Zvolnění tempa zápisků na blogu nebylo podporou televizní stávky, prostě se v toskánském ráji objevily problémy a musel jsem je řešit. Zašlo to tak daleko, že jsem kvůli údržbě pronajatého bytu musel jednu noc strávit v jiném domě. Spočítal jsem přitom, že to byl už můj osmý byt v Mazzantě. Jen pro kontext, podle wikipedie tu žije 149 stálých obyvatel. Mě do toho wiki nepočítá, já jsem jen zimní posila. Zkrátka jsem jednu noc přespal v maličkém monolocale na skládací posleli, čemuž se jinak snažím vyhýbat. Bylo to překvapivě pohodlné a hlavně jsem znova zjistil, že i z druhého patra bytovky o osmdesáti bytech jsou krásné výhledy do ulice a že Italové dokonale umí spojovat architekturu (jo, i ten veliký bytový dům je architektura) s přírodou a krajinou. Úvodní fotka je z balkonu mého osmého bytu, sekt Rotari byl laciný omyl. Jako chill-out na hotelu po rušném dnu dobrý, ale na degustační poznámky málo. Až se jednou budu ohlížet za svým životem, asi si neřeknu, že jsem jezdil do Mazzanty příliš často.  Číst dál →