Když mi při degustaci vín vinař povídá o tom, že tenhle ročník byl výborný, aspoň pro bílá vína v Burgundsku, beru to vždycky s velkou rezervou. Aspoň dokud se nepřesvědčím sám. Já jsem přijel na nákup a on chce prodávat, tak by nedávalo smysl, kdyby mi říkal, že loňský rok nestál za nic (ve francouzštině se to řekne „složitý ročník“). Jenže ono se to často potvrdí. Nový ročník 2014 k tomu směřuje od počátku, signálů o vysoké kvalitě je dost. Můj první dojem z prosincové degustace u Berthenetů v Montagny byl, že vína byla ovocnější, harmoničtější a přístupnější než loni v únoru. Ale názory na jednotlivá vína předchozího ročníku se mi posouvaly, tak ukáže zase až čas…
Montagny Premier Cru Mont-Cuchot 2014, Jean-Pierre Berthenet
Chardonnay, co mě loni uhranulo. Do březnových bedýnek jsem sice dal jiné, Platières, ale v létě si mě rychle získalo Mont-Cuchot. Mohlo přispět i to, že deset hektarů Mont-Cuchot leží hned vedle sjezdu z hlavní silnice do Montagny-les-Buxy s nádherným výhledem na vesnici i celý amfiteátr vinic kolem, ale abych to trochu objektivizoval: Platières byly tvrdší, důraznější a robustnější, Mont-Cuchot se rychle vylaďoval k harmonii. Platières byly dominantnější a maskulinní, Mont-Cuchot jemnější a ženštější.
Celkem nenápadná světle žlutá barva. Ve vůni nazrálé citrusy až do džemových tónů, lehce mineralita. Proměnlivá, živá vůně. V chuti svěží citrusová kyselina s ostřím otupeným mikrooxidací (sud). Podle komentáře z vinařství při prosincové degustaci je víno školené v nerezu s malým podílem barikových sudů, ale v únoru doma jsem cítil lehký dotek kvasničních tónů a citrusově ovocný nástup chuti taky neukazoval na úplnou nerezovku. Spíš odpovídal lehké oxidaci z velkého sudu s pěkně vybalancovanými primárními aromaty a dotekem oxidace. Lehké, málo až středně tělnaté s dlouhou citrusovou dochutí. Za mě nadšení, v chuti žádný přehnaný důraz a jasné směřování k harmonii, pro letošní rok jasná volba. Stylově typická burgundská šardonka se střídmostí Montagny, prázdniny pro mě i moji peněženku!
Montagny Premier Cru Vieilles Vignes 2014, Jean-Pierre Berthenet
V karafě nápadná zlatožlutá barva zoxidovaných jablek (jestli jste někdy dělali jablečný džus:). Ve vůni barikový sud a spíš nový, toast, jablíčka, až s vymícháním vystoupí citrusové tóny šardonky. V chuti citrusová kyselina, žádná nerezovka, ale všechno pěkně zaoblené sudem, ale zároveň až překvapivě dobře pitelné. Jablíčkový podtón je i v chuti, přes něj se nahoru probublávají citrusy, ale marně hledám jakékoli tropické ovoce (jinak obvyklý projev supermarketových šardonek kvašených se selektovanými kvasinkami). Pamatuju si, že loni touhle dobou byly ještě Vieilles Vignes (Staré Keře) ostré až drsné, letošní víno je už mnohem dřív připravené k pití. Ne že by mu rok nebo dva archivace nemohly pomoct, ale už je mnohem dál ve vyzrálosti. Jen lehce kvasniční aromata, máslo, vyzrálé ovoce, jablka a hrušky, lehký minerální závěr. Asi jako když víno dělá vinař se autentickými postupy (seznam závazků spolku nezávislých vinařů mají připíchnutý na dveřích do sklepa) a zároveň s oddaností tradičním místním estetickým normám a s velkou zálibou v kráse. Vliv sudu je podobně silný jako v předchozím ročníku, ale o kus vyzrálejší ovoce si bere víc místa pro sebe a vytlačuje taniny. Moc líbí.
Připomínám Komunitní bedýnku s burgundskými Pinoty od Marka Boutheneta z Maranges. Uzávěrka přihlášek je v pondělí ráno, potom vína objednám. Podrobnosti jsou tady, přihláška tady!