Christian a Brigit Boujong (na fotce) jsou čtvrtá generace vinohradnické rodiny a jejich Weingut Boujong vlastní v Braunebergu 14 hektarů vinic na tratích Klostergarten, Mandelgraben a Juffer. Napoprvé mě zaujali tím, že kromě ryzlinku pěstují i Pinot Noir (taky Chardonnay, Pinot Blanc a Rivaner). Všechno bez přidané chemie (kromě síry ve sklepě), všechno kvasí spontánně, bez přidaných kvasinek. Číst dál
Archiv štítku: Pinot
Senzační Pinot Blanc z Frankonie
2015 Mainstockheimer Hofstück Weissburgunder S trocken, Dr. Heigel
Barikovaný Pinot Blanc z franckého Zeilu, lahev jsem dostal od cesty před dvěma lety při návštěvě vinařství. Před rokem jsem ujížděl na Weissburgundě z escherndorfského Fürstenbergu od Egona Schäffera, ale asi nejlepší francká Weissburgunda, kterou jsem měl, byla 2012 Mainstockheimer Hofstück od Dr. Heigela, a jen velký nadhled a zdrženlivost mi zabraňují napsat, že to byla nejlepší Weissburgunda vůbec. Dokonale zakomponovaný barikový sud, máslový projev a svěží ovoce, čistota a svěžest, dostali mě. Chtěl jsem koupit lahev, místo toho jsem dostal jednu darem, ale místo ročníku 2012 to byl 2015. Z degustace ve vinařství jsem si pamatoval, že 2015 byla ještě zavřená, barik v hubě drnčel jako virbl ve vojenské kapele. Skoro dva roky jsem se přemáhal a otevřel lahev až v sobotu na oslavu letošního prvního koupání v místním písáku. Číst dál
Velikonoční Pinot (a Silvaner)
Dvakrát Franky, dvě escherndorfské vinice klasifikované jako Erste Lage a dvě ukázky, jak se typický vápencový terroir zapíše do vína. Pinot Noir ukazuje pěknou harmonií mezi typickým německým strohým projevem a teplým ročníkem 2015, Silvaner baví vyšší koncentrací, zdůrazněnou i vyšším alkoholem, a opulentním ovocným projevem.
Barikovaný alsaský Pinot Noir 2016
O novém zaujetí alsaskými Pinoty jsem psal v letech 2014 a 2015, hlavně tady. Do alsaské bedýnky v srpnu 2014 jsem Scheideckerův barikovaný Pinot ještě nedal. Soukromě se mi moc líbil, ale asi jsem nechtěl mít bedýnku moc drahou – Laurent Scheidecker si je dobře vědomý, jaký poklad v Pinotu má, a nastavil cenu výš než u Muscatu z Grand Cru Froehn. Dnes už bych do bedýnky bezohledně zařadil oba Pinoty – ten základní chlastací i ušlechtilý barikovaný Rouge d’Alsace. Číst dál
Katalánský Pinot Noir 8/X
Možná bych ještě našel zimní degustační poznámky o katalánském Pinotu 8/X z Celler de Capçanes. K listopadovým terroirovým bedýnkám si pro sebe přihodil i karton Pinotu 2013. Cena byla pro mě trochu nad poměry. Jen pro orientaci, v německém e-shopu stojí lahev 30 EUR. Podle poznámek jsem pro víno měl vymyšlenou cenu kolem 700 Kč (EURO bylo levnější než dnes :), ale naslepo ho nabízet jsem si nedovolil. Vyšší cena asi přispěla k tomu, že jsem ho v zimě při prvním otevření zavrhl. Dalšími důvody byl vyšší alkohol a teple kořenitý mediteránský projev, který mi k Pinotu neseděl. Osm měsíců jsem se mu vyhýbal, ale srpen není prosinec, v srpnu se zdá mnohem lepší. Číst dál
Tři Pinoty z Mosely
Už jsem tady příležitostně brblal na zmatky německého značení vín. Někteří vinaři se drží zavedeného predikátního značení, sdružení VDP zavrhlo predikáty a prosazuje „románské“ značení podle původu hroznů. Někteří vinaři používají střídavě oboje, což ke klidu konzumenta taky nepřispívá. Gut Hermes z moselského Krövu si pomohli barevným značením – barevný pruh na etiketě umisťuje víno do dvou kvalitativně odlišných řad. Červený pruh znamená základní řadu, okrový vyšší, premiovou řadu. Přijdete na to snadno, když se při degustaci vinaře zeptáte, jestli žlutý puntík u položky Spätburgunder v ceníku znamená, že je to Blanc de Noir aneb klaret, a vinař vám vysvětlí, že ne. Že to je klasický červený Pinot a že puntík znamená, že je to ruční výběr nejlepších hroznů a premiové víno. A je to jasný.
