Co se mi nepodařilo za tři roky v Itálii, to jsem našel dva týdny po návratu v Čechách, dvě bílé Riservy od Feudi di San Gregorio. Opakování je matka moudrosti: Feudi di SG je dvě stě padesát hektarů vinic v biorežimu v Kampánii, to je západní pobřeží Itálie pod Neapolí. Už několik let ujíždím na jejich základních vínech, která jsou běžně k dostání v italských supermarketech (Greco di Tufo, Falanghina, Fiano di Avellino), už jsem měl i jejich „single vineyard“ bílá, ale Riservy až teď. Moc se těším!
Cutizzi Greco di Tufo Riserva 2024 DOCG, Feudi di San Gregorio
Atypické lahve, zřejmě vyrobené na zakázku (majitelé jsou původem designéři a je to vidět na etiketách i webové prezentaci), špunt z korkové drti. Zatříděné jako Greco di Tufo DOCG Riserva, vyrobené v nerezovém tanku s dvanáctiměsíčním ležením na kvasnicích a pravidelnou batonáží (promícháváním). Cutizzi je název vinohradu, odrůdu zmiňuje římský historik Plinius starší: „Popravdě bylo Řecké víno (=Greco di Tufo) tak drahé, že se nalévalo jen jedenkrát za hostinu.“ Celá denominace Greco di Tufo DOCG má jen 600 hektarů a webový popis zmiňuje rozdělení na malé parcely připomínající kapesníky, podobně jako má 1500 kilometrů severněji francká vinice Escherndorfer Lump. Soukromě jsem Greco dlouho považoval za místní popelku, třeba Fiano se mi zdálo líbivější a pestřejší v chuťových projevech, ale postupně se učím oceňovat i Greco.
Ve skleničce je zářivá, středně plná slámově žlutá barva. Na nose středně intenzivní až intenzivní zralé ovoce a svěží projev, za mě meruňky, broskve a jablíčka. V chuti je to úplně klasická harmonie, bezvadně sladěné od úvodní kyseliny přes ovocné projevy až po závěrečný akord kyseliny a slané minerality. 12,5% alkoholu, v Kampánii kašlou na globální oteplování… mladý svěží projev s velkou nadějí na další vývoj, krásná a lehká klasika, zároveň dokonale pitelná až chlastací. 93 / 100 bodů.
Pietracalda Fiano di Avellino Riserva 2024, Feudi di San Gregorio
Červený obdélník na etiketě mate, je to bílé víno a čisté Fiano di Avellino. Fiano je další prastará odrůda, kterou jihoitalští vinaři porážejí globální oteplování: pozdní odrůda s tlustou slupkou, která dozrává na konci října, ověřená v místních podmínkách více než dvěma tisíci let. Ano, zase ten Plinius starší…
Sklepní zpracování stejné, dvanáct měsíců v nerezu na kalech s promícháváním. Vzhled zaznamenává první změnu oproti předchozímu Greco, popsal bych jej jako středně plnou citronově žlutou barvu. Ve vůni je hodně zralé ovoce a květiny (heřmánek!), malý dotek středomořského koření. V chuti krásná pevná kyselina, zralé citrusy, hodně zralé žluté plody, lehounký slaně minerální závěr. Středně strukturované, dokonale čisté, hladké, zralému ovocnému projevu odpovídá i 13% alkoholu. 92 / 100 bodů. Je to dokonalá klasická kompozice, ale jak jsem dosud měl zkušenost s rozvernějším a hravějším projevem Fiana a míň expresivním projevem Greka, tak z dnešních dvou vín mě víc baví lehčí Greco. Ale to už bych kritizoval na hodně vysoké úrovni, zřídkakdy se chudému bloggerovi poštěstí vybírat si ze dvou tak skvělých vín. (Edit: druhý den v otevřené lahvi víno nabylo větší svěžest a působí lehčeji, těžší heřmánková aromata zmizela, jednoznačně má pozitivní vývoj.)
Reklama: první páteční reakce na novou sauvignonovou bedýnku vypadaly dobře, ale uvítám každou další dušičku :-) koukejte se přihlásit, podrobnosti jsou tady a přihláška tady!