Archiv pro štítek: Chardonnay

Dvě bílá z Arezza

Sassone 2021 Toscana IGT, Fattoria Il Muro
Sassone znamená velký šutry, stylizovaný obrázek na etiketě ukazuje podobný kámen a staré kmeny révy. Takže kamenitá vinice a staré výsadby, odrůdově je to Trebbiano, Vermentino a Malvasia. Ve skleničce je poměrně plná slámově žlutá barva, na nose intenzivní a expresivní ovocná vůně. Trochu citrusů a trochu bílých broskví, svěžest a čistota, samé hezké sliby! Naštěstí to chuť splní: vynikající kyselina (Fernando vysvětloval, že vnitrozemské Arezzo má velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, to mívá za následek vyšší kyseliny), příjemný ovocný projev přesně jako ve vůni (citrusy a bílé broskve) je poměrně intenzivní a čistý, lehce minerální závěr. Velká pochvala jde za nízkým alkoholem (12,5%) i za jablečnou kyselinou.   Pokračování textu

Vermentino a Chardonnay, dva úlovky ze sámošky

Costamolina 2021 Vermentino di Sardegna, Argiolas
Vinařství má historii dlouhou 80 let, dnes je vede třetí generace rodiny Argiolas. Podlel webové prezentace mají na Sardinii nejmíň 230 hektarů vinic. Ve vinicích samozřejmě vede Vermentino, dál pěstují hlavně Carignano, Cannonau a Monica di Sardegna. Costamolina je z jejich základní řady a podle prvního dojmu je to svého druhu středomořský suchý ryzlink: jednoduchá nerezovka s lehkým lisováním, rychlým odkalením a kvašením čistého moštu, lahvovaná brzy na jaře po sklizni.   Pokračování textu

Montagny Les Perrières 2020, Berthenet


Před třemi roky byly Perrières (ročník 2017) novinka a bomba. Nejpopulárnější francouzský vinařský průvodce Guide Hachett mu dal Coup de Coeur čili nejvyšší nákupní doporučení v apelaci Montagny, o rok později i titul Vinař roku pro Francoise Bertheneta. Podle technických údajů z webu pochází z půlhektarové vinice, vysazené před 35 lety. Odkalený mošt kvasí rovnou v barikových sudech (a zůstane v nich dalších 12 měsíců). Teď předběhnu poznámky, podle mých degustačních dojmů je to mix převážně starších sudů, žádné ostré nové bariky, a víno je krásně pitelné hned na začátku svého života.   Pokračování textu

Montagny Saint Morille 2020, Francois Berthenet

Saint Morille(s) byly vždycky nejjednodušší z Berthenetových Premier Cru: asi z nejmladších výsadeb, nejlehčí projevem a většinou nejdřív vyprodané. To poslední nejspíš souvisí s velikostí vinice. Saint Morilles byly vždy senzační hned po nalahvování, ale časem brzo ztrácely svěžest a energii (vycházím z vlastních preferencí, samozřejmě se najde dost konzumentů, kteří by to hodnotili jinak).

Montagny Premier Cru Saint Morille 2020, Francois Berthenet
Pokračování textu

Montagny Premier Cru Mont-Cuchot 2020, Francois Berthenet


Hned při otevření lahve jsem zalitoval, že jsem neotevřel současně s předchozími Platieres a nesrovnával, viz předchozí zápisek. Obě vína jsou z nerezového tanku (ano, u Platieres jsem mudroval o maličkém podílu v bariku) a z minulosti pro mě obě byla trochu protiklady s vyhraněně odlišným projevem. Mont-Cuchot byl vždy první volba: přitažlivý, populární. Pokračování textu

Montagny přijelo!

Dobrá zpráva je, že Montagny od Berthenetů přijelo :-) Účastníci bedýnek už znají i špatnou zprávu: vinařství mi z objednávky vyškrtlo Aligoté i Givry. Potvrdilo se tak, že jsem můj spěch byl oprávněný, ale bohužel málo platný. Všem bedýnkářům jsem slíbil vrácení přeplatků za nedodaná vína. Někteří mi velkoryse napsali, ať jim raději pošlu nějakou náhradu. Je to za dvanáct let a 104 bedýnek teprve druhý případ, kdy mi vinař něco nedodal – snad jsem si vybral smůlu na dalších pět let dopředu.   Pokračování textu

SKB 104, burgundské Chardonnay a Francois Berthenet

Napřed vám řeknu, proč tak pospíchám s další bedýnkou: protože jsem si rezervoval Berthenetovy Premier Cru jen do konce února. Vystrašený zprávami o burgundském krupobití (= poloviční sklizeň) a z toho plynoucím zvyšování cen jsem si napsal o ceník. Nárůst cen nebyl tak strašný, jak jsem čekal, ale u bílých Premier Cru byla poznámka „sur réservation.“ S mými maličkými nákupy jsem čekal odmítnutí, ale napsali mi, že mi pár desítek lahví rezervují. Proto spěchám, abych do konce února všechno vyřešil. Je možné, že při rostoucích cenách to bude můj poslední dovoz z Burgundska, ale je taky možné, že s postupující inflací si na vyšší ceny prostě zvykneme…   Pokračování textu

Plnotučný ryzlink a klasická burgundská šardonka

2020 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese 11 Monate Hefelagetung, Karl Erbes
V listopadu jsem zazmatkoval a poprvé tenhle ryzlink nepřivezl, poprvé za dobu, kdy ho Erbesové vyrábí. Původně to byl „experiment“ se sudem zapomenutým ve sklepě a objeveným po jedenácti měsících, v dalších letech se to změnilo v seriózní záměr. V listopadu jsem vezl plnou paletu ryzlinků a víno neobjednal. Naštěstí mi Stefan Erbes poslal s paletou jako dárek lahev navíc na ochutnání.   Pokračování textu

Malé Chablis 2019

Těšil jsem se, že po dlouhé době napíšu něco o Francii, cena 359 kaček byla OK, ale výsledek nepřesvědčil. Před dvanácti nebo patnácti lety jsem Chablis z Domaine du Chardonnay občas kupoval ve francouzských supermarketech, ale kdeže loňské sněhy jsou. V sobotu jsou Otevřené sklepy v burgundských Maranges. Před deseti lety bych v podobné situaci gůgloval ubytování, ale dnes plánuju poklidný víkend doma s předvánočním mytím oken a úklidem koupelny.

Pokračování textu

Dvě bílá vína z Beaujolais

Sauvignon Blanc 2019 Vin de France, Château de Durette
Úplně základní Sauvignon z Beaujolais.Jednoduchá etiketa, korek z drti. Ve skleničce čistá světlá slámově žlutá, na nose těžší sauvignonová vůně se žlutým ovocem a bez velké čistoty. V chuti úplně suché s pěknou kyselinou, málo až středně plné, jednoduché, ovocné s lehkou minerální stopou. Chybí tomu čistota velkých SVG z Loiry, ale jako levné VdF to vlastně není špatné.   Pokračování textu

Nové Staré keře z Montagny

Malý soukromý úspěch jsem oslavil lahví Berthenetových starých keřů. Původně měla zůstat ještě rok dva zavřená, ale podlehl jsem radosti (a zvědavosti). A jak už to bývá, dobře jsem udělal. V příštím roce se budu muset do Francie vrátit, protože kvalita všech tří letošních dovozů mě nadchla. Janin, Villargeau i Berthenet byli výborní, a jsem zvědavej na ročník 2019 od Janina i Thibaulta (Villargeau). Kdyby to šlo, Berthenetovy devatenáctky bych hned přivezl znova.    Pokračování textu