Před rokem jsem odjel do Toskánska a zůstal tam celý květen. Každodenně jsem zveřejňoval na Facebooku nové fotky jídel, kostelů, náměstí a vinařství. Tušil jsem, že to může některé kamarády zlobit, ale nenapadlo mě, jak to bude otravovat mě, až mi po roce bude Facebook každodenně nabízet „vzpomínky ke sdílení.“ Aneb kdo jinému jámu kopá… Při středečním rozvozu moselských ryzlinků a chřestu po Praze jsem si zajel i pro pár italských vín, abych alespoň tak uspokojil cestovatelské choutky. Nové Vermentino od Antinoriho ještě není, ale Vernaccia od Santiniho naštěstí ano. Číst dál
Archiv štítku: Toskánsko
Bandecca ze Svatého Jiří
Jak řekli, tak udělali: posledně jsem doporučoval kupovat Chianti Classico od San Giorgio a Lapi po krabicích a už mám krabici doma. Dal jsem si poradit a přikoupil na zkoušku lahev cru Bandecca. Degustaci jsem začal kontrolou základního Chianti Classico 2019. Měl jsem v paměti, že jsem ho v pondělí vychválil za strohou a střídmou eleganci. Dnes už mi tak strohé nepřipadalo, hlavně kořenitý závěr byl epresivnější a „správně tradiční,“ jak si Chianti Classico představujete. Takže jsem napřed usoudil, že jsem dostal nový ročník s trochu zralejším projevem, ale chyba na chybu. Byl to stejný ročník, jen jsem asi lahev otvíral při vyšší teplotě. Nebudu psát žádné korekce k původnímu popisu, stále je to lehčí a míň epresivní než ta nejvíc oceňovaná Chianti Classico, ale taky se mi stále moc líbí. Číst dál
Dvě Chianti, jedno vynikající a jedno dobré
Rád bych byl úplně objektivní, ale mám jednu slabost a tou je Sangiovese. S dobrým Sangiovese je to jako s návratem domů. Přináší mi uklidnění, pohodu a spokojenost. Uvědomil jsem si to teď s první napitím. Chtěl jsem si napsat první dojmy a nenapsal jsem nic, ale cítil jsem se náramně spokojeně. Číst dál
Ryzlink a Chianti, radost z Mosely a z Toskánska
2019 Veldenzer Elisenberg Riesling kabinett, Max Ferd. Richter
Moselský ryzlink z okénka Sledujeme konkurenci – Max Ferd. Richter je asi sedmnáctihektarové vinařství se sídlem v Mühlheimu. To je oblast, o které vím jen, že tam převládá modrá břidlice. Náhodný nákup ze zvědavosti (La Fattoria). Číst dál
Pergolaia 2014 IGT Toscana, Caiarossa
Zima se vleče a konec je v nedohlednu. Lovím v chladničce staré lahve, u Pergolaii jsem původně očekával příležitost napsat něco ošklivého. Poslední návštěva ve vinařství v červnu 21 byla trochu zklamání. Dozvěděl jsem se, že po výměně enologa se razantně změnila příprava Pergolaie. Kdysi jsem ji miloval, bylo to netypické, lehké Sangiovese. Nový enolog někdy kolem roku 2019 změnil způsob přípravy a Pergolaia se překlopila do podoby mohutného, robustního vína. Ale starý ročník příjemně překvapil. Číst dál
Finocchiona a Montepulciano
Zatím nejzábavnější zprávu týdne jsem našel na webu Daniela Cernilliho tady. Společnost META, provozovatel sociálních sítí a aplikací jako je Facebook, Instagram a Whatsapp zablokovala reklamu Konsorcia Finocchiona IGP. Finocchiona je ňam-ňam toskánský salám s fenyklem a důvodem blokace bylo, že si automatické překladače vyhodnotily slovo Finocchiona jako nadávku. Mělo to dva následky. Jednak jsem dostal chuť na ten salám a při dnešní cestě do Prahy jsem si deset deka koupil, takže reklama funguje! Taky jsem byl zvědavý, k jaké záměně došlo, a snad hodinu jsem krmil automatický překladač různými roztomilými slovíčky, ale marně. Osvětu zařídila známá Čechoitalka, která mi vysvětlila, že finocchio se používá jako nadávka pro homosexuály, asi jako český výraz bukvice. Myslím, že umělá inteligence se přeceňuje. Číst dál
Dvě bílá vína, Rhôna a Toskánsko
Côtes du Rhône Blanc 2020, M.Chapoutier
