Jestli nějaký vinařský region může být příkladem toho, jak za deset let udělat velký pokrok v kvalitě, tak je to San Gimignano. Vernaccia di San Gimignano byla odedávna vzorovým příkladem propojení marketingu s místem původu, tedy využití terroir(u) k propagaci a prodeji, ale v posledních letech se podobným příkladem úspěchu stalo zvyšování kvality Vernaccie. Samozřejmě je za tím snaha zvýšit ceny, Consorzio di Vernaccia k tomu využilo sedmisté výročí uvedení Danteho Komedie (1321), kde Dante opěvoval Vernaccii. Víno se tím vzdálilo běžnému českému zákazníkovi, který za málo známou toskánskou odrůdu nebude ochotný zaplatit 400 a víc kaček, ale podle mých degustačních zkušeností vína deseti nejlepších vinařství za ty peníze stojí. Číst dál
Archiv štítku: Vernaccia
Poslední ryzlink z bedýnek a první Vernaccia
2023 Ürziger Würzgarten Spätlese, Karl Erbes
Je to přesně napůl cesty mezi dvěma včera popisovanými ryzlinky, kabinetem z Würzgarten a pozdním sběrem z Kranklei. Weingut Karl Erbes má vína precizně diferencovaná. Dodnes si pamatuju na nejsilnější dojem z první degustace se Stefanem Erbesem na konci října 2012: ochutnal jsem dvacet ryzlinků vesměs aktuálního ročníku 2011 a byly mezi nimi přesně definované rozdíly. Měl jsem tehdy problém se zorientovat v označení (kabinety, Spätlese, Auslese, trocken, feinherb atd.), ale udělat v jednom ročníku dvacet vín z jedné odrůdy dávalo smysl. Číst dál
Vernaccia Suavis z Marmolaie
V poslední době mám štěstí na San Gimignano. Kdo jste tam byli, tak to znáte, ostatní to (snad) znají z reklamních fotek: San Gimignano se vystavuje odpolednímu slunci a za věžemi je azzurro. V březnu jsem vyfotil SanGi v mlze tak, že by mě turistické kanceláře lynčovaly, ve středu jsem cestou do SanGi projel půlhodinovým krupobitím. Zkoušel jsem schovat auto pod obří duby v lese, ale kroupy dál bubnovaly na střechu. Číst dál
Netypická ale pěkná toskánská Vernaccia
O dnešním tématu rozhodlo, že jsem už dlouho neměl na titulní fotce panoráma San Gimignana :-) Naposledy v únoru, což je asi dost častější než na jiných wine-blozích, ale SanGi si to zaslouží! Z trojice nejrenomovanějších místních vinařství (Colomabio di Santa Chiara, Panizzi a Montenidoli) jsem tady ještě nepsal o třetím. Má to dva hlavní důvody. Číst dál
Toskáské jaro a Hustá Bílá Vernaccia z Holubníku
Jaro je tady! Příchod jara se v Toskánsku pozná podle žlutých květů ginestry. V pátek jsem v San Gimignanu vyfotil první. Jsou to dvoumetrové keře a v létě intenzivně voní, teď jsem cestou zpátky údolím Ceciny viděl u silnice první květy. Sice chápu, že znalost ginestry (česky janovec) mi nikdy k ničemu nebude, ale kamarádka mě trumfla ještě zbytečnější informací, že podle rodové legendy francouzských Plantagenetů prý ginestru okusovali jednorožci. Tak proto jí asi roste v Toskánsku tolik – protože jednorožci vymřeli a ginestru nemá kdo okusovat.
