Čtvrteční večer doma jsem režíroval jako rozloučení s létem, jen pravidelné odpolední plavání v písáku jsem nestihl. S dcerou jsme grilovali klobásy, vepřovou panenku a papriky, zajídali jsme to čerstvě ustřiženými hrozny Modrého Portugalu, okurkami a rajčaty. Nerad se loučím se zářijovými vedry, spíš vymýšlím, jak si léto prodloužit. Číst dál
Čtrnáct měsíců po nákupu zkouším druhou láhev a první dojmy jsou uspokojivé. Plnější zlatožlutá barva, na nose typické burgundské Chardonnay ze staršího sudu, poměrně otevřené s vyzrálým tropickým ovocem a zřetelným vlivem barikového sudu (toast, máslo, trochu jablíčka). V chuti silnější kyselina, hodně svěží a úplně suché. Tropické ovoce, máslo, zralá jablka, v závěru hořký mandlový tón a kouřová mineralita. Štiplavě taninový závěr. Je tam všechno, co bych od Meursaultu čekal, ale zdaleka ještě ne vše ohlazené a harmonické. Celkový dojem je zatím spíš síla než harmonie, víno má nakročeno k eleganci, ale některé tóny jsou ještě hrubé a nesladěné.
I přes úvodní poznámku o uspokojivých dojmech se mi vrací vzpomínky na nedávno popisované Montagny od Bertheneta. Stejný ročník, stejná odrůda, taky barik. Navíc střídmější až skromnější projev, ale mnohem harmoničtější a v tuto chvíli i zábavnější. Obecně se Meursault považuje za lepší místo, ale v tomto případě by u mě vyhrálo Montagny. Vůbec v poslední době tíhnu k Chardonnay z Chalonu a Maconu víc než ke Côte-d-Or. Před deseti lety to byla volba podle peněženky. I dnes jsou ceny maconských a chalonských vín významně nižší, ale jejich kvalita stoupá a už to není jen volba z nouze.
Co dělat, když prší a do večerního fotbalu daleko? Dcera peče kokosky, já jsem vyřešil dilema otevřením lahve Chardonnay. Dal jsem jí přivonět: To bych mohla používat jako parfém! Je mi to jasný, bude z ní someliérka…
Včerejší návštěva s sebou přinesla kromě několika vín i porušení životosprávy a pomalý rozjezd do nového dne. Dnes jen stručná vzpomínka na jedno vynikající víno. Rully je apelace v Cote Chalonnaise, ještě nedávno přehlížená. V poslední době její význam roste ze dvou důvodů: tím prvním jsou raketově stoupající ceny v Côte d’Or, druhým je postupné zvyšování kvality chalonských vín. Domaine Paul et Marie Jacqueson patří k místní špičce, kromě několika Premier Cru vinic v Rully mají vinice i v Mercurey.
Rully Premier Cru Grésigny 2012, Paul et Marie Jacqueson
Číst dál
V závěru předchozího textu jsem si stěžoval na zlomenou ruku s tím, že distribuce pinotové bedýnky se tím zpozdí. Měl jsem velké štěstí, jeden z bedýnkářů nabídl pomoc a když v pondělí ráno text vyšel, byly už bedýnky v Uložence. Jednomu díky a všem účastníkům trpělivost (kromě ročníku 2013 jsou to čerstvě nalahvovaná vína) a dobrou chuť. V úterý večer vidím na webu Uloženky, že polovinu bedýnek si už účastníci vyzvedli. Hurá! Pro případné opozdilce ještě pár bedýnek složím, jen s rukou v sádře bude distribuce loudavá… dnes ohlédnutí za dvěma víny objevenými v Beaune. Číst dál
Pan Sklenička je zase na cestách, dnes jen pár fotek z putování. Vyrazil jsem už o půl šesté ráno, abych dojel za světla a trochu se rozkoukal. Už jsem tady nebyl asi šest roků a na náměstí jsem nemohl trefit, ale když jsem tady byl naposledy, ten kolotoč tu stál taky. Číst dál
Když mi při degustaci vín vinař povídá o tom, že tenhle ročník byl výborný, aspoň pro bílá vína v Burgundsku, beru to vždycky s velkou rezervou. Aspoň dokud se nepřesvědčím sám. Já jsem přijel na nákup a on chce prodávat, tak by nedávalo smysl, kdyby mi říkal, že loňský rok nestál za nic (ve francouzštině se to řekne „složitý ročník“). Jenže ono se to často potvrdí. Nový ročník 2014 k tomu směřuje od počátku, signálů o vysoké kvalitě je dost. Můj první dojem z prosincové degustace u Berthenetů v Montagny byl, že vína byla ovocnější, harmoničtější a přístupnější než loni v únoru. Ale názory na jednotlivá vína předchozího ročníku se mi posouvaly, tak ukáže zase až čas… Číst dál
Ještě jednou se vracím ke dvěma „největším“ vínům mâconské Domaine Sangouard-Guyot. Ne že bych je chtěl automaticky nadřazovat jejich vínům Terroirs a Authentique, ale při domácí degustaci na ně přišel čas až nakonec, po Novém roce. Názvy obou vín prozrazují velké ambice, obě bývají vysoko hodnocená v Americe i ve francouzských vinařských ročenkách. Číst dál
Dvě slavné skály poblíž Mâconu jsem před několika lety marně hledal. Při červencové dovolené s dětmi byly vysoko na mém wish-listu, navíc vylézt na slavnou skálu je pro děti zpestření a věc hodná zapamatování :-) Funguje to, když jsme si o Vánocích prohlíželi letošní fotky, moje dvanáctiletá dcera měla jasno: to je Roche Solutré!
Číst dál
Šetřete duby, pijte Beaujolais! Slogan je hodně zjednodušený, i v Beaujolais najdete vinaře s barikovými sudy, ale mě to v prosinci táhlo znova za dvěma místními špičkami, které sudy téměř nepoužívají. Byl jsem u nich už v únoru, teď jsem začal už v devět ráno s Erikem Janinem (Paul Janin et Fils, web). Základní informace o vinařství a noblesním a stále dobře naloženém Eriku Janinovi byly už tady, účastníci Komunitních bedýnek znají předchozí ročník 2013. Teď v prosinci jsem byl ochutnat nový ročník 2014. To je potřeba zdůraznit, aby bylo jasné, že nejde o žádné Beaujolais Nouveau, ostatně Janin ho ani nedělá. V druhé polovině roku 2015 postupně lahvoval vína ročníku 2014, o rok později, než by bylo nezbytné pro Beaujolais Nouveau. Číst dál
Les Vignes des Jumeaux 2014, Beaujolais Villages Blanc, Paul Janin et Fils
Nejsem si jistý, ale myslím si, že víno by mohlo být označené i jako Mâcon nebo Bourgogne Blanc, je to totiž Chardonnay a i stylově zcela odpovídá burgundské klasice. Jestli je skutečně možnost označovat takové Chardonnay více způsoby, tak je jasné, že hrdost velela jednomu z nejlepších místních vinařů označit ho jako Beaujolais :o) Číst dál
Titulek mě napadl už po včerejší degustaci u Bouthenetů v Maranges, tak dobré a přitažlivé byly čerstvě nalahvované Pinoty. Jen jsem to nechtěl zakřiknout, protože dnes mě čekaly další čtyři návštěvy od Beaujolais až po Montagny. Končil jsem po páté u Maconu s Pouilly-Fuissé, takže to bylo kolečko. Jestli bylo vítězné, to ukáže až příští rok.
