Il Palagione, Castel San Gimignano


A jak řekli, tak udělali! Kdo čte pravidelně, ten už ví, co předcházelo: základní Vernaccia jménem Hydra se u mě v ročníku 2021 dostala do TOP 2 (spolu se zelenou Vernaccií od Panizzi) a Lyra 2019 se mi moc moc líbila. Při prohlížení webu jsem objevil nabídku na degustaci ve vinařství, 6 vzorků za deset EUR, tak jsem nacvakal registraci a v sobotu jsem jel. Už před rokem mi Palagione doporučoval italský someliér Fabio Z. a nabízel, že mě tam vezme, ale tehdy jsem odmítl. Vygůgloval jsem si, že nějaký český e-shop nabízí Hydru, usoudil jsem, že už je český dovozce a udělal slušňáka. Letos jsem na českém webu Palagione nenašel, ale při degustaci vyšlo najevo, že je přesto někdo dováží, i když asi v malých objemech.   Pokračování textu

Lyra, skvělá Vernaccia z Il Palagione


Na zadní etiketě bio-certifikát a 13,5% alkoholu. Vyrábí se pouze z hroznů Vernaccie z vinice Montagnana. Jako délesloužící poddůstojník-someliér vysvětlím, že obrat „pouze z hroznů Vernaccie“ má v tomto případě velký význam. Podobně jako v jiných toskánských oblastech, je i v San Gimignanu zvykem přidávat do odrůdových vín až 15% jiné odrůdy. V San Gimi je to konkrétně Sauvignon Blanc, obvykle se přidává podtržený (=brzo sklizený) pro zvýšení podílu kyselin. Vinařské popisy vín často obsahuje hodně marketingové vaty, ale je třeba to rozlišovat :-) Tentokrát to znamená „bez přídavku Sauvignonu nebo jiných odrůd.“ Pokračování textu

Pár fotek z Toskánska 3, Sant’Angelo in Colle

Po archeologických vtipech začnu několika stavitelskými vtipy z městeček ve Val d’Orcia. Už jsem tady měl pár fotek malebného Sant’Angelo In Colle. Je to jen pár kilometrů od slavného Montalcina a cestou ze západního pobřeží musíte Sant’Angelo pokaždé objíždět. Velkolepé vinice Val d’Orcia začínají už pod ním, jinak jsem o něm nic nevěděl. Ale napotřetí jsem zajel do městečka.   Pokračování textu

Dvě Sangiovese z různých koutů Toskánska

Vinotéka Bruno Dalmazio zvenku vypadá trochu hollywoodsky, ale je to (asi) největší vinotéka v toskánském Montalcinu. Vyklouzl jsem z ní s maličkou útratou, protože jsem se bál, že víno budu vozit ještě několik hodin (nakonec bylo v autě asi sedm hodin) a teploty letos poprvé atakovaly třicítku. Doma jsem strčil víno do chladničky a v osm večer si šel zaplavat do moře (mám to asi sto metrů, pláž je hned za pinetou). Cestou zpátky jsem si koupil pizzu a nakrájel spoustu rajčat. Víno naštěstí přežilo odpoledne v kufru auta a bylo dobré.   Pokračování textu

Pár fotek z Toskánska 2, archeologické vtipy

V úterý jsem vyjel do Val d’Orcia, přivezl jsem 668 fotek a nejmíň na pěti stovkách jsou cypřiše. Při jednotlivých zastávkách jsem vyfotil několik věcí, které jserm pokládal za architektonické vtipy a při náročné pěší tůře k jednomu z nejvýznamnějších toskánských obrazových symbolů jsem našel archeologické muzeum, vymyšlené jako žert. Začínám krajinkou, kterou už taky považuju za žert, osamělý strom v krajině je notorický toskánský motiv.   Pokračování textu

Dvakrát Pinot Nero ze San Gimignana

Úvodem kaleidoskopické zpravodajství z Toskánska. Dnes jsem vyjel do provincie Pisa, poháněn touhou přinést fotky z další opuštěné vesnice (viz Buriano). Šlo o vesnici Toiano poblíž obce Palaia. Věděl jsem sice, že nějakých dvacet kilometrů od Palaia leží úplně jiné Palaia a taky má ve svém okrsku (Comune) vesničku Toiano, ale věřil jsem, že si s tím GPS navigace poradí. Jak už tušíte, po objevení nepravé dvojice Toiano (Palaio) jsem si řekl, že jsem ještě mladý, mám před sebou dlouhý život a určitě se ještě někdy podívám i do druhého Toiana i Palaia. Bylo hezky a opravil jsem si názor na dosud podceňovanou pisánskou krajinu. Není to taková divočina jako Chianti Classico nebo Val d’Orcia, mají to tu úhlednější a blahobytnější, ale dalo by se tady bejt.   Pokračování textu

Vernaccia od Santiniho a slavné cypřiše


V Toskánsku bylo nevhodné počasí. Zamračeno, zima, občas déšť. V sobotu jsem jel na schůzku do Torrenieri, městečka u Montalcina. Přijel jsem o hodinu dříve, tak jsem se vyjel nazdařbůh podívat po okolí. Za tři kilometry jsem dojel ke slavným cypřišům u San Quirico. Cypřišový háj dobře zná každý milovník Toskánska, jen se obvykle fotí za slunečného dne. Na obrázku Cipressi famosi di San Quirico za špatného počasí s omluvou za amatérskou fotku. Od dobrých fotografů jsou Cipressi di San Quirico grafický symbol srovnatelný s Vincentovou Hvězdnou nocí. Odkaz na Wikipedii tady a jedna fotka ukradená z Wiki (dole).

Pokračování textu

Návštěva ve vinařství Fattoria Ambra

Začnu fotkou kostela Santa Cristina in Pilli, stejnojmenná vinice se rozkládá všude kolem něj. Přijel jsem do Toskánska narychlo a neměl jsem nic domluvené, ale první návštěvu vinařství Fattoria Ambra v Carmignanu jsme domluvili během půl hodiny a rovnou jsem tam jel. Připomínám, že majitel vinařství Giuseppe Rigoli je zároveň externím enologem ve vinařství Tenuta di Gracciano della Seta, obě vinařství už pár let do ČR dovážím. Letos jsme začali procházkou po vinicích a výkladem. Ptal jsem se taky, jak to je s Carmignanem Montalbano, jestli je totožné s Chianti Montalbano. Giuseppe to potvrdil s tím, že na jižních svazích Montalbana se většinou pěstují hrozny na Chianti a na severních se dělá Carmignano, ale v zásadě se apelace překrývají. Pokračování textu