Naslouchejte šumu 2018
Před třemi roky jsem pod názvem Naslouchejte šumu! představil první sektovou bedýnku. Název měl upozornit na podceňovaný fakt, že při pití a hodnocení sektů funguje kromě zraku, čichu a chuti taky sluch :-) Když jsem v letošním létě poslouchal všudypřítomné řeči o horku, vedru, suchu a tropech, napadlo mě, že ze všech vín nejlépe sekt dokáže přinést úlevu od vedra. Decentní šum praskajících bublinek kysličníku uhličitého ochlazuje smysly a uklidňuje duše pijáků – naslouchejte šumu!
Dvě špatné zprávy a jedna dobrá
Atmosféra začátku prázdnin byla výborná, lázeňský klídek, ale víkendové otvírání nových lahví se moc nepovedlo. Obvykle ty méně povedené příklady nezveřejňuju, tentokrát ano. Především pro sebe, abych nemusel poznámky hledat jinde. A začnu burgundským Pinotem.
Gevrey Chambertin Vieilles Vignes Aux Corvées 2014, S.C. Guillard
Číst dál
Müller-Thurgau 2017
Když mi v neděli návštěva přivezla čtyři vzorky vín nového ročníku, těšil jsem se, že si zahraju na nesmiřitelného kritika a vína bezohledně zkritizuju :-) Nakonec zavládlo nadšení (na případné jedovaté poznámky jsem odložil stranou lahev své oblíbené odrůdy, Hibernalu). Možná nejsem objektivní, protože jsem přinejmenším hrozny na dvě červená vína pomáhal sklízet v říjnu v Nelahozevsi (tady). Vyrobil Jirka Macháček z Kralup, rozsahem vinařství mezi malovinařem a zahrádkářem.
Milerka je prostě senzační. Čistá, muškátová, ovocná, se silnou kyselinou, suchá a bohatá v chuti, mladá, ale už dobře sladěná. Pinot Noir má typický vzhled (viz sklenička na fotce) a vůni, v chuti zatím mladý a málo hladký, ale je to 2017. Zweigelt si pamatuju jako nádherně vyzrálé hrozny na vrcholu zralosti, ovoce mi ve víně chybí a trochu kyselin přebývá (asi jablečná), ale barva i vůně jsou náramně odrůdové. Za milerku velká gratulace, snese i nejvyšší domácí měřítka bez ohledu na to, že byla dělaná v malém objemu.
Vína z Čech zatím nenabízím, ale neúplný seznam vinných přebytků ze Skleničkova sklepa je tady.
Willakenzie Estate Pinot Noir 2014, Oregon
Ještě jednou darovaný americký Pinot, tentokrát z Oregonu. Etiketa poskytuje evropskému konzumentovi poměrně málo informací, … tedy ne že by třeba burgundské Pinoty v tomto smyslu vynikaly, ale tam je (skoro:-) všechno předem dané. „Certified sustainable“ je pro mě nerozluštitelná certifikace, za to zadní etiketa sice jen obecně tvrdí, že hrozny pocházejí z různých vinic ve Willamette Valley, ale poměrně rozhodně tvrdí, že všechny pocházejí z vlastních vinic vinařství (to už je jako v Evropě, v USA to asi není úplně běžné). Číst dál
Květinářka aneb Pinot z kalifornských veder
Dneska asi nepotěším dárce, který mi před dvěma týdny přivezl dva Pinoty z USA. Nechci se připravit o nepravidelnou výsadu dovozu zajímavých amerických vín, ale první článek víry zní, Pinot musí mít kyselinu (i kdyby se mělo dokyselovat)! Ahoj Petře, moc Ti děkuju za dvě vína, a prosím, dnes už dál raději nečti.
Pinot Noir, Mlynářka a Tauberschwarz – tři červená z Röttingenu
O dubnové degustaci ve franckém vinařství Hofmann jsem už psal tady, jejich vína byla v loňských říjnových bedýnkách. Jako charakteristika by se mi pro ně hodila německá čistota vín, precizní odrůdový projev a bezvadná pitelnost. V říjnových bedýnkách byla dvě červená, jakostní 2015 Spätburgunder (alias Pinot Noir z hlinito-křemičitých půd na Rottinger Feuerstein) a 2015 Schwarzriesling (alias Pinot Meunier alias Mlynářka). Obě bezvadně odrůdová vína, Mlynářka s přitažlivě ovocným projevem (který mám rád u Champagne z téže odrůdy) a Pinot Noir dost typicky německý, severský, ale taky s dobrým ovocem a jasnými odrůdovými rysy. Při dubnové degustaci nového ročníku s Jürgenem Hofmannem bylo všechno jinak, ale zdá se, že taky dobře. Vzal jsem si tři červená na přechutnání doma, protože doma v klidu bývá často všechno jinak, než po dlouhé cestě ve vinařství. Číst dál