K včerejšímu úvodu dodávám, že návštěva zubaře proběhla skvěle. Tutto bene! Zub je spravený, zubař i sestra měli výbornou angličtinu a bonus nakonec, místo 140 E jsem platil jen 120. Míň než v Čechách, kde si platím zdravotní pojištění. Dá-li Pán Bůh, příští zubař zase v Itálii. Číst dál
Dnes to bude zcela neambiciózní příspěvek ve stylu „ještě jsem naživu.“ Ve čtvrtek jsem vyhlásil nové francké bedýnky Horsta Sauera. V pátek přišlo tolik objednávek, že bylo jasné, že bedýnka bude. Za celý víkend potom už jenom jedna. Bedýnka bude, ale hraje se o to, kolik vína přivezu. Čím víc, tím líp, takže stručně, objednávejte! Taky jsem letos pro samé špagety a ragú neměl chřest. Až poslední víkend chřestové sezóny jsem zajel do Hostína pro čerstvý. V sobotu bylo pečené kachní prso a vařený chřest s parmezánem. Žádný veltlín ani ryzlink, víno jde za masem: Ghemme Ai Livelli 2019 od Mazzoniho. Není to ideální snoubení, jen improvizace. Ai Livelli mi Tiziano otevřel, když jsem u něj byl letos v březnu poprvé a byl jsem nadšený. Dostal jsem k nákupu lahev jako dárek, kachní prsa byla jen záminka pro otevření speciální lahve. Číst dál
V Toskánsku už to začalo! Úvodem ilustrační foto z minulého týdne. V roce 2021 jsem poprvé přivezl ve skleničkových bedýnkách pár lahví Ghemme a Gattinary, dvou málo známých piemontských denominací, postavených na odrůdě Nebbiolo. Jen dva z tehdejších účastníků mi napsali, že to ty denominace znali. První si náhodou koupil lahev Ghemme v apulském baru a stále si to pamatoval, druhý byl s vinařských zájezdem v Gattinaře. Už si nepamatoval vinařství, kde byli, ale vína prý byla skvělá a měli netypické zkosené lahve. Později to komentoval, že Franchinova Gattinara byla úplně jiná než ta, kterou si sám přivezl z Gattinarxy. Číst dál
Na četné dotazy, kdy už bude další Skleničkova bedýnka, radostně odpovídám, že právě teď! (Kecám, ptalo se jen pár lidí, ale zato opakovaně.) Tři měsíce v Itálii uběhly jako tři týdny a v zjistil, jsem, že poslední bedýnková akce byla v půli listopadu, vánoční moselské ryzlinky od Erbese. Rád bych to teď vytrhnul s několika toskánskýma bedýnkama, ale moji oblíbení vinaři lahvují pomalu. Nechal jsem si po čtyřech letech poslat vzorky vín Maura Franchina (Gattinara) a Tiziana Mazzoniho (Ghemme) a rád bych se i přes jistou exotičnost jejich vinařského regionu (Alto Piemonte) vrátil k jejich vínům. Číst dál
Víkend přinesl špatné zprávy z mnichovské bezpečnostní konference, ale v Toskánsku se vyčasilo a přes nízké teploty (10 až 14 stupňů) nastalo azzurro. V neděli jsem otevřel novou Gattinaru od Franchina. To chcete! Kdo ji má, ten se ani po rijádském summitu Rusko – USA nemusí obávat budoucnosti. Číst dál
S výhledem na kruhový objezd pod mým balkonem jsem si v neděli odpoledne připadal jako Havlíček v Brixenu (fotka dole :-) ale nestěžuju si. Z krabic proviantu přivezených z Čech jsem vytáhl dvě Nebbiola, dovezená v září 2021 do stých Skleničkových bedýnek a zjistil, že se stále zlepšují. Dovézt jako stou bedýnku poměrně drahá vína z malé a úplně neznámé italské apelace byla lehkovážná frajeřina, ale díky Bohu (a podpoře bedýnkářů) se to povedlo. Schoval jsem do chladničky pár lahví a jak ubývají, vrací se myšlenka, zda mám tehdejší bedýnku zopakovat. Číst dál
Sassella Valtellina Superiore 2021, Rainoldi
Občas si stěžuju na selhávající paměť, ale jsou témata, kterých se počínající výpadky krátkodobé paměti netýkají. Když jsem uviděl v supermarketu lahev s panáčkem, kterého používá jako logo vinařství Rainoldi, hned jsem si vzpomněl, že jsem Rainoldiho měl už v ČR a byl spokojený. Gůglování na vlastním blogu přineslo dva výsledky, tady a tady. Byl to šťastný den, jednak víno stálo asi 18 EUR (před dvěma roky v Praze podobné za 600+ Kč, což by dnes bylo fajn) a jednak je popis Superiore laskavý k mým preferencím: víno má jen 13% alkoholu. Narazit na dobré víno v italském supermarketu není nic vzácného, ale Valtellina je malá a vyhraněná oblast na severu a v supermarketu je to vyjímečný nález. Číst dál
Pekelná Valtellina neboli Nebbiolo z vinice Inferno. Aniž bych o tom něco věděl, tipuju, že název odkazuje na heroické polohy vinic ve velkých nadmořských výškách a pekelných sklonech svahů. Po základním nerezovém Nebbiolu od Rainoldiho jsem byl naladěný na něco velkého, ale zároveň s obavou, jestli klasická Valtellina dokáže překonat překvapení z vynikajícího základního vína.
Vychválit do nebes víno od konkurence je těžká věc, ale tentokrát to bylo jasné od prvního napití. Základní Nebbiolo z Valtelliny, nerezovka s 12,5% alkoholu, čistota a dokonalá radost. Kdyby to takhle šlo celý rok, bylo by to super!
Nebbiolo 2020 Alpi Retiche IGT, Aldo Rainoldi
Číst dál
Titulek klame. Až tohle vyjde, budu na cestě domů s autem narvaným toskánským Carmignanem. Dnes Fontanafredda podruhé. I dalšího dne jsem se vydal pro rajčata a prosciutellu, ale vrátil jsem se s muškátovými hrozny a Barolem. Po předchozí zkušenosti se základním Nebbiolem mě Barolo lákalo. Vinařství Fontanafredda je považované za piemontskou špičku a v COOPu měli slevu. Barolo od Fontanafredda za 400 kaček, tomu se nedá odolat. Číst dál
Cítím nebezpečí, že nebudu objektivní. Nebo že budu ještě míň objektivní, než obvykle. Jak se můj toskánský měsíc chýlí ke konci, ztrácím rozvahu a utrácím za jídlo. Omlouvám si to jako degustace, poznávání neznámých jídel. Víc si považuju každý nový objev. Objednal jsem Carmignano, vykoupal se v dvoumetrových vlnách a šel jsem koupit rajčata a salsicciu. Nekoupil jsem ani jedno, ale přinesl jsem (kromě jiného) i plátek pečených krůtích prsou, dvě rýžové arancini (al ragú a al prosciutto e mozzarella), čtvrt kila pečené plněné zeleniny a dvě placky (cibulovou a zucchinovou). Chtěl jsem zkusit, jak to chutná. Nebylo to drahé… a navíc mám piemontské Nebbiolo od Fontanafredda. Číst dál
