Archiv pro štítek: cesty

Pár fotek z Toskánska podruhé

Pár nostalgických fotek ze čtvrtečního výletu do San Gimignana. A jak by řekl medvídek Pú, každý pravdivý příběh začíná dobrým obědem. Na fotce jsou Tagliatelle al tonno (plus al spousta dalších věcí) v baru v Ponteginori. Letos už potřetí nebo počtvrté, pořád to mají vynikající. Tentokrát to bylo i s drobným pop-kulturním vtipem: když přede mě patron položil talíř, v rádiu začal zpívat ukrajinský dětský sbor s Rolling Stones „You Can’t Always Get What You Want.“ Dokonale načasované! Jediná lepší volba by byl Arlo Guthrie a Alice’s Restaurant s geniálním veršem „You can get anything you want at Alice’s Restaurant – except Alice.“ Pokračování textu

Deset fotek z Todi, Umbrie.

Byla to pracovní cesta, jen tři noci v Castello delle Forme, několik schůzek a cestou zpátky noc v Německu a vyzvednutí zásilky vín ve vinařství Horst Sauer. Původně to mělo být jen na dvě přespání, ale druhý den jsem si domluvil ještě dvě schůzky na třetí den, jednu v Todi. A ano, důležitou roli asi hrálo to, že jsem chtěl vidět Todi. Na úvodní fotce pohled ze silnice, za sjezdem z dálnice.   Pokračování textu

Fattoria Il Muro, Arezzo


Ještě před kovidovými časy jsem potkal Federika Pancaro na degustaci v Praze. Vína se mi líbila, ale skutek utek. Až v kovidových lockdownech jsem si na něj vzpomněl a vyměnili jsme si pár zpráv. K výletu do Arezza a návštěvě vinařství došlo až teď v květnu. Kdybyste někdy chtěli vinařství navštívit, tak varuju před tím, že Via delle Conserve není jen ulice, ale celá čtvrť o několika kilometrech čtverečních. Stejně se jmenují všechny vedlejší ulice a uličky včetně polních cest vedoucích na okolní kopce. Než jsem to pochopil, projezdil jsem po Arezzu 70 minut.   Pokračování textu

Il Palagione, Castel San Gimignano


A jak řekli, tak udělali! Kdo čte pravidelně, ten už ví, co předcházelo: základní Vernaccia jménem Hydra se u mě v ročníku 2021 dostala do TOP 2 (spolu se zelenou Vernaccií od Panizzi) a Lyra 2019 se mi moc moc líbila. Při prohlížení webu jsem objevil nabídku na degustaci ve vinařství, 6 vzorků za deset EUR, tak jsem nacvakal registraci a v sobotu jsem jel. Už před rokem mi Palagione doporučoval italský someliér Fabio Z. a nabízel, že mě tam vezme, ale tehdy jsem odmítl. Vygůgloval jsem si, že nějaký český e-shop nabízí Hydru, usoudil jsem, že už je český dovozce a udělal slušňáka. Letos jsem na českém webu Palagione nenašel, ale při degustaci vyšlo najevo, že je přesto někdo dováží, i když asi v malých objemech.   Pokračování textu

Dárek z Bolgheri, Guidalberto 2019


Guidalberto je druhé víno vinařství Tenuta San Guido, výrobce Sassicaie, nejslavnějšího italského vína moderní doby. Dárek přivezený z říjnové cesty do Toskánska má zábavný příběh. Povídal jsem si v Toskánsku s neznámou paní a mezi řečí zmínila, že pracuje ve vinařství v blízkém Bolgheri. Taky byste se zeptali v kterém vinařství, žejo. Když mi řekla, že v Tenutě San Guido, byla i další otázka jasná. Zeptal jsem se, jestli se mnou půjde na večeři, protože chci vyzvídat :-) Na večeři jsme šli, druhý den mi přinesla Guidalberto 2019.

Pokračování textu

Pár fotek z Toskánska VII – modré nebe všem!

Dnes jen několik dosud nezveřejněných fotek z říjnových cest po Toskánsku a Umbrii. Na úvod Golfo Baratti s etruskou pevností Populonia vlevo nahoře. Nechci probouzet vášně, cesty i výběr fotek byly vedeny původní úvahou na začátku října. Termín se mi vůbec nehodil, ale nakonec rozhodlo, že zůstat doma znamená přijít o čtyři týdny azzurra, blankytně modré oblohy nad hlavou.   Pokračování textu

Degustace v Palazzone

Minulý týden jsem po pěti letech zase zajel do Palazzone. Pravidelní čtenáři ví, že vinařství Palazzone je v Umbrii poblíž Orvieta a patří rodině Dubini (a měli jsme od nich už troje Komunitní bedýnky). Z předchozích setkání jsem znal enologa Giovanni Dubiniho, teď se k nám přidal i jeho syn Pietro. Na první fotce pohled na orvietské střechy od vinařství.    Pokračování textu