář

Užívám si v Itálii špatného počasí a velikonočních slev, v tomto případě seriózně vypadající bubliny za necelých 9 EURO. Pokud jde o balení, etikety, prostě prezentaci, zatím se mi zdá italský design a kvalita v souladu. Nejen že seriózní vína jsou odpovídajícím způsobem zabalená, ale když někde objevím nápadně blbou nebo odfláknutou etiketu, bývá u toho cenovka 2,90 EURO. Úvodní fotka je z pátečního plážování, kontext dodám za chvíli v článku.
 Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Bordeauxské červené z toskánské Maremmy

Na březnové degustaci Terre di Toscana jsem ochutnal tři vína vinařství Petra (Suvereto, LI) a byla dobrá. Teď jsem koupil jejich základní směs HEBO v supermarketu za necelých 10 EURO a zase dobrý. Při nejbližší příležitosti koupím další vzorky, ale bojím se, že se moje úvahy budou zase točit kolem jedné myšlenky: je to všechno jen marketing nebo je to doopravdy?   Číst dál →

Blog Napsat komentář

Vino sfuso


Úvodní fotka je autentická a názorná, ale bez nápovědy asi neuhodnete, o čem to dnes bude. V místní vinotéce jsem do přinesené lahve koupil sudovku čili vino sfuso, červené z místního (Bolgheri) vinařství Casa di Terra. O výrobci jsem tady už párkrát psal. Je to poměrně nový podnik, 45 hektarů vinic a moderní výrobní budova. Rok založení jsem na webu nenašel, ale zmínky o stáří výsadeb začínají rokem 2002, barák je myslím novější. Na vinicích mají Cabernety Sauvignon a Franc, Merlot, Syrah, Malbec a Petit Verdot, plus Vermentino. Ceny jsou od 18 do 105 EURO, Vermentino od 13. V zásadě to vidím jako moderní podnik, postavený s velkou finanční investicí, a s programem postaveným na vysoké reputaci oblasti Bolgheri.   Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Zpátky v Itálii: kafe, nákupy, Nebbiolo a jeden sekt

Koutek nářků a stížností. Cestou do Itálie jsem zastavil na německé benzince. Jedno EURO za toalety jsem zaplatil, ale 3,60 za základní espresso jsem nedal a jel dál. Na první pumpě za Brennerem byly toalety zadara a kafe za 1,60. Kdyby Italové začali ještě dělat ryzlinky a sylvány na německé úrovni (to je jako na Mosele nebo ve Frankách), tak bych Německo… ále nic.   Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Rialto 2022, Vernaccia di San Gimignano

CappellaSantAndrea je díky majitelům nejsympatičtější místní vinařství, zároveň nejlíp ukryté v kopcích u SanGi. Před deseti lety jsem na dotaz doporučil návštěvu jednomu českému vinaři, po návratu s mírnou výčitkou řekl, že to bylo těžké najít. V následujících letech jsem je hledal dvakrát nebo třikrát, bez úspěchu. S Flavií a Franceskem jsem se potkal už nejmíň třikrát v Itálii a jednou v Praze, ale vinařství jsem v San Gimignanu nikdy nenašel. Jen pro upřesnění, dovážel jsem během času čtyři jiná místní vinařství, okolí San Gimignana mám procestované víc než je běžný český průměr. Naštěstí jejich vína nabízí moje oblíbená sanžimiňánská vinotéka, takže můžu otevřít Rialto 2022 a vzpomínat. Úvodní fotka je z prvního setkání v červnu 2012, druhá je z minulého týdne…  Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Vermentino od Antinoriho a Vernaccia z Columbaia

Vermentino Bolgheri DOC 2024, Tenuta Guado Al Tasso
Stejné víno, nový ročník, už asi po patnácté. Prostě jedno z nejčastěji zmiňovaných vín na blogu, symbol toskánských dovolených. Vinařství patří rodině Antinori a leží „přes silnici,“ hned vedle Tenuty San Guido, která spustila slávu Bolgheri jako regionu a Pietro Antinori se na tom tehdy velkou měrou podílel. Často jsem o tomhle Vermentinu psal, zároveň se do mých poznámek promítaly vlastní předsudky a každoroční posuny v chápání či porozumění vína. Číst dál →

Blog, , Napsat komentář