Zima se vleče a konec je v nedohlednu. Lovím v chladničce staré lahve, u Pergolaii jsem původně očekával příležitost napsat něco ošklivého. Poslední návštěva ve vinařství v červnu 21 byla trochu zklamání. Dozvěděl jsem se, že po výměně enologa se razantně změnila příprava Pergolaie. Kdysi jsem ji miloval, bylo to netypické, lehké Sangiovese. Nový enolog někdy kolem roku 2019 změnil způsob přípravy a Pergolaia se překlopila do podoby mohutného, robustního vína. Ale starý ročník příjemně překvapil.
Psal jsem o ní už mnohokrát, naposledy tady a tady. Stručně by se to dalo shrnout tak, že odrůda Sangiovese dává hodně kyselin a taninů, a francouzský enolog udělal víno netradičně se sedmidenní macerací slupek a bez nových sudů, aby dostal lehčí a snadno pitelné víno. Jeho nástupce to dvacet let poté změnil a maceruje tři týdny. Pergolaia 2014 je zřejmě ještě z francouzského období, ale netypického ročníku. Ač to zní neuvěřitelně, to léto v Toskánsku pršelo. (Roky dávám k lepšímu poznámku enologa Caiarossy Dominika Génota o dobrém ročníku: ve vegetačním období pršelo jednou měsíčně, vždy kolem patnáctého :-) Mnohá vinařství v ročníku 2014 rezignovala a nevyrobila svoje nejlepší vína. To mívá velmi pozitivní vliv na projev ostatních vín, protože vína připravená pro „vlajkovou loď“ vinařství se nevylévají, ale použijí se v ostatních, méně prestižních vínech. Což byl zřejmě příběh Pergolaie 2014, protože víno má tradičně málo taninů, ale plnější projev a vyšší koncentraci. Měkkost projevu svědčí o krátké maceraci (to ještě dělal D. Génot), ale ten tenký projev základní Pergolaie chybí. A 13% alkoholu je na Toskánsko příjemně málo.
Ve skleničce je středně temná rubínovka, višňový odstín. Na nose zralé višně a třešně, červené ovoce, trošku dřevo, střední intenzita. V chuti slabší kyselina (to je spíš poznámka s ohledem na odrůdu, u Sangiovese čekáte výraznější kyselinu), hodně zralého ovoce, višně a třešně, sud, lehce kůže nebo koženka. V závěru koření ze sudu. Celkově hodně koncentrované, s počínající elegancí, sametově hladkými taniny a málo vídanou kombinací nízkého alkoholu, vyšší koncentrace a ovocné zralosti. Nedůraznou kyselinu vysvětlil vysrážený vinný kámen, ale za to já nemůžu, kupoval jsem a převážel víno v červnu! Pergolaia měla být lehkonohé Sangiovese, ale v ročníku 2014 dostala přídavek toho nejlepšího a nejvyzrálejšího Sangiovese a Merlotu, původně připraveného pro Caiarossu. Je to moc pěkné, sametově hladké, a teprve teď to přichází do ideální formy k pití. Za rok za dva se taniny úplně rozpustí a bude to ideální… kupoval jsem ve vinařství v červnu 2021, ale mám tušení, že letos už bude Pergolaia 2014 vyprodaná.