Po letech znova u Krause, koupil jsem pár lahví, abych se znova zorientoval. Vždycky mě tady nejvíc bavily ryzlinky a Pinot Noir, podle toho jsem i nakupoval. Začínám suchým ryzlinkem z vinice Klamovka.
Ryzlink rýnský 2017 Klamovka, Mělnické Vinařství Kraus
Pokračování textu
Před lety mě bavil první český hejtařský blog „1000 věcí co mě serou.“ Někdy se divím, že nikdo nepřišel s podobným projektem, „Co nového jsem se naučil v lockdownu“ nebo „20.000 dnů v Home Office.“ Po úspěchu seriálu Jistě, pane ministře by 20.000 Days in Home Office musel být jasný úspěch.
Nemám přísun domácích vín a na blogu je to vidět. Chtěl jsem to napravovat už v prosinci, koupil jsem v Penny Sauvignon 2018 PS od nejmenovaného ale renomovaného vinařství. Vzhledem k výborné pověsti vinařství i mým zkušenostem to vypadalo jako sázka na jistotu, ale byla to ukázka selhání. Víno jsem nakonec na blog nedal. Sauvignon měl nádhernou barvu, ale podle zcela chybějící aromatiky (Sauvignon!) a ztracené kyseiny v chuti to chvíli vypadalo na Covid s těžkým průběhem. Protože tady často nabízím vína, která sám dovážím, zdálo se nevhodné zveřejňovat takové hodnocení. Nebudu vinařství jmenovat, ale kdo chce, ten to v Penny pozná :-) Žernosecká milerka naopak příjemně překvapila. Pokračování textu
Kávu si osladím o trochu víc
Svý banjo naladím a jinak nic
Oslavím sám vánoční svátky a na jaře si vrásky spočítám!
Nevím, jestli psát degustační poznámky den po odchodu Karla Gotta není faux pas. Na Facebooku hoří pavlačové vády o to, komu vlastně Gott patřil a všechno směřuje k vyhlášení státního smutku. V den smutku dozajista nebudu moct zveřejňovat lehkomyslené a prostořeké poznámky o vínech, tak raději hned!
2017er Silvaner Thüngersheimer Johannisberg Alte Reben Spätlese trocken, DIVINO
Pokračování textu
Čau lidi, v pátek jsem si chtěl dát volno a nic nepsat. Neskromně jsem spoléhal na to, že vám všem vrtá hlavou středeční nabídka burgundských Pinotů Marka Boutheneta z Maranges, a taky jsem trochu porušil životosprávu při středeční oslavě všeho možného. Zcela náhodně jsem ve sklepě objevil krabici vzorků kralupského mikrovinaře Jirky Macháčka, ejhle Pinot! a vytáhl jsem je na zahradu k odpolednímu grilování oběda.
Svatovavřinecké 2013 pozdní sběr, Lobkovické zámecké vinařství Roudnice
Etiketa je nepřehledná, titulek jsem opsal až ze zadní strany lahve. Na přední straně je „Saint Laurent svatovavřinecké“ a „Lobkowicz Roudnice nad Labem 2013 Čechy.“ Naštěstí obsah je v pořádku. Pokračování textu
Především je to Liběchovská vinice kousek od Mělníka a suchý kabinet, 7,4 gramu kyselin a jen 4,5 gramu cukru. Ve Školním statku Mělník udělali v roce 2015 hned dva kabinety ze stejné tratě, ale tohle je ten medajlový, dvojnásobný vítěz národní soutěže. A jak se snadno napíše nebo řekne o soutěžích něco hnusného, tak tentokrát musím potvrdit, že jde o mimořádně povedený ryzlink. Navíc, připomínám, jde o kabinetní víno – snad se ta zpráva dostane i k těm, kteří „pijí jen pozdní sběry a výběry z hroznů!“ Pokračování textu
Když mi v neděli návštěva přivezla čtyři vzorky vín nového ročníku, těšil jsem se, že si zahraju na nesmiřitelného kritika a vína bezohledně zkritizuju :-) Nakonec zavládlo nadšení (na případné jedovaté poznámky jsem odložil stranou lahev své oblíbené odrůdy, Hibernalu). Možná nejsem objektivní, protože jsem přinejmenším hrozny na dvě červená vína pomáhal sklízet v říjnu v Nelahozevsi (tady). Vyrobil Jirka Macháček z Kralup, rozsahem vinařství mezi malovinařem a zahrádkářem.
Milerka je prostě senzační. Čistá, muškátová, ovocná, se silnou kyselinou, suchá a bohatá v chuti, mladá, ale už dobře sladěná. Pinot Noir má typický vzhled (viz sklenička na fotce) a vůni, v chuti zatím mladý a málo hladký, ale je to 2017. Zweigelt si pamatuju jako nádherně vyzrálé hrozny na vrcholu zralosti, ovoce mi ve víně chybí a trochu kyselin přebývá (asi jablečná), ale barva i vůně jsou náramně odrůdové. Za milerku velká gratulace, snese i nejvyšší domácí měřítka bez ohledu na to, že byla dělaná v malém objemu.
Vína z Čech zatím nenabízím, ale neúplný seznam vinných přebytků ze Skleničkova sklepa je tady.
Žebříček pěti nejvíce přeceňovaných věcí:
1. Římská desátá legie pod Pálavou
2. Moravské červené
3. Hibernal
4. Barikové sudy
5. Evropské dotace
Po dvou dnech na Mosele jsem zpátky doma a probírám vzorky a úlovky. Na konci června jsem dokonale vyprodal Erbesovy ryzlinky a z praktických důvodů (dovolené) jsem si novou zásilku nenechal přivézt spedicí, ale zajel jsem si pro ni sám. Co jsem ušetřil na dopravě (nafta vyjde levněji než spedice), to jsem utratil za ubytování a nákupy vzorků. Popravdě jsem dopředu smířený s tím, že nic srovnatelného s Erbesem v nových nákupech neobjevím, ale odůvodním si to vždycky snahou sledovat nová jména a obecně úroveň ročníku. Pokračování textu
Minulý rok jsem česká vína flákal, a myslím tím vína z Čech, ne vína z Moravy. Začít v novém roce degustační poznámky mělnickým Pinotem může vypadat jako úlitba lokálpatriotismu nebo laciné rozhřešení, ale není tomu tak. Ve skutečnosti mě hned po otevření jako první napadlo, že tohle bych si měl nechat pro sebe. Mlčet. Neprozraďme nic co víme! Mlčenlivost chrání nás :-) pamatujete? Dnešní víno je totiž parádní a navíc snadno dostupné.
Páteční degustaci vinařství Porta Bohemica na nádvoří litoměřického zámku jsem musel oželet, ale aspoň jsem si odtud přivezl dvě vína. Nejvíc jsem byl zvědavej na milerku, ostatně jsem vždycky chtěl Aleši Svatošovi říct (ale neřekl), že na jeho místě bych se na ostatní odrůdy vykašlal a dělal jen milerku a Vavřince (a možná Pinot).
Müller Thurgau 2015 zemské, Porta Bohemica
Pokračování textu
