Archiv štítku: cesty

Pár fotek z nedělní Anteprimy v Montepulcianu

Anteprima je italská propagace nového ročníku vína. Je zaměřená na profesionáy v oboru, ale často přístupná i amatérům (za velmi rozumný poplatek). Bejvávalo, že se toskánská Anteprima valila celý únorový týden, postupně Chianti, San Gimignano, Montepulciano a Montalcino, ale aktuálně se Consorzio di Vernaccia osamostatnilo v květnu a nic není jak bejvávalo :-) Ale ze sledování čtenářů na soc-sítích vím, že současně s Montepulcianem běžela ve Veroně Anteprima di Valpolicella. Úvodní fotka snad udělá radost všem, kdo v Montepulcianu už byli, ostatním doporučuju neváhat a jet. Vlevo dole asi nejslavnější dominanta města, chrám San Biagio, vpravo nahoře staré Montepulciano.   Číst dál

Cava poprvé, Jaume Serra

Cava Brut, Jaume Serra
Před několika lety jsem si při spatření téhle Cavy říkal, že to jednou musím vyzkoušet, ale vždycky mě odradila nízká cena. Tolikrát jsem slyšel vysvětlovat, že a proč nejde sekt klasickou metodou vyrobit za stovku, že jsem za 3,50 EURO raději nekoupil. Teď jsem se přemohl, protože se nám v Toskánsku na chvíli udělalo hezky a to znamená zvýšenou konzumaci koktejlů. Koupil jsem v diskontu dvě Prosecca po 5 EURO a jednu Cavu (3,50). Prosecco je, podle očekávání, výborné do koktejlu (Campari Spritz), ale laciná Cava se dá pít i sama. Dokonce má i slušnou kyselinu, což je u sektu docela důležíté – a s tím mívá Prosecco problém.   Číst dál

Zpátky v Toskánsku

Přestože byla sobota a malý provoz, 1200 kilometrů jsem jel patnáct hodin. Přijel jsem půl hodiny po zavíračce sámošky a byl už línej dojít si pro pizzu do pizzerie. Když jsem před třinácti dny odjížděl, schoval jsem si do chladničky Vernaccii od Panizzi. V osm večer bylo v Mazzantě 21 stupňů, řvaly cikády a voněl mokrý mořský vzduch. Vzpomněl jsem si, že večer před odjezdem do Čech jsem jedl slané brambůrky a skutečně, v kredenci byl ještě zbytek. Ideální dojezd do Toskánska!   Číst dál

Přesun na jih a dvě V – Vermentino a Velenosi

Pár dní teď zase budu psát z Itálie. Půjčil jsem si dům v toskánských Macanticích, stejný jako minulou zimu a vůbec je tady všechno stejné. Turisti odjeli, pizzerie zavřely. Obec nahradila zlomený pahýl pod mým balkonem novým stromkem, majitelka domu nechala opravit pár věcí v domě. Majitel Central Baru, což je nanejvýš důležitá instituce v každé toskánské vesnici se mě zeptal, jestli jsem se vrátil, a když jsem přitakal, tak si se mnou plácnul.   Číst dál

Šťastný a veselý dubnový pozdní sběr

Úvodem musím popřít skoro všechno, co jsem tady před dvěma týdny napsal o Franciacortě Brut od Berlucchi, protože se ukázalo, že víno dělá příležitost. V různých souvislostech jsem se té myšlence bránil, ale teď se to projevilo. Předchozí poznámky o Berlucchiho sektu jsem psal v Toskánsku večer před odjezdem do Čech. Byl jsem sice v klidu, odpočatý, ale smutný, že mi končí pobyt a čeká mě namáhavá a otravná cesta do Čech. Druhou lahev jsem otevřel o dva týdny později, už zase zpátky v Toskánsku. Zničený patnácti hodinami za volantem – na Brenneru sněžilo, pod Brennerem práce na silnici, cestou přeháňky, bouřka, a dojezd za slunečných 22°. Byl jsem úplně vyřízený, ale je to únava, při které neusnu. Otevřel jsem sekt a byla to lahoda. Pamatoval jsem si ještě původní hodnocení „za dvanáct EURO super, ale za víc těžko“ a vrtěl jsem hlavou. Kyselina byla senzační, projev komplexní, krásný minerální závěr.   Číst dál

Teatro del Silencio a Vermentino 2023 od Antinoriho

Minulý týden jsem na fejsbůkách viděl novou fotku hlavní sochy v Teatro del Silencio, Lajático (provincie Pisa). Byla to tenká červená paprička na podstavci uprostřed amfiteátru. Instalované plastiky se tam průběžně mění, takže jsem se natěšil, počkal na slunečné počasí a vyjel. V úterý odpoledne teploty vystoupaly až na 21 stupňů, ale v Lajatico stála stejná socha jako na podzim. A jako naschvál nemůžu najít na FB původní fotku s papričkou. Dám dolů aspoň jinou fotku z letního koncertu na stejné scéně. Do Lajatico se vyplatí zajet! Číst dál

Pár fotek z toskánské cesty

Je to zrada a už jsem se o tom jistě (několikrát) zmiňoval. To nejhorší na cestování v Toskánsku je množství zastávek. Každou chvíli zastavuju a fotím. Ještě tenhle pohled do krajiny, to si přece musím vyfotit! Protože spěchám, nemám poznámky, kde jsem to vyfotil (a třeba tohle místo jsem teď nenašel ani na Google Maps), a nakonec stejně jedu sto kilometrů tři hodiny.   Číst dál

Supermarketové Vermentino a vynikající Falanghina

Začnu fotkou oblíbeného poutního místa na pláži Gorette. Při pěkném počasí mi supluje čítárnu, chodím si tam sednout s knížkou. Monotónní hučení vln bezvadně izoluje a umožňuje soustředění. Při chladnějším počasí slouží jako cíl procházky, u kterého se otáčím domů. Dnes stručné degustační poznámky o dvou vínech.   Číst dál

Stručný report z degustace v Graccianu

Volal jsem o pomoc ještě z Čech. V prosinci jsem vyprodal všechno Vino Nobile a představa zimy bez něj pro mě byla jako Sahara pro kapra. Zajel jsem si pro dvě krabice do Gracciana. Julio Straccia z Gracciana (na horní fotce z pátku) mi v lednu poslal nový ceník i s novým rosé – Nobile právě nalahvoval a rosé se bude lahvovat někdy v půli února. Už před rokem jsem byl naprosto nadšený z Rosato 2022, protože 11,5% alkoholu. Bylo to lehké, svěží, osvěžující, chlastací a mělo to jedinou chybu, že jsem o něm nevěděl předem a z celého dovozu na mě zbyla právě jedna jediná lahev. Hned jsem se vyptával, jaké bude Rosato 2023 a odpověď byla, že má 12% alkoholu. Ještě jsem ho neochutnal, ale to loňské bych tipoval na 30 lahví. Číst dál