Moc nechápu české komentáře prezidentské motorkářské dovolené, ale pozorní čtenáři si asi všimli, že jsem v minulosti sám vyměnil (marnou) volební účast za měsíc v Itálii. V cizině se dá zažít spousta věcí, co doma nejdou, například komunikativní a příjemné prodavačky, a s přibývajícím věkem je čas stále dražší. Ale dnes chci psát o třech vínech z Chianti. Původní plán byl, že to bude špatné, výborné a vynikající Chianti, ale plán nevyšel. Když jsem druhý den odpoledne vytáhl lahve na terasu k focení, chtěl jsem po fotce první víno rovnou vylít. Ochutnal jsem jen ze zdvořilosti. A zjistil, že na vylití to určitě není.

Chianti DOCG 2025, Banfi
Základní Chianti od vynikajícího výrobce, ale supermarket a cena 5,70 EUR. První ochutnání bylo drsné, zemité tóny a taniny jako z mokrého nahnilého dřeva, hrůza. Druhý den příznaky vad a hrůz zmizely a je to sice základní a nijak úžasné, jednoduché červené, ale bez technických problémů. Ve skleničce je světlejší rubínově červená, na nose fialky a lesní plody, v chuti málo zralé červené peckoviny a lesní plody. Lehké, 13% alkoholu, pitelné. Stále to není žádná hitparáda a nedoporučuju, nemluvě o tom, že v téhle cenové kategorii to sotvakdo zkouší dva dny, ale za 5,70 EUR to ani nemůžu hanit.

Chianti Classico DOCG 2024, Castello di Verrazzano
Výrobce je známý i u nás. Na blogu jsem měl několik posledních ročníků, protože víno je v nabídce největších italských supermarketových řetězců a není drahé. Když zrovna přijedu do Itálie a první večer koupím pizzu k večeři, je to volba na jistotu. Tohle je snad první lahev Chianti Classico ročníku 2024, kterou jsem letos viděl, takže jsem chvilku zaváhal, ale 13% alkoholu na zadní etiketě mě přesvědčilo. Jestli si to dobře pamatuju, Giovanni da Verrazzano byl kormidelníkem Kryštofa Kolumba a v Raddě má sochu. Organické hospodaření ve vinici, ale to je myslím v Chianti Classico víceméně standard.

Ve skleničce je světlá rubínovka, na nose málo až středně intenzivní vůně zralého červeného ovoce a silice piniového lesa, je to kultivované, ale bez vzrušení. V chuti pěkná kyselina, na Chianti Classico příjemně lehký projev nesený hlavně červenými peckovinami (třešně, višně, švestky), decentní taniny v závěru. Příjemně ohlazené a viz výše, bez vzrušení či nadšení. Je to perfektně připravené, s typickými projevy Chi Classico, dokonalé k pizze, ale nadšení vypadá jinak. Na druhou stranu je to první Chi Classico 2024, takže by bylo serióznější je posuzovat za rok. (Edit: podobné tanečky kolem ročníků vína jsou už folklór, ale míjí se s realitou. Pravda je, že jsem víno koupil jsem v běžné distribuční síti, se všemi důsledky pokud jde o pití nebo hodnocení. Rozhodnutí uvést víno do prodeje je vinařovo, hodnocení moje. Úvahy o tom, jaké bude víno za rok nebo za tři jsou jen spekulace, hodnocení je vždy tady a teď.)

Rocca Guicciarda Chianti Classico Riserva 2021, Ricasoli 1141
Ricasoli je podle vinařských ročenek špičkový výrobce s historií od roku 1141. Měl jsem zatím jen několik málo lahví, protože v supermarketech jejich vína nejsou a když přijdu do vinotéky, jedu v zajetých kolejích a jsem opatrný při výběru. Pamatoval jsem si dvě poslední vynikající zkušenosti, proto jsem v SanGi koupil i tuhle lahev.

Ve skleničce je světlá rubínově červená barva. Pěkná, ale nápadně světlá. Na nose zpočátku lékořice, maliny, višně a lehce kořenitý barikový závěr. V chuti je to trochu zavřené, působí až uměle, nereálně, kopíruje to poznámky z vůně: vyšší koncentrace, kultivovaný projev, višně a maliny, lékořice, koženka a kůže, zemitý a barikový závěr. Vlastně je to velmi elegantní a precizně udělané, ale skladba chutí dost nezvyklá. Odkládám na další den zvědavý, jak se otevře a kam se posune.

Druhý den se lékořicová a koženková divočina dokonale uklidnila a zůstal jen lehký a elegantní komplexní projev. Lékořice a koženka se v něm dá taky najít, ale jen jako zpestření a už vůbec nepůsobí dominantně. Višňová kyselina a v těle třešně, višně, švestky, spíš v lehkém a skoro-zralém provedení, trochu taninů jako z jarní vrbové houžve, exotické koření, všechno v komplexním provedení, které se brání pitvání na jednotlivé části. Bezvadně zakomponované sudy v závěru chuti. 13,5% alkoholu. Elegantní a ušlechtilý projev, navíc podle taninů má víno před sebou ještě tři až pět roků vyzrávání. Paráda.