Už jsem tady příležitostně brblal na zmatky německého značení vín. Někteří vinaři se drží zavedeného predikátního značení, sdružení VDP zavrhlo predikáty a prosazuje „románské“ značení podle původu hroznů. Někteří vinaři používají střídavě oboje, což ke klidu konzumenta taky nepřispívá. Gut Hermes z moselského Krövu si pomohli barevným značením – barevný pruh na etiketě umisťuje víno do dvou kvalitativně odlišných řad. Červený pruh znamená základní řadu, okrový vyšší, premiovou řadu. Přijdete na to snadno, když se při degustaci vinaře zeptáte, jestli žlutý puntík u položky Spätburgunder v ceníku znamená, že je to Blanc de Noir aneb klaret, a vinař vám vysvětlí, že ne. Že to je klasický červený Pinot a že puntík znamená, že je to ruční výběr nejlepších hroznů a premiové víno. A je to jasný.

Myslím, že německý Spätbugunder neboli Pinot Noir má velkou budoucnost. Pinot Noir vyžaduje preciznost výrobce a jestli jsou Němci obecně něčím proslulí, tak jsou to sklony k perfekcionismu. Když už Němec dělá víno, chce aby to bylo jako Mercedes nebo BMW, ten nejlepší možný výsledek. Fiat pro něj není dost dobrý. Když se němečtí vinaři pustí do ryzlinku, Spätburgundy nebo Weissburgundy, věřím, že to budou špičková vína.

Na Mosele k tomu přistupují dva determinující faktory. První je vliv ryzlinku. Na Mosele umí vinaři ryzlink možná nejlíp na světě, ale stejné postupy zpracování často používají i na modré hrozny. Proto tolik Dornfelderu (tam macerace slupek může úplně odpadnout), proto tolik světloučkých Pinotů. Druhý faktor je podloží. Celá Mosela je na břidlici, břidličné podloží dává ryzlinkům nezaměnitelný chuťový projev s důraznou ovocností. Dlouho jsem si myslel, že to platí jen pro ryzlinky a že nemá smysl zkoušet na břidlici modré odrůdy… až jsem loni ochutnal několik španělských vín z odrůdy Garnacha, pěstované na břidlici. Bylo to vynikající a přesvědčivé a úplně to změnilo můj pohled na vliv podloží vinice na víno. Ostatně, kdo jste měli Garnache z listopadové bedýnky, budete moci lépe ocenit vliv moselské břidlice na Pinoty i rozdíl proti klasickému projevu Pinotu z vápence.

2016 Spätburgunder trocken, Gut Hermes
Jakostka s 13,5% alkoholu. Obyčejná štíhlá bordeauxská lahev  a jednoduchá etiketa, celokorek. Ve skleničce je tmavá rubínově rudá barva, čistá. Na nose typický švestkový Pinot s trochou dřeva, po zamíchání dřevěné tóny zmizí a nahradí je sladké koření. V chuti slušná kyselina, poměrně plné tělo, masitě ovocné, švestkový kompot a zralé třešně. Poměrně dlouhé s dlouhou dochutí, suché, alkohol přispívá k plnosti chuti (mně by se líbil nižší alkohol). Čisté, odrůdové a s převládajícím ovocným projevem (podle zkušenosti se španělskou Garnachou hádám, že za to může právě břidlice). Za čistotu a ovoce asi 85-86 bodů/100.

2015 Spätburgunder Edition trocken, Gut Hermes
Jakostka a dokonce 14% alkoholu. Ve skleničce vypadá o stupínek tmavěji, důrazněji, na Pinot hodně temná rudá barva. Na nose zralé švestky až do kompotované podoby a lehounce santálové dřevo s vanilkou. Zřejmě byla menší část vína v barikových sudech. Ve vůni jemné až elegantní, v závěru kořenité a s mírně vystupujícím alkoholem. V chuti opět hodně plné, kyselina je bezvadně zakomponovaná do ovocného těla s chutí masitého ovoce, hlavně švestek, a teple sladkého koření. Jako milovník burgundských Pinotů přiznávám, že obecně mě tenhle expresivní typ nevyhovuje. Mám radši nižší alkohol a skromnější chuťový projev, ale Edition má čistotu i odrůdovost, koncentraci i komplexnost, a proti tomu se nedá moc namítat. Prostě břidlicový Pinot je efektnější a důraznější, než vápencový Pinot. Čistota, preciznost, a za pana Skleničku 87 bodů / 100.

2016 Spätburgunder Alpha trocken, Gut Hermes
Jakostka s 13,5% alkoholu. Efektní tmavá rubínově rudá barva, lehčí a elegantnější nos, který víc připomíná burgundské Pinoty. Slabší intenzita vůně, trochu růží, lesních vůní a kamenité minerality, jemné a pěkné. V chuti komplexní, ovoce spíš do lesních plodů, rafinovanější a ne rovnou švestkové, jako byly předchozí dva Pinoty (s provzdušněním nakonec vystoupí i typické švestky). Kyselina je perfektně zabudovaná a nevystupuje, celkový projev je krásně harmonický a svěží, s potenciálem vývoje na 3-5 let. Perfektně použité barikové sudy a tradiční poznámka, alkoholu mohlo být méně :-) Je to téměř geniální kompromis mezi břidlicovou expresivní ovocností a burgundskou elegancí, který si zachoval to nejlepší z obojího. Moc se mi to líbí, 88 bodů / 100. Velmi doporučuju vyzkoušet všem, kdo mají rádi Pinot Noir, a zaměřit se na rozdíly mezi obvyklým projevem Pinotu z vápence a břidlice.

Na horní fotce otec Georg a syn Martin Hermesové s lahvemi svého sektu. Sekty, Riesling i tři břidlicové Spätburgundy si můžete objednat v nových sektových bedýnkách tady. Připomínám i pražskou degustaci franckých vín s Jürgenem Hofmannem, podrobnosti jsou tady.