Archiv pro štítek: Vernaccia

Toskánská Vernaccia a pár fotek z letní Umbrie

V pondělí jsem napsal text o stojedenáctých bedýnkách, tentokrát z italského Orvieta, našel si v chladničce víno a šel na zahradu vyfotit lahev. Venku drobný deštík a sychravo. Teploměr ukazoval patnáct stupňů, ale bylo zataženo, sychravo, hnusně. To je jedna z nejdebilnějších věcí v životě. Schraňuju si lahvované vzpomínky na léto a když je otevřu a koukám oknem na zmoklou zahradu, na monitoru mi svítí zprávy o počasí z místa, odkud jsem se před třemi týdny vrátil. Cecina, Toskánsko – dnes jasno a 25 stupňů. A celý týden to bude stejné. Dnes pár fotek ze srpnové Umbrie.   Pokračování textu

Dvakrát Vernaccia di San Gimignano 2021


Kdybych měl vybírat nejlepší nebo nejzajímavější víno letošního roku, bylo by to těžké. Letos toho bylo tolik! Soukromě ujíždím na Erbesově 2021 Ürziger In der Kranklei Riesling Spätlese a jednodušším, křišťálově čistým 2021 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese. Druhý jsem ušetřil a na soutěž Prague Wine Trophy nepřihlásil, ale první 2021 Kranklei teď dostal 95 bodů / 100 a jeho předchůdce 2017 Kranklei Spätlese dokonce 97 bodů. Body na kvalitě vína nic nemění, ale těší mě, že jsem několik lidí přemluvil, aby 2017 Kranklei kupovali po krabicích: Vidíte, vždyť jsem vám to říkal :-)  
Pokračování textu

Prosciuttella, Vernaccia a Chianti ze sámošky

Pietraserena Vernaccia di San Gimignano DOCG 2021, Arrigoni
Jejich Vermentino Nero se mi nedávno líbilo, tak jsem při průchodu sámoškou vzal z police i Vernaccii. Jednak měla pěknou cenu, druhak má na etiketě etruský obrázek koníka, a za třetí vím, že vinařství sídli s SanGi, takže to dávalo smysl. Ad „při průchodu sámoškou“: ve skutečnosti jsem běžel pro Prosciuttellu, tepelně nezpracovanou klobásu vyrobenou ze šunky. V květnu mi místní kamarádka poradila, že se dá jíst i syrová, ALE poradila mi to den před odjezdem. No a večer před odjezdem s cca patnácti hodinami za volantem jsem nechtěl riskovat náhlou střevní příhodu. Ale brzy po zářijovém příjezdu jsem Prosciuttelu koupil a je skvělá! Na horní fotce čtvrtkilové balení ze sámošky. Toskánský tatarák aneb fotku topinek namazaných syrovou prosciuttellou sem nedám :-)   Pokračování textu

Dobrej vlašák a slabá Vernaccia

Nedávno jsem tady pomluvil jiný vlašák Zdeňka Peřiny a nedalo mi to, vypravil jsem se do La Fattorie pro další vzorek. Zdeněk Peřina má v ČR stále pověst Otce Vlašáku, v devadesátých letech stál za renesancí odrůdy v Mikrosvínu, a nedávný vlašák s nesmyslným alkoholem se tomu úplně vymykal. Na webu vinařství jsem žádné technické informace nenašel, takže pojďme rovnou na degustaci.

Ryzlink vlašský Ořechová hora 2019 pozdní sběr, Zdeněk Peřina
Pokračování textu

Benátský Spritz a barikovaná Vernaccia

Jestli mě něco na květnovém výletu do Toskánska nadchlo, tak to byl Campari Spritz v Central Baru v Mazzantě. Na srovnání jsem měl klasický Aperol Spritz a Campari Spritz, druhý jmenovaný jasně vyhrál. V sobotu jsem v Bille objevil Campari, přikoupil Prosecco a dva pomeranče a odpoledne jsem dával ochutnat přes plot sousedům. Všechno je na horní fotce: do sklenice dáte spoustu ledu (opravdu hodně!), zalijete Proseccem a obarvíte trochou Campari. Přidává se plátek pomeranče a v letních vedrech je to senzační osvěžení. Na wikipedii najdete historii i možné náhrady (v Benátkách se prý místo Prosecca používá soda, vedle Aperolu a Campari se používají i jiné hořké likéry), když došlo Prosecco, míchal jsem minerálku a ryzlinky. Ale úvodní recept Prosecco + Campari je za mě nejlepší.   Pokračování textu

Oranžové víno ze San Gimignana

Nejen ryzlinky živ je člověk a příležitostí postovat další fotky z toskánského San Gimignana není nikdy dost :-) Dnes o oranžové Vernaccii di San Gimignano, alespoň podle prezentace na degustaci. Udělal jsem si na ni doma čas, protože při květnové návštěvě ve vinařství chutnala „jako klasické bílé s trochu důraznějším kořenitým závěrem, vůbec ne jako oranžáda.“ Pokračování textu

Il Palagione, Castel San Gimignano


A jak řekli, tak udělali! Kdo čte pravidelně, ten už ví, co předcházelo: základní Vernaccia jménem Hydra se u mě v ročníku 2021 dostala do TOP 2 (spolu se zelenou Vernaccií od Panizzi) a Lyra 2019 se mi moc moc líbila. Při prohlížení webu jsem objevil nabídku na degustaci ve vinařství, 6 vzorků za deset EUR, tak jsem nacvakal registraci a v sobotu jsem jel. Už před rokem mi Palagione doporučoval italský someliér Fabio Z. a nabízel, že mě tam vezme, ale tehdy jsem odmítl. Vygůgloval jsem si, že nějaký český e-shop nabízí Hydru, usoudil jsem, že už je český dovozce a udělal slušňáka. Letos jsem na českém webu Palagione nenašel, ale při degustaci vyšlo najevo, že je přesto někdo dováží, i když asi v malých objemech.   Pokračování textu

Lyra, skvělá Vernaccia z Il Palagione


Na zadní etiketě bio-certifikát a 13,5% alkoholu. Vyrábí se pouze z hroznů Vernaccie z vinice Montagnana. Jako délesloužící poddůstojník-someliér vysvětlím, že obrat „pouze z hroznů Vernaccie“ má v tomto případě velký význam. Podobně jako v jiných toskánských oblastech, je i v San Gimignanu zvykem přidávat do odrůdových vín až 15% jiné odrůdy. V San Gimi je to konkrétně Sauvignon Blanc, obvykle se přidává podtržený (=brzo sklizený) pro zvýšení podílu kyselin. Vinařské popisy vín často obsahuje hodně marketingové vaty, ale je třeba to rozlišovat :-) Tentokrát to znamená „bez přídavku Sauvignonu nebo jiných odrůd.“ Pokračování textu

Vernaccia od Santiniho a slavné cypřiše


V Toskánsku bylo nevhodné počasí. Zamračeno, zima, občas déšť. V sobotu jsem jel na schůzku do Torrenieri, městečka u Montalcina. Přijel jsem o hodinu dříve, tak jsem se vyjel nazdařbůh podívat po okolí. Za tři kilometry jsem dojel ke slavným cypřišům u San Quirico. Cypřišový háj dobře zná každý milovník Toskánska, jen se obvykle fotí za slunečného dne. Na obrázku Cipressi famosi di San Quirico za špatného počasí s omluvou za amatérskou fotku. Od dobrých fotografů jsou Cipressi di San Quirico grafický symbol srovnatelný s Vincentovou Hvězdnou nocí. Odkaz na Wikipedii tady a jedna fotka ukradená z Wiki (dole).

Pokračování textu