Úvodem stručný komentář vlastních aktivit: za slabou frekvenci článků na blogu může počasí. V úmorném vedru střídaném úmorným dusnem omezuju aktivity včetně vycházek z domu. Konzumaci vína sice neomezuju, ale pro lahve chodím jen do vlastního sklepa. Většinou upíjím lahve z nedávných Komunitních bedýnek a ty nemá smysl opakovaně popisovat na blogu. V lednu a v únoru bylo líp :-) Číst dál
Rád bych dnes uzavřel špatné období, ale jedna lahev rakouské Frankovky na to asi nebude stačit. Před týdnem mi odešel notebook i s degustačními poznámkami a nezálohovanou prací za dva měsíce. Měl jsem ho teprve tři měsíce a myslel jsem si, že obnova hesel, software atd bude hračka, protože jsem to všechno dělal nedávno, ale kombinace notebooku HP a Windows 11 se ukázala jako pekelný trest. Tiskárnu Xerox jsem nenainstaloval ani po třech hodinách a výsledkem celé operace jsou jen mé pochybnosti, zda jsem ještě dost flexibilní, abych obstál v rychle se měnícím světě. Některé věci se naštěstí nemění, například bílé víno, červené víno a nulová sazba spotřební daně na tichá vína.
Blaufrankisch 2020, Umathum Číst dál
Loiben Gruner Veltliner Federspiel 2022, Domäne Wachau
Není to povinná každoroční úlitba Veltlínu, víno jen bylo hodně levné (MAKRO). Domäne Wachau je přední rakouský výrobce, před lety jsem jejich Veltlíny levně nakupoval v rakouských sámoškách, takže jsem se nebál. Číst dál
Spitzer Steinterrassen Riesling Federspiel 2021, Weingut Schneeweis
Hledal jsem, čím začít domácí pobyt a objevil v chladničce dubnový dárek, ryzlink z Wachau. Klasická štíhlá pistole a střídmá etiketa. Ve skleničce světlá citronově žlutá barva, na nose nazrálé žluté ovoce a květiny, až mi lahev a šroubovací uzávěr v rakouských barvách málem vsugerovaly, že to je Veltlín :-) Ale není! V chuti je to jasné, silná až ostrá kyselina, mírně naleželý kvasnicový projev se zralými citrusy, bílou broskví a zeleným jablíčkm, 12,5% alkoholu, jednoduchost, slušná čistota a víno se tváří hodně sebevědomě až suverénně. Pocitově úplně suché s vynikající kyselinou, ale podle jisté plnosti chuti odhaduju pár gramů zbytkového cukru. Moc pěkný. Číst dál
Pokračování včerejšího reportu o nákupu vína v MAKRO. Po nedávné dobré zkušenosti se základním Veltlínem Schloss Gobelsburg jsem sáhl i po ryzlinku. Zase s (vkusnou) nálepkou připomínající 850. výročí vinařství. O vinařství jsem se tady už zmiňoval nejmíň dvakrát, takže pojďme rovnou na degustační poznámky.
2020 Kamptal DAC Riesling, Schloss Gobelsburg
Objevit v Čechách minerálku San Pellegrino není takový skok pro lidstvo jako najít salsicciu nebo umixovat si první domácí bazalkové pesto, ale přesto jsem to trochu oslavil. Byl pátek, to je den, kdy mají v MAKRO nové ryby, tak jsem přikoupil bílou velrybu čili pražmu a několik lahví na vyzkoušení. Dva rakouské Veltlíny byly v oblíbené kategorii „kolem dvou stovek,“ no nekupte to…
Grüner Veltliner Prestige 2020 Wachau DAC, Domäne Wachau
Číst dál
Nebo taky Riesling, Verdejo, Frankovka a Vermentino. Prchavé vzpomínky na několik vín. Oko spočine na noblesní etiketě a prázdná lahev zapadne do popelnice podobně, jako meteor přeletí nad obzorem a zmizí ve vzdáleném, neviditelném a studeném koutě vesmíru. Radost nebo smutek, spokojenost nebo zklamání jsou už jen interpretace jeho dráhy nad naším obzorem :-) ale za obzorem už se blíží další komety.
Singerriedel Riesling Smaragd 2016, Weingut Rixinger
Číst dál
Pro dnešek přeruším šňůru poznámek o moselských kabinetech a dám jedno památeční víno. Přišlo poštou od věrného čtenáře jako dárek k desátému výročí Skleničkova blogu. Obvykle odrazuju návštěvy a dárce od toho, aby mi darovali víno, ale tentokrát se dárek povedl. Zdá se (teď přijde samochvála!) , že deset let blogu nese plody a čtenáři-dárci mají vytříbený vkus.
2015 Riesling vom Sloss, Graf Hardegg
Číst dál
Jen reduktivně stručně ze středeční degustace Hanse Czernyho v karlínském baru Veltlin. Po dlouhé době jsem vyrazil na komerční degustaci, mohly za to nejen loňské zdravotní překážky, ale i to, že zažívám stále víc soukromých degustací ve vinařstvích jeden na jednoho.
Kam moje paměť sahá, je to teprve druhý Veltlín z Poysdorfu s korkovým uzávěrem. Už před třema roky mě posadil na zadek, tak se těším, že to dneska zopakuje!
Grüner Veltliner Alte Reben 2014, Weinrieder
Číst dál
Pokračování seriálu o komerci nejkomerčnější, Veltlínech z Poysdorfu. Aspoň teď v létě to platí, vína jsou ve vrcholné formě a je radost je pít (to samozřejmě platí jen o posledním ročníku). V drtivé většině případů jde o komerční záležitosti, vína dělaná na kšeft – jenže jsou výborně udělaná a ještě líp propagovaná. Ostatně zlí jazykové tvrdí, že Rakušani jsou mistři propagace. Prý o tom svědčí i to, že dokázali celý svět přesvědčit, že Mozart byl Rakušák a Hitler Němec :o) Číst dál
Chtěl jsem poznámky z poysdorfských nákupů roztáhnout na celý týden, ale nevyjde mi to. Dvě vína se mi sama vnutila do jednoho článku. Bylo by škoda nevyužít takový kontrast – obě vína jsou ze stejné vinice (Waldberg), ale úplně odlišná. První je klasický Weinviertel DAC, možná trochu jemnější a minerálnější, ale v zásadě přesně to, co byste od poysdorfského Veltlínu čekali. Druhý je naopak netypický Veltlín, s hrozny sklízenými na samém vrcholu zralosti, snažící se překonat škatulku vytvořenou pro místní vína, a po zásluze za to potrestaný deklasifikací na jakostku. Že na světě není žádná spravedlnost? A co jste čekali? Spravedlnost náleží přece jen Pánu Bohu, a víno se dělá k jeho oslavě, ne k potěše lidských smyslů! (I když vypít půl lahve večer po tropickém letním dni jen tak pro radost není nic zavrženíhodného.) Abych úvod ještě víc zašmodrchal, nejsem si jistý, které z těch dvou vín je lepší. Zralým hroznům jsem dal o bod víc než čistému Weinviertelu, ale ten se díky nižšímu alkoholu v létě líp pije…
