Archiv pro měsíc: Březen 2020

Tauberschwarz R

Už v pondělí jsem zmiňoval randersackerského vinaře Martina Schmitta, který chválil Hofmannova červená vína. Röttingenští Hofmanné (abych použil moravské skloňování, na horní fotce Hofmannovi v Praze) jsou vyhlášení pěstováním autochtonní odrůdy Tauberschwarz, mají asi 15% z celkové rozlohy výsadeb. Tauberschwarz je odrůda téměř neznámá a spojená striktně s říčkou Tauber, která se klikatí Frankonií kousek pod Würzburgem. Zájem o podobné extravagance je druhou stranou mince, která má na líci právě velké, klasické odrůdy a jejich typické regiony. Číst dál →

SKB 83, koronavirová bedýnka

V srpnu 2018 jsme s německým vinařem Jürgenem Hofmannem dělali v Praze degustaci jeho vín. Na závěr se mě jeden z účastníků zeptal, která z dvanácti vzorků pokládám za nejlepší. Řekl jsem, že (samozřejmě…) oba kabinety, Silvaner a Riesling, a tazatel se zatvářil zklamaně. Dodal jsem na usmířenou, že to může mít každej jinak. Když jsem potom v listopadu byl u Hofmannů a znovu jsme chutnávali všechna vína, zase jsem si ověřil, že pro mě jsou nejlepší sylvánský a ryzlinkový kabinet. Čistotou, typickou precizností, ale taky vyjímečným charakterem, který je daný atypickým půdním složením. Oba jsou )plně suché, jak se říká v Německu: suché jako Franky. Na úvodní fotce mi sice Jurgen pózuje u barikových sudů, ale já mám nejraději jeho jiskrné, čisté a báječně pitelné kabinety.   Číst dál →

Pijeme doma a Pinot z burgundského Santenay

K současné koronavirové nákaze a způsobům, jak ji překonat, jednu poznámku. Když je společnost rozdělená prezidentskou volbou 50/50 a trestním stíháním premiéra 70/30, tak ji ani čínská nákaza nesjedností. Rozdělená společnost bude společnému nepříteli čelit mnohem hůř, než společnost „táhnoucí za jeden provaz,“ abych použil známé klišé. Když premiérovi 70% obyvatel nevěří, nezačnou mu věřit ani poté, co zavře hranice a zruší svobodu shromažďování. Falešné výzvy ke sjednocení nepomohou a v časech ohrožení se teprve ukáže, jak velká chyba bylo, že společnost nechala na místě premiéra člověka trestně stíhaného, vydíratelného, s břemenem pochybností a nedůvěry. Teď už se jen můžeme dohadovat a věštit, kdo v krizi ztratí víc – jeho podporovatelé nebo oponenti?   Číst dál →

Šardonka z Maconu aneb všechno je jinak

Ach kdeže loňské hejty jsou? Pomoc se včerejšími problémy s instalací programů na nový notebook jsem našel na místě nejnepravděpodobnějším, na placené zákaznické lince Microsoftu! Notebook je už téměř funkční s vyjímkou poštovního klienta, mikrosoftí pošta ve Win10 se mi zdá nezpůsobilá pro kohokoli, kdo dostává víc než tři zprávy denně. Leč dost stížností, měl jsem z toho tak povznesený pocit, že jsem zajel do blízké obce pro slaninu, šunku a paštiku, a vystrojil krásnou večeři. Na úvodní fotce je místo večeře hrad mezi Maconem a Cluny. Původně jsem chtěl psát o tom, že ve středověku pili vojáci víno místo vody, protože po samotné vodě měli průjmy a horečky. Dezinfikoval vodu alkohol nebo kyseliny? Nabízí se napsat, že tehdejší vína mívala nižší alkohol, ale zrovna ve čtrnáctém století to nemuselo platit.

Číst dál →

Pozdní sběr hejtovací a vzpomínací

Začnu hejtováním: není nad to, když vám v koronavirové krizi se zákazem vycházení doma s dvaadevadesátiletou matkou Wedos zablokuje přístup na blog, protože Windows 10. Od začátku roku s Win10 prudily banky a e-mail na Seznamu, ale všechny obstrukce se mi podařilo obejít. Wedos už ne, tak jsem musel v situaci, kdy příjmy padají k nule a doma mám tak akorát na rohlíky vysolit 10 k za notebook. Hned druhý den jsem zjistil, že mě Microsoft odrbal o tisícovku na Ofisu a že na zas**ný Win10 nejde nainstalovat starej Outlook, Photoshop a spousta dalšího naprosto nepostradatelnýho softwéru. To by jeden musel bejt svatej, aby v takový chvíli chtěl potěšit lidstvo. Doufám, že se budeš smažit v pekle, Bille Gatesi! Jak jsem psal na Facebooku, přišla bída. Žereme kořínky a zapíjíme to kyselou vodou!