Číst dál
Šťastný a veselý dubnový pozdní sběr
Úvodem musím popřít skoro všechno, co jsem tady před dvěma týdny napsal o Franciacortě Brut od Berlucchi, protože se ukázalo, že víno dělá příležitost. V různých souvislostech jsem se té myšlence bránil, ale teď se to projevilo. Předchozí poznámky o Berlucchiho sektu jsem psal v Toskánsku večer před odjezdem do Čech. Byl jsem sice v klidu, odpočatý, ale smutný, že mi končí pobyt a čeká mě namáhavá a otravná cesta do Čech. Druhou lahev jsem otevřel o dva týdny později, už zase zpátky v Toskánsku. Zničený patnácti hodinami za volantem – na Brenneru sněžilo, pod Brennerem práce na silnici, cestou přeháňky, bouřka, a dojezd za slunečných 22°. Byl jsem úplně vyřízený, ale je to únava, při které neusnu. Otevřel jsem sekt a byla to lahoda. Pamatoval jsem si ještě původní hodnocení „za dvanáct EURO super, ale za víc těžko“ a vrtěl jsem hlavou. Kyselina byla senzační, projev komplexní, krásný minerální závěr. Číst dál
Nas*aný dubnový pozdní sběr s chřestem a Prelátem
Jasně že wine-blog není dobré místo na to, abych si vyřizoval účty s celým světem, ale jsou chvíle v životě, kdy nezbývá než porušit pravidla. Dobrá zpráva je, že jsem přivezl z Toskánska další bedýnky, tentokrát s pěti podobami Sangiovese z Tenuta di Gracciano della Seta. Bedýnky jsou rozeslané, pro opozdilce mi ještě zbývá pár lahví Rosso 2022 a Vino Nobile 2020 a 2021. A tím dobré zprávy končí, po pěti dnech v Čechách se návrat zvrhnul ve fiasko. Pokud vás nebaví fňukání, stěžování a nadávání, přeskočte dva odstavce až k chřestu. Číst dál
Vernaccia, Arneis a Sauvignon, náhodné nálezy
Vernaccia di San Gimignano DOCG Le Madie 2023, Arigoni
Náhodný nákup v supermarketu, protože levný a protože 2023. Typická supermarketová ambaláž, tedy lahev z čirého skla (aby vynikla barva), korek z drti, supermarketová etiketa s malůvkou San Gimignana. Ve skleničce je bledá slámově žlutá barva s teplým odstínem, na nose citrusy, broskve a trochu jablíčka. Číst dál
SKB 121, Panizzi a Vernaccia di San Gimignano
Už jsem se propil nově nalahvovanými víny vinařství Panizzi a po delší pauze konečně hlásím další bedýnku! Tématem bude Vernaccia di San Gimignano (a pár dalších vín). Pokud jde o San Gimignano, asi mi můžete důvěřovat. Přinejmenším od roku 2012, kdy jsem poprvé přivezl Vernaccii od Simona Santiniho (dnes dováží Wine & Food Market), potom jsem vozil vína Stefana Grandiho (a vozil bych dodnes, kdyby Stefano před několika lety neodešel do důchodu a neprodal vinice). Navštívil jsem tam několik dalších vinařství (dvě z nich už dnes mají českého dovozce) a probloudil se až k Panizzi. Když napíšu, že Panizzi patří do nejužší místní špičky, tak se můžete spolehnout na to, že San Gimignano docela slušně znám. Číst dál
Vernaccia Panizzi a ročník 2023 poprvé
Panoráma San Gimignana focené ze stejného místa jsem tady měl dvacetkrát, ale vždycky focené v květnu, červnu, červenci, září nebo říjnu. Tohle je z patnáctého února. Každý velký umělec vám řekne, že nejdůležitější je načasování 🙂 Patnáctý únor bylo dobré načasování, protože týden předtím Panizzi nalahvovali Vernaccii 2023. Jel jsem si pro vzorky. Číst dál
Rub a líc, Maremma a San Gimignano
Není v tom žádný hluboký záměr, jen se mi sešly poznámky o dvou toskánských vínech, které formálně vypadají jako úplné protipóly. Bílé a červené, mezinárodní odrůdy a typická autochtonní Vernaccia, jedno víno s nejasným projevem a potenciálem projevit se za několik roků a druhé příliš zralé. Nic víc v tom není, jen jsem dnes podnikl několik výhodných nákupů, protože jsem přijel jen s malým baťůžkem a bez náhradních oděvů, vyhříval se na slunci a šel si zaplavat do studeného Tyrhénského moře. Číst dál
Dva večery se starými známými víny, Vernaccia a Sangiovese
Den za dnem plyne Vše je jiné
zdáli nám chladná Věčnost kyne
To je jen vtip, verše florentského renesančního básníka Angiola Poliziana z roku 2009. Hodí se k cucání toskánských vín na terase domu se zapadajícím sluncem a s hukotem moře v pozadí. Číst dál