Na úvodní fotce je bývalý větrný mlýn u toskánské Bibbony, včerejší počasí nepřálo povalování u moře :-) Nová francká bedýnka dlouho vypadala nejistě, přihlášky se scházely loudavě, ale dnešní spam opozdilcům zafungoval. Navečer už můžu decentně oslavovat, sylvány, milerky a ryzlinky Horsta Sauera zase budou. Na oslavu padla mladičká šardonka Eleny Walch, koupená odpoledne v sámošce. Číst dál
Vůbec jsem netušil, že existuje italská denominace Alcamo, ale když jsem si přečetl etiketu, hned jsem se rozhodl lahev koupit. Vysvětlím: iniciačním momentem pro moje čtyři zimy v Itálii byl (nezákonný) kovidový zákaz vycestování českých občanů do ciziny v roce 2020. Měsíce lockdownu (který ostatně taky neměl být) jsem poté trávil se silničním atlasem Itálie, italskými realitními servery a nespočetnými lahvemi vína. Sicilská Alcamo Marina byla jedním z městeček, které jsem na Google Street View prošel křížem krážem. Číst dál
Na úvodní fotce nejsou žádné květy, je to jen listí. Živý plot u místního pizzo-bistra nebo jak to nazvat česky :-) Proč jsem za osm zimních měsíců v Toskánsku měl jen tři nebo čtyři pizzy je na komplikovaný rozbor. S blížícím se koncem toskánské zimy (a odjezdem do Čech) se mi do duše vkrádá tíseň a zmar. Snažím se aspoň vyzkoušet co nejvíc mladých vín nového ročníku 2025. Číst dál
Těšíte se na nový ročník franckých sylvánů, milerek a ryzlinků Horsta Sauera? Tady jsou, můžete objednávat! (Na úvodní fotce je Sandra Sauer, šéfka vinařství a dcera Horsta Sauera.) Číst dál
Rychlý výlet do San Gimignana zklamal, město bylo pod mrakem a ve vinotéce ještě neměli nový ročník 2025 od mých oblíbenců. Místo přehlídky nových Vernaccií mám jen spoustu fotek ohňostrojů ginestry podle silnice a dvě nová vína. Vernaccii od Colombaia, místního nejprestižnějšího výrobce, a Vermentino od Cantina Lunae. S malou nadsázkou by se to dalo nazvat „to nejlepší z Toskánska.“ Cantina Lunae sice sídlí v Ligurii, ale cípečkem vinic zasahuje do Toskánska. Číst dál
Na úvod květ neznámého stromu v Cecině z druhého května. Po osmi dnech v Čechách jsem rozvezl Vernaccii od Panizzi a šťastně se vrátil do Toskánska. A začínám vínem z Kampánie. Z degustování vín Feudi di San Gregorio se pomalu stává malá obsese… myslel jsem si, že je sjíždím dva tři roky, ale na sklenicka.com jsem vygůgloval poznámky o základních vínech ročníku 2021 a potom jsem už nic nevynechal. Většinou to byly nadšené nebo aspoň pochvalné poznámky, ale jejich slabina spočívá v míře, v jaké jsem já jako člověk usídlený na padesáté rovnoběžce severní šířky schopný porozumět vínům zpod čtyřicáté rovnoběžky? Číst dál
Předchozí ročník jsem měl tady před jedenácti měsíci. Luštím staré poznámky a vidím, že 2024 je lehčí než 2023. Před rokem jsem psal, že 23 je těžší než moje milované Spoletino od Perticaie, ale současné Trebium je naopak lehčí než byla poslední Spoletina, je úplně jiné. Jsem nadšený, leč popořadě. Číst dál
Ve čtvrtek ráno jsem naložil v San Gimignanu víno a večer v deset ho už vykládal doma. (Na dolní fotce je SanGi v osm ráno.) Nejhorší zážitek z cesty byl nákup rakouské dálniční známky v obchodě s kavárnou hned za hranicí. Po sedmi měsících v Itálii, kde se na mě usmívaly i pokladní v samoobsluze, jsem zažil kulturní šok: dvě pětadvacetileté Rakušanky s komisními, kyselými obličeji, asi jako na Vojenské správě v sedmdesátkách. Začal jsem se těšit domů do Čech, kde je to běžná věc. (Kecám, nezačal, a jakmile rozvezu současné objednávky vín od Panizzi, tak se ještě na pár týdnů vrátím do usměvavé Itálie.) Číst dál
Od února kontroluju v toskánských sámoškách, kdy už začnou prodávat nový ročník mých kampánských oblíbenců. Šťastný nález se podařil až teď ve středu, těsně před odjezdem domů se zásilkou Vernaccie od Panizzi. Myslel jsem to dobře, že půjdu před cestou brzo spát a nebudu požívat víno, ale dopadlo to jako vždycky… zvědavost zvítězila. (Na úvodní fotce dubnové panoráma Volterry, to se neomrzí.) Číst dál
Na Sagrantino nepřijde řeč příliš často, tak jednou za pět roků. A když už přijde, vždycky si vzpomenu na citát z oblíbené detektivky: „Kdybych měl sníst hřebíky, nesnažil bych se je rozkousat. Spolykal bych je celé.“ Už si ani nepamatuju, kdo to napsal (asi Rex Stout), ale přesně to vystihuje odrůdu Sagrantino. To je modrá odrůda, bohatá na kyseliny i taniny, a na sluncem rozpálené půdě Umbrie dozrává do vysoké cukernatosti. Patnáct procent alkoholu je spíš minimální výsledek. Číst dál
Vernaccia di San Gimignano DOCG 2025, Tenuta Le Calcinae
Dobře jsem si pamatoval, že jsem před rokem psal o ročníku 2024 s výhradami. Mám pro Santiniho slabost, ale před rokem jsem napsal závěr „koupit ale nečekat typickou Vernaccii,“ takže jsem byl zvědavý, jaká bude jeho Vernaccia letos. V zásadě je to podobné jako loni, ale popořadě… Číst dál
Těžká nostalgie, Marchesi Ginori Lisci bylo jedno z prvních vinařství, které jsem z Toskánska dovážel, a vydrželo to dost dlouho. Mohl za to vynikající poměr kvality a ceny, hlavně v roce 2010 a dál byly ceny ještě hodně nízké. Časem se moje pozornost přesunula jinam, ale ze současného toskánského zimoviště to mám do Querceta blízko a každoročně tam několikrát zajedu, teď v neděli jen tak pro lahev vína. Číst dál