Číst dál →

Třikrát Drinking Song a Rigoletto jako bonus

Víkend nic moc. Nějaké aktuální poznámky nemá smysl psát, protože zestárnou dřív, než si je přečtete. V mém milovaném Toskánsku se počet infikovaných koronavirem za tři dny mezi středou (11/3) a sobotou (14/3) zdvojnásbil. Místo modliteb několik vzpomínek, které se váží k Itálii. Inspirovala mě jedna poznámka neznámého FB přítele o Verdiho Traviatě. Vydržte, fakt to nebude jen o opeře, přestože budu operu skloňovat.

Číst dál →

Pozdní sběr březnový koronavirový, pátek 13.

Celý týden jsem si říkal, jaká je to pohoda, psát (a zveřejňovat) degustační poznámky výborných až báječných vín z francouzské Loiry a nemuset psát nic aktuálního. Čas nabral takové tempo, že aktuální informace zastarávají rychleji, než je stačíte zveřejnit.  Jako příklad nabízím zprávu z minulé soboty: podle ní v pátek 6. března zabil koronavirus v Itálii 36 duší a nakazil 1247 nových. O víkendu 0 (nula) nových nakažených a 0 (nula) úmrtí. Zdálo se, že víkendy v Itálii jsou bezpečné (statistiky se zveřejňovaly jen v pracovních dnech). Úvodní obrázek je z toskánské nemocnice. Narozdíl od našich zdravotníků italští mají aspoň roušky, ale stejně nestíhali.    Číst dál →

Krásná a lenivá

La Belle Paresseuse 2016, Coteaux du Giennois AOC, Domaine de Villargeau
Krásná Zahálečka je barikovaný Sauvignon, podle technického listu i ceníku nejlepší víno vinařství. Objednával jsem opatrně a do základní nabídky jsem Paresseuse nedal. Podle vzpomínek na šest lahví, dovezených po první návštěvě v únoru 2013, jsem měl problém s barikem a víno se mi ještě po pěti letech zdálo „moc barikované.“ Dnešní první ochutnávka ročníku 2016 dopadla dobře, tak k tomu několik poznámek.

Číst dál →

Sans Complexe 2018, Domaine de Villargeau

O víkendu jsem se mi Thibaultovy Sauvignony začaly plést. Jak říká klasik, letmý pohled soupeři do karet napoví víc než dlouhé úvahy. Prošel jsem si technické listy a svoje staré poznámky na webu a zjistil, že v nich Sans Complexe vůbec nefiguruje. Vesměs jsou věnovány top Sauvignonu z Villargeau, což je Krásná Zahálečka. Bohužel se cenově až tak moc neliší, takže základní otázka je, stojí Sans Complexe za to?   Číst dál →

Když Gamay pinotizuje

L’Insolite 2015, Coteaux du Giennois AOP, Domaine de Villargeau
Další víno z aktuální loirské bedýnky. Podle technického listů jde o 38 let staré výsadby na vápenci a jílu, 95% Gamay a zbytek Pinot Noir. Důsledná redukce sklizně, orba meziřadí a ekologické hospodaření. Kvasí odstopkované bobule, dva až tři týdny v nerezu. Následně víno vyzrává 12 měsíců včetně jablečnomléčného kvašení ve čtyřistalitrových sudech ve třetím až šestém použití. Takže žádný barik, ale vypalovaný sud středního objemu. Číst dál →

Pinot Noir a Gamay z Loiry


Znovu je na etiketě odrůda (Pinot Noir) – jak nefrancouzské! Na zadní etiketě zase, navíc zmínka o ekologickém certifikátu Terra Vitis a o 13% alkoholu. Dvě dnešní odrůdy, tedy Pinot Noir i Gamay jsou (spolu se Sauvignonem) v centrální Loiřě tradiční, žádné kuriozity. Vápencový pás, který proslavil Burgundsko, se táhne Evropou od Pálavy na východě přes francký Escherndorf, burgundské Beaune a loirské Sancerre až k Doveru (a kdovíkamještě aneb Evropská Unie v praxi :-) Na úvodní fotce z února 2013 vinař Marc Thibault před starou stodolou v Pougny, kde mají výrobní halu.  Číst dál →

Renesance Sauvignonů


Sauvignony přijely! Taky Pinot Noir a Gamay, jen pro úplnost. Venku slunce šílí, jako by už měl být 21. březen. Zatím odolávám pokušení vytáhnout stůl na zahradu a ochutnávat víno venku, ale už to brzy přijde :-) Zatím jsem jen otevřel dvě lahve a pustil si nahlas do repráků sedmdesátoletní koncert skupiny Rennaissance. Docela dobře to jde dohromady. Číst dál →