Archiv pro štítek: Vernaccia

Benátský Spritz a barikovaná Vernaccia

Jestli mě něco na květnovém výletu do Toskánska nadchlo, tak to byl Campari Spritz v Central Baru v Mazzantě. Na srovnání jsem měl klasický Aperol Spritz a Campari Spritz, druhý jmenovaný jasně vyhrál. V sobotu jsem v Bille objevil Campari, přikoupil Prosecco a dva pomeranče a odpoledne jsem dával ochutnat přes plot sousedům. Všechno je na horní fotce: do sklenice dáte spoustu ledu (opravdu hodně!), zalijete Proseccem a obarvíte trochou Campari. Přidává se plátek pomeranče a v letních vedrech je to senzační osvěžení. Na wikipedii najdete historii i možné náhrady (v Benátkách se prý místo Prosecca používá soda, vedle Aperolu a Campari se používají i jiné hořké likéry), když došlo Prosecco, míchal jsem minerálku a ryzlinky. Ale úvodní recept Prosecco + Campari je za mě nejlepší.   Pokračování textu

Oranžové víno ze San Gimignana

Nejen ryzlinky živ je člověk a příležitostí postovat další fotky z toskánského San Gimignana není nikdy dost :-) Dnes o oranžové Vernaccii di San Gimignano, alespoň podle prezentace na degustaci. Udělal jsem si na ni doma čas, protože při květnové návštěvě ve vinařství chutnala „jako klasické bílé s trochu důraznějším kořenitým závěrem, vůbec ne jako oranžáda.“ Pokračování textu

Il Palagione, Castel San Gimignano


A jak řekli, tak udělali! Kdo čte pravidelně, ten už ví, co předcházelo: základní Vernaccia jménem Hydra se u mě v ročníku 2021 dostala do TOP 2 (spolu se zelenou Vernaccií od Panizzi) a Lyra 2019 se mi moc moc líbila. Při prohlížení webu jsem objevil nabídku na degustaci ve vinařství, 6 vzorků za deset EUR, tak jsem nacvakal registraci a v sobotu jsem jel. Už před rokem mi Palagione doporučoval italský someliér Fabio Z. a nabízel, že mě tam vezme, ale tehdy jsem odmítl. Vygůgloval jsem si, že nějaký český e-shop nabízí Hydru, usoudil jsem, že už je český dovozce a udělal slušňáka. Letos jsem na českém webu Palagione nenašel, ale při degustaci vyšlo najevo, že je přesto někdo dováží, i když asi v malých objemech.   Pokračování textu

Lyra, skvělá Vernaccia z Il Palagione


Na zadní etiketě bio-certifikát a 13,5% alkoholu. Vyrábí se pouze z hroznů Vernaccie z vinice Montagnana. Jako délesloužící poddůstojník-someliér vysvětlím, že obrat „pouze z hroznů Vernaccie“ má v tomto případě velký význam. Podobně jako v jiných toskánských oblastech, je i v San Gimignanu zvykem přidávat do odrůdových vín až 15% jiné odrůdy. V San Gimi je to konkrétně Sauvignon Blanc, obvykle se přidává podtržený (=brzo sklizený) pro zvýšení podílu kyselin. Vinařské popisy vín často obsahuje hodně marketingové vaty, ale je třeba to rozlišovat :-) Tentokrát to znamená „bez přídavku Sauvignonu nebo jiných odrůd.“ Pokračování textu

Vernaccia od Santiniho a slavné cypřiše


V Toskánsku bylo nevhodné počasí. Zamračeno, zima, občas déšť. V sobotu jsem jel na schůzku do Torrenieri, městečka u Montalcina. Přijel jsem o hodinu dříve, tak jsem se vyjel nazdařbůh podívat po okolí. Za tři kilometry jsem dojel ke slavným cypřišům u San Quirico. Cypřišový háj dobře zná každý milovník Toskánska, jen se obvykle fotí za slunečného dne. Na obrázku Cipressi famosi di San Quirico za špatného počasí s omluvou za amatérskou fotku. Od dobrých fotografů jsou Cipressi di San Quirico grafický symbol srovnatelný s Vincentovou Hvězdnou nocí. Odkaz na Wikipedii tady a jedna fotka ukradená z Wiki (dole).

Pokračování textu

Základní Vernaccia 2021 od Panizzi

Na úvodní fotce jsou Linguine al tonno, pomodori secchi, capperi e olive. 8 E. Malý bar v Ponteginori a asi nejlepší pasta, co jsem kdy jedl. Vaří obědy pro místní, jezdí sem jíst i z vinařství Marchesi Ginori Lisci (asi 10 kilometrů). Na menu mají dalších čtrnáct past, všechny za jednotnou cenu osm EURO. Na odchodu jsem si přikoupil základní Vernaccii od Panizzi (15 EURO), protože jsem na ni byl zvědavý a nechtěl čekat, až si domluvím vizitu ve vinařství. Čtrnáct klasických receptů na pastu mi vrtá hlavou. Vymejšlím, kam pojedu příště, hlavně aby cesta vedla přes Ponteginori. Ještě že mám dost času!   Pokračování textu

Bojový pokřik Dionýsových Bakchantek na čtyři?

Pravidelní čtenáři vědí, že pana Skleničku ve skutečnosti na víně nepřitahuje 14% alkoholu, ale luštění kulturních a historických souvislostí. Díky tomu se dozvěděl, kdo to byl Arnolfo di Cambio nebo jak souvisí toskánský básník Carducci se Sassicaiou (o tom možná už brzo na blogu). Pro někoho, kdo otvírá, případně nalévá přátelům, lahev vína Arnolfo di Cambio nebo Guidalberto, jsou to nesmírně cenné informace. Bohužel jsou zcela zbytečné pro zbytek lidstva, kterému často stačí poznat levou ruku od pravé a vědět, který den v týdnu právě je. Ještě tak by se daly využít na degustaci italských vín, kterou teď kvůli Covidu raději nebudu pořádat. Dnes jen poznámky o posledních třech degustovaných vínech vinařství Panizzi z toskánského San Gimignana, která se nevešla do říjnové bedýnky. Vyluštění hádanky pokřiku Dionýsových Bakchantek z titulku je hned v následujícím odstavci.  Pokračování textu

Big Manifesto Vernaccia a Pinot Nero ze San Gimignana

Vernaccia di San Gimignano Riserva 2016, Panizzi
Další Vernaccia od Panizzi, tentokrát jejich vlajková loď neboli Big Manifesto, jak říká obchodní ředitelka Camelia Lazar (na úvodní fotce s enologem Walterem Sovranem). Velký manifest to je, ve všech ohledech. Ročník 2017 má diplom Tre Bicchieri Gambero Rosso pro rok 2022, ale ještě se neprodává. Teprve teď v listopadu Panizzi uvolnili do prodeje ročník 2016.   Pokračování textu