Začal únor a už prvního některým lidem hrabe. To už je fakt lepší rum s lodičkou :-) CdR je náhodná koupě v MAKRO (242 Kč). Líbila se mi klasická „burgundská“ etiketa a vzpomněl jsem si, že na jedné předkovidové degustaci se mi moc líbilo bílé CdR od jiného velkého výrobce, Gabriel Meffre. Takže šup do vozíku a za hodinu už jsem víno otvíral ke klasické italské pastě se zeleným pestem a rajčaty. Příklad ideálního párování jídla s vínem to není, ale víno samo je dobré. Číst dál
Pozdní sběr lednový a volební
Nebojte se, nebudu hodnotit prezidentské kandidáty ani radit, koho volit. Jen jsem si při sledování zpráv uvědomil, že mi volby dávají obrovskou příležitost splnit si jeden sen. Z některých textů na blogu je asi jasné, že mě to táhne do Itálie a že bych se na důchod klidně odsunul do Toskánska nebo rovnou na Sicílii. Současný sázkový kurz na ing. Babiše vystoupal na pěkných 12:1. Kdybych vsadil 200 tisíc kaček a Babiš vyhrál, dostal bych 2,4 milionu a s tím (a s českým důchodem) bych mohl bezstarostně strávit deset až patnáct let někde u moře… původně mě to napadlo jen jako pojistka (v případě Babišovy výhry by emigrace byla vhodné řešení), ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi taková sázka zamlouvá. Jenže každé řešení přináší nové problémy: když vsadím na Babiše 200 tisíc, koho mám potom volit???
Dvakrát Riserva z toskánského Carmignana
Myslel jsem, že mi vydrží déle, ale perla skleničkovské toskánské bedýnky, Carmignano Riserva Montalbiolo 2018 z Fattoria Ambra, je vyprodaná. Pár lidí nečekaně dalo na moje doporučení a s novým rokem jsem bez Montalbiola. Drobnou útěchou je, že jsem shodou okolností vyzvedával víno v Ambře pár dní po lahvování nového ročníku a řekl si o vzorky obou Riserv, pod záminkou degustace. Jsou to skoro přesně tři měsíce, takže to už není jako bych se na lahve vrhal dva dny po příjezdu, a navíc mám z květnové degustace ve vinařství perfektní omluvu: Riservy z Ambry vydrží úplně v pohodě dvacet roků. Trochu se ohladí, maličko se zjemní taniny, ale vůbec nemění charakter. Takže můžu klidně ochutnat dvě nově nalahvované Riservy.
Proč lidé chlastají a jedna toskánská Vernaccia
Berte to jako čistě teoretickou poznámku k zamyšlení, bez jakýchkoli praktických důsledků, ale suchý únor jsem vždycky považoval za špatný počin. Nechci zabřednout do nudných argumentů, ale objevil jsem a s velkou rozkoší přečetl starý článek z Financial Times (odkud je ukradená i úvodní fotka). Autorem je Robin Dunbar, vyšel 10. srpna 2018 a přeložil jsem pro vás (neuměle) začátek: Proč lidé pijí alkohol? Když čekáte za horkého letního večera u barpultu, je odpověď jednoduchá: pití je radost a úleva. Když pracujete ve zdravotnictví a čtete poslední zprávy o tom, jak alkohol ničí společnost, může vás odpověď frustrovat. Proč by někdo popíjel, když je to tak škodlivé? Číst dál
Dvakrát Castello di Fonterutoli
Čistě početně mi to nevychází. Devatenáctého listopadu v Toskánsku jsem měl večer stále ještě vypnuté topení, přestože bylo zataženo s deštěm a teploty do 14 stupňů. Ťukám do notebooku ve svetru, ale v pohodě. Termostat ukazuje 19,2 až 19,6 stupně. Ve slunečných dnech (21 odpoledne a 11 v noci) jsem si to vysvětloval barákem. Je vystavený na jih a na západ, takže ho vytápí slunce. Ráno bývá chladno, ale snesitelně. Každý rozumí tomu, že skladba nákupu potravin v supermarketu je v Itálii jiná než v Čechách, ale je to jiné i pokud jde o vodu, plyn a elektřinu :-) (Úvodní fotka je jen ilustrativní, Casale Marittimo.)
Číst dál
Pár fotek z Toskánska: Pisa
Ve čtvrtek se v Toskánsku po několika dnech udělalo hezky a do Pisy to mám jen kousek. Nebudu otravovat se šikmou věží v Pise, Piazza dei Miracoli je jedním z obrazových symbolů Itálie a tak to zná každej. Ve skutečnosti mě v Pise uchvátilo něco jiného. Číst dál