Člověk se pořád učí! Například Bolgheri. Vína z Bolgheri zná každý, stejně je to se starým městem. Znalci znají cypřiši lemovanou silnici do Bolgheri a vědí, že se jí říká Viale dei Cipressi. Jezdím sem od roku 2003 a už jsem tady strávil třináct měsíců, ale až do ledna jsem nevěděl, že v Bolgheri mají i nádraží. To koukáte, co :-)  

La Brancaia Chianti Classico DOCG 2021, Brancaia
Ve vinařství jsem byl v létě 2010, bylo to s prohlídkou vinic i sklepů a s ochutnávkou vína. Tehdejší report je tady. Dodnes mi v paměti zůstalo jen to, že vinařství vlastní švýcarská rodina a z prohlídky jsem měl výborný dojem včetně dokonalé čistoty ve výrobě a zdůrazňování naší průvodkyně, že apelace nepovoluje zavlažování vinic. Jednou vidět je lepší než desetkrát číst – já si alespoň podobné informace vyřčené uprostřed vinice bezpečně pamatuju, zatímco ty přečtené často přeskočím nebo dokonce zpochybňuju.

Ve skleničce je středně plná rubínově červená barva s kávovým odstínem, na nose spíš málo výrazná ovocná vůně. V chuti středně plné, slušná kyselina, zralé a třešňové, velmi harmonické a sladěné, sametově hladké, ovocné a na Chi Classico poměrně jednoduché, protože… chybí sudové tóny. Je to téměř bez taninů a je to tak nápadné, že i úplné kopyto jako bývám za studeného lednového večera já, začne gůglovat, jak je to vlastně s těmi sudy. Díky globalizaci (a internetu) je výsledek hned po ruce. Moje původní přesvědčení bylo, že Chianti Classico = sudy, ale Brancaia je bez sudů – kvašená v nerezu a školená v nerezu a betonu, čili v inertních nádobách. Taniny jsou jen z hroznů. (Podle mých poznámek z července 2010 bylo Chianti Classico 2007 barikované.)

Po roce v Toskánsku jsem si myslel, že už to mám přečtené a teď tohle! Viz výše, člověk se pořád učí… ale apelační předpisy jsou zřejmě složité a nepřehledné. Nic proti tomu, dobré na tom je, že Brancaia Classico 2021 je okamžitě pitelná (a nemusíme marně hloubat nad optimální archivací, prostě pít hned, to je úleva!). Špatné na tom je, že jako poloviční Ital s hubou vytrénovanou toskánskými taniny (Sangiovese obecně dává hodně kyselin a taninů a tohle je čisté Sangiovese) to neberu jako typické Chianti Classico. Všechna ta lesní aromata, piniový háj, pryskyřice i trocha šmirglu na jazyku mi tam chybí. Takže už rozumím recenzentům, kteří víno (z renomovaného vinařství) hodnotili devadesáti body. Jako toskánské víno s krásnou čistotou a okamžitě pitelné je to super, ale do mého ideálu Chianti Classico některé typické atributy chybí. 14% alkoholu, bohaté v chuti, výrazně ovocné, pěkně čistý projev.