Archiv štítku: Toskánsko

Dvakrát Vermentino

Moje sympatie k odrůdě Vermentino nemohly pravidelným čtenářům uniknout, dnes dva náhodné úlovky z místního supermarketu (Cecina). Montescudaio Vermentino 2022 DOC, La Serra del Pino je spíš propadák. Je to vidět už na etiketě, která je nenápadná až… (doplňte si sami). Že zelený podklad na titulek nepatří, vědí reklamní grafici už desítky let, a zlatá barva to nevylepší. Prostě nápadně laciná supermarketová etiketa a cena mezi čtyřmi a pěti EURO, nákup ze zvědavosti. A očekávání se naplnilo (to se ostatně u laciných vín stává častěji než u drahých, všimli jste si?). Číst dál →

Chianti Classico 2020, Castello di Verrazzano

Ve středu jsem si udělal výlet do blízkého Lajatica a Teatro del Silencio. Přivezl jsem asi 150 fotek, takže se nabízelo udělat dnes fotoseriál. Dám jen dvě fotky, protože jsem dával fotoseriály z Teatro del Silencio už dvakrát a ve středu napočítal jen dvě nové sochy. Moje oblíbené abstraktní kovové plastiky párů, které si navzájem dělají radost, zůstaly na místě, jen trochu rezivějí. Změnila se dominanta divadla a samozřejmě se podle ročních dob a počasí mění celá krajina do které je Divadlo Ticha zasazené.   Číst dál →

Dvakrát toskánské Vermentino

Vermentino Bolgheri 2022 DOC, Tenuta Guado Al Tasso
Nedávno jsem tady fňukal, že český dovozce nedovezl nový ročník Antinoriho Vermentina. Když jsem po příjezdu do Toskánska v první sámošce víno objevil, tak jsem ho co? Tak jsem ho koupil. Ještě jsem přitom měl čím dál vzácnější pocit uspokojení, protože Antinoriho Vermentino mě provází životem už dvacet let, od první toskánské dovolené v roce 2003. Hned po otevření lahve se uspokojení ukázalo jako klamné, při degustaci a hodnocení tápu.   Číst dál →

Pár fotek ze svátku vína v Montescudaio

Snad se to ještě moc neprojevuje na blogu, ale s věkem přibývají výpadky krátkodobé paměti. Pozná se to tak, že jdu k moři plavat bez ručníku, nebo že vyrazím do Montescudaio bez svačiny, bez dokladů a bez peněz. Dlouhodobá paměť zatím slouží. Když přistanu v Cecině v sobotu 30. září, hned si vzpomenu, že první říjnovou neděli bývá v Montescudaio svátek vína!

Číst dál →

La vita azzurra

Začal jsem nový, modrý život. Úvodní fotka je z ranní procházky u moře v toskánské Mazzantě. Pátek a sobota byly nabité akcí, stresem, cestováním a sluncem (a měsícem, je krásný úplněk), ale užil bych si to i trochu klidnější. Nedávný úvod blogu naznačující, že končím s Itálií, byl reakcí na opakovaná selhání v jednání s italskými realitními kancelářemi. Celé léto se mi nepodařilo vyjednat ubytování, protože ceny meziročně stouply víc, než kolik jsem byl ochotný zaplatit. Nakonec jsem si našel úplně nové ubytování v Marině di Castagnetto. Když jsem namístě zjistil, že se mi nelíbí městečko, nastala krize.   Číst dál →

Barikovaná Vernaccia 2019 od Panizzi

Už žádný FIAT, žádné Toskánsko, žádné špagety. Končím s rajčaty a pizzou, začínám nový život! Naštvaly mě italské realitky a od zítřka přecházím na ryzlinky, sylvány a Beaujolais. Dnešní poznámky o Vernaccii jsou poslední, které jsem ještě v notebooku našel. Miluju vinařství Panizzi a míval jsem rád i Toskánsko a San Gimignamo, ale s tím vším už je konec.

Vernaccia di San Gimignano Riserva 2019, Panizzi
Číst dál →

Vertunno Chianti Colli Senesi Riserva 2019, Panizzi

Hned na začátku prozradím dva kritické body, 14,5% alkoholu a barikové sudy. Včera jsem vychválil Pinot Nero s 12,5% za nízký alkohol, takže mám důvod k opatrnosti. Zrovna tak jsem chválil základní nerezové Chianti CS 2020 za lehký projev a příjemnou pitelnost, a Vertunno se očividně umisťuje někam jinam, na opačný konec stupnice. Ale je to nejspíš tak, že vinařství záměrně rozdělilo hrozny a vyrobilo dvě vína s odlišným projevem.   Číst dál →

Pinot Noir 2021 ze San Gimignana

Dnes trocha kontroverzních keců o vinohradnictví a globálním oteplování. Je první prázdninové pondělí a všichni čtenáři vyfučeli na dovolenou, tak možná naštvu míň lidí… ale začnu Pinotem. Hned první doušek mi připomněl úvodní degustaci ve vinařství v říjnu 2021, kdy jsem si napsal, že to je německý styl Pinotu. Technicky to není tak jednoduché, hrozny pocházejí z vinice osazené třemi klony Pinotu včetně typického burgundského, ale víno asociuje spíš studené německé Pinoty. Což je překvapení, když srovnáte typický průběh počasí v německém Ahru a toskánském San Gimignanu. Číst dál →