Pěkně nazrálé Spätlese z Eschernordferu padlo k sobotnímu čekání na volební výsledky. Můj kandidát sice propadl, ale přesto půjdu volit i podruhé. Ještě není hotovo. Víc snad o volbách psát netřeba.  

Za Spätlese v úvodní větě bych od VDP dostal zaracha jako Eman od rozhlasu za pussy. Víte, co je to Spätlese, pane redaktore??? Německé vinařské sdružené VDP opustilo „germánský“ přívlastkový systém a jeho členové nesmí na etiketách uvádět přívlastky. Přesto současné značení franckých vín do jisté míry kopíruje odvržený přívlastkový systém – escherndorfské Silvanery označené jako Erste Lage mají většinou projev odpovídající pozdním sběrům a Escherndorfer Village vína vesměs odpovídají kabinetům. V méně exponovaných místech franckého vinařského regionu často najdete na etiketách písmeno S. To samozřejmě odkazuje k tomu, že víno je něčím speciální nebo prostě super… a projevem většinou připomene Spätlese.

Bavorský medvídek Egon Schäffer je podle německé ročenky Gault & Millau jedním z mála tříhvězdičkových vinařů v Escherndorfu (a asi dvaceti ve Frankách). S 3,5 hektary vinic a roční produkcí kolem 25 tisíc lahví je to možná nejmenší francké vinařství, které ročenka zmiňuje. Jako maličkému dovozci mi to vůbec nevadí, naopak. Když jsem v říjnu viděl v jeho sklepě několik velkých sudů s křídovými popisky, uvědomil jsem si, že co sud, to samostatná šarže vína. navíc Schäffer dělá vína tradičně, postaru, spontánním kvašením v dřevěných sudech. Nepřidává selektované kvasinky a většinu vín stáčí ze sudů později, než je v kraji zvykem.

2014 Silvaner Escherndorfer Lump VDP Erste Lage, Weingut Egon Schäffer
Slovo o ambaláži :-) aneb kozí měch se šroubem a záměrně barevně tlumenou etiketou. Na bocksbeutel (tradiční francká baňatá lahev) mám pifku. Ve sklepě větších rozměrů to nevadí, ale udělá vám to binec v chladničce. Na druhou stranu ta lahev svítí a důrazně signalizuje: Franken! Takže smířlivě konstatuju, že kozí měchy v chladničce snáším, když jich není moc. Podruhé o ambaláži: Schäfferovy etikety jsou maximálně stylizované, Erste Lage má jen dvě barvy. Padesátiprocentní šedou (odhadem 50% z plné černé) a zlatou. Špatně se to fotí, je to opticky nevýrazné. Na druhou stranu to koresponduje s projevem vín. Nemají žádný výrazný rys kromě komplexnosti projevu a nepřítomnosti jednoduchých výrazných rysů :-) Takže za mě dokonalé souzněné obalu a obsahu, naprosto OK.

A teď k  obsahu! Ve skleničce vzorně čiré, zlatožluté, nazrálé, s teplým (načervenalým) odstínem. Na nose svěží, evokující jablíčka a vyšší kyselinu, nazrálost, lehká linka na rozhraní sušených bylinek a těkavek. Prostě je toho tam hodně a postupně se všechno proměňuje s časem a okysličením. Nic jednoduchého nebo laciného, ale taky nic prvoplánově efektního. Teď mi do nosu bacil heřmánek :-) a to určitě ještě není všechno… seriózní projev, jestli na něj máte čas, ale dá se to i přejít jako „zajímavé“ a pít.

Jestli nos nabízí komplexní a seriózní nazrálý projev, chuť je podobná, jen o kousek sevřenější. Od počátku velká zralost, dominuje vyšší kyselina, ale celkově je to komplexní velmi zralý jablíčkový, citrusový a minerální projev. Středně plné, v těle ovocné a v dochuti (konečně!) travnaté a lehounce kořenité. Parádní čistota, ušlechtilost, až extrémní délka chuti, nazrálost v dochuti. Stejně jako jsem psal o vůni – není to úplně přitažlivé, jako umí být velké mezinárodní odrůdy. Je to pouhý Silvaner, ale komplexnosti a ušlechtilosti má na rozdávání. Chardonnay nebo Pinot Noir s takovými vlastnostmi by bylo k nezaplacení, Silvaner je ještě cenově dostupný i pro pracující. Ještě se nedostal mezi statusová vína, ještě se k němu nepropili snobové. Naštěstí k němu snobové mají daleko, ale v Evropě je Silvaneru jen pár stovek hektarů (1380 ve Frankách). Je to taková křehká radost.

Hlášení pro účastníky aktuálních bedýnek: Chianti Rufina z Travignoli je objednané a zaplacené. Pár opozdilců ještě můžu vzít, ale měli by si raději vybrat bedýnku B :-)