Steccaia je čisté Vermentino a La Regola je druhé nejbližší vinařství od mého toskánského baráku (úplně nejblíž je Castello del Terriccio). Před třemi roky jsem do Regoly zajel, udělal degustaci a koupil šest lahví na domácí ochutnávku. Steccaia je základní, nejlevnější bílé. Vlajkovou lodí (čili nejdražším vínem na ceníku) byla La Regola, za 70 E. Ta opakovaně získávala nejprestižnější hodnocení italských kritiků, ale… zklamala mě a za nejlepší víno vinařství jsem považoval nejlevnější Steccaiu. Kdybych chtěl mít pavučinku argumentů dokonalou jakou pavouci ráno na louce, musel bych kupovat sedmdesátieurovou La Regolu každý rok, ale to samozřejmě nedělám. Mají pravdu italští kritici, kteří každoročně vybírají drahou La Regolu mezi nejlepší toskánská vína? Nebo má pravdu český blogger Il Bicchiére, který upřednostňuje nejlevnější Vermentino? Číst dál
Italská degustace v pondělí 9. června
Podle vlastních záznamů jsem poslední veřejnou degustaci pořádal v únoru 2023. Na podzim 23 jsem zmizel do Toskánska, na konci května se zase na pár měsíců vrátím do Prahy. Přivezu si několik zajímavých lahví a jestli se najde aspoň deset zájemců, uděláme na známé adrese (Družná ulice, Praha 4) společnou degustaci.
Definitivní skladbu vín ještě nemám, mohlo by to být deset až jedenáct vzorků přibližně takto:
1. Grillo 2024, Settesoli (Sicilie)
2. Trebbiano Spoletino 2023, Perticaia (Umbrie)
3. Vernaccia di San Gimignano 2024, Panizzi (Toskánsko)
4. Altaroccia Fiano di Avellino 2023, Feudi di San Gregorio (Kampánie)
5. Etichetta Nera Vermentino 2024, LUNAE (Lombardie)
6. Pinot Noir San Gimignano DOC, Panizzi (Toskánsko)
7. Vino Nobile di Montepulciano 2021, Gracciano (Toskánsko)
8. Vino Nobile di Montepulciano Riserva 2021, Gracciano (Toskánsko)
9. Gattinara 2020, Mauro Franchino (Piemont)
10. Ghemme Ai Liveli 2019, Tiziano Mazzoni (Piemont)
Změny vyhrazeny, vstupné 600 Kč. Uzávěrka přihlášek do 3. června, přihlásit se můžete tady nebo e-mailem na sklenicka@sklenicka.com. Těším se!
Vynikající Chianti Ama
Úvodní fotka je z předchozího víkendu, z čekání na úplněk pod Quercetem ve Val di Cecina. Focení úplňku sice nevyšlo, ale zase mám pár fotek toskánského soumraku… Castello di Ama předchází pověst špičkového vinařství. Sídlí v Raddě, má 75 hektarů vinic plus 40 hektarů olivovníků. Založily je v roce 1976 společně čtyři římské rodiny jako společnou investici a vinařský projekt. Enologem je Marco Pallanti, který v letech 2006 až 2012 vedl jako prezident Chianti Classico Consortium a přispěl k zavedení kategorie Gran Selezione. Dnes mají skoro všechny vinice obnovené s hustotou asi 5500 keřů na hektar, což je v zóně Chianti Classico tradiční hustota. Číst dál
Tradiční Nebbiolo z Gattinary
V Toskánsku už to začalo! Úvodem ilustrační foto z minulého týdne. V roce 2021 jsem poprvé přivezl ve skleničkových bedýnkách pár lahví Ghemme a Gattinary, dvou málo známých piemontských denominací, postavených na odrůdě Nebbiolo. Jen dva z tehdejších účastníků mi napsali, že to ty denominace znali. První si náhodou koupil lahev Ghemme v apulském baru a stále si to pamatoval, druhý byl s vinařských zájezdem v Gattinaře. Už si nepamatoval vinařství, kde byli, ale vína prý byla skvělá a měli netypické zkosené lahve. Později to komentoval, že Franchinova Gattinara byla úplně jiná než ta, kterou si sám přivezl z Gattinarxy. Číst dál
Vernaccia a Sangiovese
Jak se fotí úplněk? Blbě. Jel jsem do San Gimignana, že udělám nějaký fotky. Měsíc vycházel zhruba na jihu, představoval jsem si fotky od severní silnice nebo rovnou od Santa Margherity. Geometrie vypadá jednoduše, měsíc je v nekonečné vzdálenosti a druhý objekt naopak blízko. Říkal jsem si to je snadné, zajedu kousek stranou a bude to. V praxi sto metrů stranou znamená zajet do dolíku, ze kterého nevidím měsíc, nebo za lesík, zpoza kterého nevidím nic, a když si konečně najdu místo, ze kterého by se dalo fotit, je už tma a místo fotky mám šedý neostrý flek. Koupil jsem si aspoň dvě Vernaccie, ale druhou z nich jsem raději vyřadil z poznámek. Úplněk se nepovedl.
