Archiv pro štítek: Francie

Beaujolais z Durette přijelo: dnes Fleurie a Moulin 2020!

Je to už stotřetí bedýnka. Ze spousty věcí se stala rutina, ale jednoho jsem se ještě nenabažil. Přívalu radosti, když vynosím paletu vína do haly, otevřu pár krabic a prohlížím lahve. Všechna ta nalahvovaná radost mi nakonec nezůstane, většina vín už je rezervovaná nebo prodaná a budou dělat radost jiným lidem, ale sedět na čtyřech stovkách lahví je krásnej pocit. Podobně mi ještě nezevšedněla první degustace přivezených vín. Někdy bývám přehnaně kritický, protože se bojím, jestli jsem při výběru neudělal chybu, někdy napjatý, protože třeba aktuální ročník 2020 z Durette vůbec neznám a po dvou dovozech vím, že se v jednotlivých ročnících vína měnila. Dnes první dvojice z nejproslulejších beaujolaiských apelací, Moulin-à-Vent a Fleurie.   Pokračování textu

Morgon 2015 od Mee Godard


Jednou v roce, většinou v lednu… otvírám Beaujolais od Mee Godard, francouzské vinařky korejského původu, která sídlí v Morgonu. Její vína někdy působí jako zjevení, někdy trochu jako maják… sama říká, že chce dělat vína na delší archivaci. Vína Mee Godard dokáží strhnout ušlechtilostí a harmonií, takže i milovník hravých lehkých Beaujolais je ocení. Ve skutečnosti jsem jen podlehl blížící se uzávěrce beaujolaiské bedýnky, ale s nadšením.    Pokračování textu

Pár fotek z Beaujolais

P1190830 pálení dřeva ve vinohradu

(Jako připomínku na nedělní uzávěrku beaujolaiské bedýnky opakuju článek z února 2015.) Beaujolais je takové malé Burgundsko: má všechno, co má Burgundsko (výrazné vinice s odlišným podložím, dlouhou tradici, dvě striktně dané odrůdy, staré a nápadně nízko vedené viniční výsadby a variabilní sklepní metody), ale ve dvou věcech se odlišuje. Místo Pinotu má odrůdu Gamay a místo vysokých cen nízké. Na fotce tradiční pálení starého dřeva ve vinohradu ve starém plechovém sudu navařeném na trakař. Už jsem tu měl podobné fotky z Burgundska i z Loiry, z vinic jde kouř celou zimu. Pokračování textu

Nostalgický leden s Gamay a ryzlinkem


V zimě otvírám víc ryzlinků, v lednu se k tomu přidávají vína z odrůdy Gamay. Částečně je za tím nostalgie (v Beaujolais je krásně, krajina je to pohlednější než severnější Côte d’Or), částečně si chci připomenout, jak chutná Gamay nebo si ověřit, jak vína zrají.  Od roku 2015 sestavuju beaujolaiskou bedýnku na začátku roku (první byla v únoru 2015) a pročítání starých poznámek k vínům je dobrou záminkou k otevření starých lahví. Pokračování textu

SKB 103, Beaujolais z Durette

Beaujolais už posedmé a Chateau de Durette potřetí. Ve Francii explodoval omikron, takže degustační výlet do Beaujolais jsem oželel. Zkušenosti z posledních dvou dovozů Durette byly skvělé, takže to risknu bez ochutnání novinek. Před rokem na mě zbylo z Durette jen po jedné lahvi od všech vín: všechna si rád zopakuju a nebudu mít problém ani s celými krabicemi po šesti lahvích. Letos si to chci vynahradit!   Pokračování textu

Plnotučný ryzlink a klasická burgundská šardonka

2020 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese 11 Monate Hefelagetung, Karl Erbes
V listopadu jsem zazmatkoval a poprvé tenhle ryzlink nepřivezl, poprvé za dobu, kdy ho Erbesové vyrábí. Původně to byl „experiment“ se sudem zapomenutým ve sklepě a objeveným po jedenácti měsících, v dalších letech se to změnilo v seriózní záměr. V listopadu jsem vezl plnou paletu ryzlinků a víno neobjednal. Naštěstí mi Stefan Erbes poslal s paletou jako dárek lahev navíc na ochutnání.   Pokračování textu

Malé Chablis 2019

Těšil jsem se, že po dlouhé době napíšu něco o Francii, cena 359 kaček byla OK, ale výsledek nepřesvědčil. Před dvanácti nebo patnácti lety jsem Chablis z Domaine du Chardonnay občas kupoval ve francouzských supermarketech, ale kdeže loňské sněhy jsou. V sobotu jsou Otevřené sklepy v burgundských Maranges. Před deseti lety bych v podobné situaci gůgloval ubytování, ale dnes plánuju poklidný víkend doma s předvánočním mytím oken a úklidem koupelny.