Číst dál
Dvě bílá, Vermentino a Spoletino
Úvodem samé dobré zprávy: zásilku Vino Nobile z Gracciana jsem přivezl a rozeslal za šest dní a bleskově se vrátil do Toskánska. Těšil jsem se jako nikdy, po studené zimě mi majitelé domu nabídli, ať zůstanu i na květen, zrovna když se moře ohřálo a slunce začalo pálit. Hned v neděli byl úplněk. Focení úplňku a toskánských panoramat mi krutě nevyšlo, ale za to mám pár fotek z čekání na úplněk, jako je ta úvodní z Querceta (Montecatini VC). Číst dál
Greco di Tufo počtvrté, Mastroberardino
(Na úvodní fotce květ citroníku, protože později v textu o tom padne zmínka. Je to jako ve filmu, upozornění na to, jaké bude vyřešení zápletky a k čemu děj směřuje :-) Tady v Itálii běží čas rychleji. Alespoň podle nového úlovku ze supermarketu, Greco di Tufo DOCG 2024 z vinařství Mastroberardino. Myslel jsem si, že mám už druhý nebo třetí ročník, ale zagůgloval jsem vlastní blog a našel poznámky o Greco 2021. Bez ohledu na to, že moje oblíbená vinařská ročenka dává vinařství nejvyšší možný rating (***), základní vína jsou běžně k dostání ve dvou místních největších supermarketových řetězcích, což je věc, kterou si v Itálii pochvaluju. Díky místní nabídce jsem vyzkoušel i konkurenční vinařství Feudi di San Gregorio a taky pěkný. Italský jih mě od roku 2022 začíná lákat… Číst dál
Napřed nuda a potom skvělý, Chi Classico od Banfi
Po několika pokusech se pomalu začínám smiřovat s tím, že i vína od tradičních, legendárních vinařství mohou být zajímavá (a dobrá). Začalo to Chianti Colli Senesi, což je obecně málo oblíbená denominace, potom jsem s výraznou slevou koupil základní Brunello a Rosso di Montalcino, a furt dobrý. Napotřetí jsem v nejlepší montalčinské vinotéce (Bruno Dalmazio) ulovil Chianti Classico. Nějak se to sešlo, cestou zpátky mi dokonce došlo, že jedu kolem Banfiho sídla Poggio alle Mura, ale fotku jsem neudělal. Místo ní jen černobílý dokument z Val d’Orcia.
Číst dál
Perazzeta
Náhodný objev, doporučení od dávné italské známé. Vinařství Perazzeta sídlí v Montenero D’Orcia, což je na okraji Orcie čili Brunella di Montalcino. Denominace Montecucco, ve které Perazzeta zatřiďuje svoje vína, je málo známá, ale z Montenera je vidět na druhé straně údolí Banfiho Poggio alle Mura. Zajel jsem si pár kilometrů cestou do Montalcina a koupil pár lahví jako degustační vzorky. O Montecucco prakticky nic nevím, vídám jen občas nějaké lahve v supermarketech. Podle první prohlídky je to podobný systém jako (moje oblíbené) Montescudaio, tedy směsi Sangiovese s Merlotem a Cabernetem Sauvignon a Syrahem. Zrovna na Syrah jsem byl zvědavý, ale přijel jsem do vinařství bez ohlášení a odjel bez Syrahu. Číst dál
Dvě červená z toskánské Maremmy
Když jsem minule prudil s těmi paďoury, co si jedou do Val d’Orcia fotit cypřiše, tak tenhle hájek jsem fotil už nejmíň šestkrát (třeba tady). Až včera jsem zjistil, že se dá jít sto metrů po silnici, obejít svah a vylézt k hájku zezadu, a že konečně dostanu na fotku kříž bez pozadí. Velcí fotografové říkají, kdo má nohy, ten nepotřebuje velký objektiv… cestou k další fotce jsem se styděl, že mi to trvalo, ale potom jsem si řekl, že někteří paďouři na to nepřijdou nikdy :-) Číst dál
Garganega a Vermentino, dvě velikonoční bílá
Toskánské Velikonoce byly pod mrakem, ale hned po Velikonocích se konečně vyčasilo. Jaro se tady ohlašuje mnoha příznaky a projevy, některé jsou pro cizince ze studeného českého království matoucí – třeba sousedova třešeň kvetla v půlce února. Jedním z příznaků jara je, že paďouři jedou do San Quirico d’Orcia a fotí cypřiše. Ve středu nás tam bylo spousta, fotky dám někdy příště :-) Ale definitivní a vědecky přesvědčivý důkaz jara je, že rozkvete Ginestra (úvodní fotka, někde u Pienzy). To jsou ty dvoumetrové keře se žlutými květy, budou svítit podél silnic celé léto. Číst dál
SKB 130, Vino Nobile di Montepulciano
Aby bylo jasné, že se v Toskánsku neflákám – v únoru jsem si splnil letité přání návštěvou slavné degustace Anteprima di Vino Nobile, v březnu jsem si zkušenosti ověřoval na dvoudenní degustaci Terre di Toscana za účasti 133 prvoligových toskánských vinařství. Na místě jsem se ujistil o tom, co tady leta hlásám a co píší i italští bloggeři, tedy že moje oblíbená Tenuta di Gracciano della Seta patří do nejužší místní špičky. Letos je chci přivézt už po desáté a spěchám, protože letos je to poprvé, co místní vinařství uvedou na trh nové víno, Pieve. Bude to zatím nejvyšší kvalitativní kategorie, vyšší než Riserva, tak pojďme na to, než nám to svět vykoupí :-) Číst dál