Pokračování textu

Zářijový pozdní sběr, archivace a jeden Sauvignon

Napřed zprávy z domova a ze světa. Příprava palety s vínem k převozu z Itálie se protáhla, ale český výrobce triček stihl výrobu za neuvěřitelných šest dní. Tričko Skleničkova Azbuka bude v základní barvě s krásným názvem bordeaux červená. Piemontské bedýnky od Mazzoni by měly přijet do pátku, vydržte! S tím souvisí týdenní výpadek blogu: většinu času jsem hypnotizoval monitor při čekání na potvrzení objednávky / platby / potvrzení všeho možného. Úřadování zabralo celý týden, žádná nová vína a žádné povznášející zážitky.    Pokračování textu

Vzpomínky na zlatý věk

Dnes si zavzpomínám: nejen na dobu, kdy se nenosily roušky a kdy jsme mohli volně a nerušeně cestovat, ale zároveň na dobu mladosti. Byl to zlatý věk začínajícího milovníka vína, když jsem po roce 2005 každoročně jezdil na výlet do Burgundska. Dnes už bych si to sotva mohl dovolit – už tehdy mě týden v Burgundsku (včetně auta nacpaného 200 – 250 lahvemi) přišel řádově na sto tisíc. Když vzpomínám, tak to byl skutečně zlatý věk. Někdy kolem roku 2010 se už tak vysoké ceny burgundských vín vydaly na další cestu vzhůru a vyletěly úplně mimo rozsah, který obvykle sleduju a který mě zajímá. Současně mě přitahovaly další evropské vinařské regiony a postupně jsem Burgundsko nahradil Toskánskem, Moselou a Loirou, kde se i se svými příjmy ještě pořád můžu cítit jako člověk. Pokračování textu

Pinot Noir z Loiry

Vinařství na webu charakterizuje víno jako Pinot Noir s náznakem loirské svěžesti a burgundské zralosti. Už když jsem se v roce 2013 vrátil z první cesty na Loiru, napsal jsem, že centrální Loira je Burgundsko, kde Chardonnay vyměnili za Sauvignon. Dnes dodám, že opatrněji používají malé sudy a (kromě vápence) mají navíc i vinice s křemenným podložím, ale v zásadě to stále platí. A když se člověk vyhne dvěma slavným apelacím, Sancerre a Pouilly-Fumé, může najít i snesitelné ceny.

Les Licotes 2018, Domaine de Villargeau. Pokračování textu

Krásná zahálečka a Bez komplexu

Belle Paresseuse je barikovaný Sauvignon z vinařství Domaine de Villargeau z Pougny, deset kilometrů vzduchem ze Sancerre i Pouilly-Fumé. Už jsem na blogu psal dvakrát poznámky o ročníku 2011 a jednou o 2016. Šestnáctku jsem popisoval jako „klasický“ ročník s dovětkem, že příroda v roce 2015 nadělovala („ročník století“) a následující rok šetřila (jak už to bývá).

Pokračování textu

Sauvignony z Loiry, návod k použití

Co přijely Sauvignony z Villargeau, jsem v jednom kole. Dva dny jsem rozesílal balíky poštou a rozvážel víno (jen jedna policejní kontrola, díky), ve středu jsem zajel do Pardubic a odvezl svou 93-letou matku na očkování. Jet na otočku Mělník – Pardubice kvůli injekci vypadá jako hloupý podnik, ale mnohem horší byla dvouměsíční snaha matku zaregistrovat na šílených webech, které pro ten účel vytvořila naše státní správa. První kolo jem vzdal poté, co ušatý zmatkář řekl v TV, že registrace fungují výborně. Tento víkend po několika hodinách napětí to už prošlo. Číst si při čekání na matku v očkovacím středisku velezrádné žvanění ruského noka na Hradě bylo jako třešnička na dortu.    Pokračování textu