Burgundská bílá bedýnka měla úspěch, už mi skoro žádné Chardonnay nezbývá :o) Samozřejmě mě to nakoplo, abych udělal burgundské Pinoty. O těch se dá vpodstatě říct totéž, co jsem psal úvodem k burgundské bílé bedýnce tady. Číst dál
Archiv štítku: Pinot
13 fotek z Gamay, Puligny a Maconu
V Nuits bylo ráno krásné zamračené počasí :o) To si žádá vysvětlení: mám zkušenost, že v Burgundsku je buď krásně nebo leje. Dnes bylo zamračeno s velkou vlhkostí, ale vpodstatě teplo, bez větru a deště. Kdybych večer přebral, tak bych to ocenil, ale šel jsem spát po čtvrt litru vína, vzorně :o) Číst dál
Pár fotek z Burgundska
Je to skoro přesně deset roků, co jsem byl v Burgundsku poprvé. Byl duben 2005 a já byl ohromený, silně jsem to prožíval. Teď to bylo ve spoustě věcí jiné, hovory s vinaři jsou často uvolněnější a zajímavější, ale radost se zase dostavila. Horký letní večer mě po tisíci kilometrech za volantem nabil energií. Snad bude na fotce vidět lesk drátěnky pod Chambertinem. Číst dál
Když je název vína delší než popis
Dar od účastníka Komunitních Bedýnek, který je ve Francii zřejmě jako doma. Královský dar – cenu neznám, ale je klidně možné, že maloobchodní cena na našem trhu by překonala cenu nedávné bedýnky se šesti víny z Montagny. Ale taková už je cenová realita velkých vín z Chambertinu. Číst dál
Základní Pinot z burgundské Ligy Mistrů
Pinot Fin 2012 Bourgogne AOC, Domaine Arnoux-Lachaux
Domaine Arnoux-Lachaux z Vosne Romanée je 14,5 hektaru těch nejlepších apelací v Cote-de-Nuits a „rozumné“ viniční hospodaření. To znamená, že si vybírají některé principy biodynamického a organického zemědělství, ale nezavazují se je striktně dodržovat a nenechávají se certifikovat. Proč Pinot Fin? Protože hrozny pocházejí z několika vinic v okolí Chambolle, Vosne a Nuits, které jsou z větší části vysázené na starých podnožích, kterým se říkalo Pinot Fin. Číst dál
Pinot z Bořetic
Pinot Noir 2013 zemské, Ota Ševčík, Bořetice
Jinak taky bořetická trať Čtvrtě, trochu krkolomně uvedená v doplňujících údajích na etiketě. 13,5% alkoholu, úplně suché, spontánně kvašené a nefiltrované. Plnější a temná rubínovka, absence filtrace je okem znatelná, leč neruší. Ostatní senzorický popis bude mít velký rozptyl: hned po otevření vychlazené nepůsobilo vůbec jako Pinot, v nose znatelné třešňové pecičky odváděly mysl k Frankovce. Po třech hodinách v karafě se rozleželo a projasnilo, pinotové třešňové dřevo je zřetelné, vůně je intenzivní, podobně i malý sud. V chuti úplně suché s pěknou kyselinou, koncentrované, a výrazné. Koncentrace byla zpočátku až přehnaná, po třech hodinách v karafě už působí víc odrůdově, ale stále syrově a hustě. Peckoviny a pecky (žádné jahody), středně plné v těle a se zřetelným vlivem sudu, v závěru kořenité a mírně štiplavé.
Upřímně, tohle víno je nevídaně silné, koncentrované a říká si o delší archivaci. Zatím příliš mladé na pití, ale s velkou perspektivou. Bude lepší ho otvírat za rok nebo za dva.
Erotický Pinot ze Sancerre
Když otvírám víno a přetrhnu korek, zase si vzpomenu na vánoční procházku s dětma. Cestou jsem je poučoval o slunovratu a o tom, že už se začínají prodlužovat dny a krátit noci. Sice bude zima, ale slunce už přináší jaro. Tvářily se netrpělivě a kysele. My víme, to jsme se učili ve škole, přeci! Tak jsem to uzavřel slovy: říkám vám to proto, že od teď už bude všechno lepší! No a chvíli po návratu z procházky jsem otvíral víno a přetrhl korek. Potichu jsem si pro sebe zaklel: sakra! Syn stál vedle mě, melancholicky se na mě zadíval a řekl, od teď už bude všechno lepší… někdy bych ho zabil :o)
Cave de Ribeauvillé na Jiřáku
Ve čtvrtek 27. listopadu pořádal Daniel Brož ve sklepě kavárny na Jiřáku průřezovou degustaci alsaského vinařství Cave de Ribeauvillé. Záminkou pro otevření asi dvacítky lahví bylo, že chce začít jejich vína dovážet, ale sortiment je tak široký, že musí z mnoha produkčních řad a sedmi odrůd vybrat jen několik málo vín. Číst dál
Pozdní sběr ontologický a nevážný
Už před lety jsem na starém Skleničkově blogu zmiňoval myšlenku o ontologickém dluhu, tedy že naše bytí je vždycky na úkor někoho (nebo něčeho) jiného. Nejde jen o to, že za moje bytí (a potažmo blogování:) zaplatilo životem bezpočet kuřat, kachen či prasat nebo že stromy zabírají místo jiným stromům nebo keřům. Docela názorné je to v rodinách, které mají tři a víc synů – ten poslední se musí celý život smiřovat s myšlenkou, že kdyby se nenarodil on, mohli mít rodiče vytouženou Janičku. S vínem je to samozřejmé, jestli dnes večer vypiju lahev Erbesova ryzlinku 1991 Erdener Treppchen, už ji nemůže vypít někdo jiný. Vinaři to znají: když na hektaru vinice pod lesem vysadí šardonku, tak z něj nebudou sklízet Merlot. Platí to i o lidském štěstí? Když jsem dnes večer šťastný, je to na úkor někoho jiného? Když mám radost, musí být někdo jiný smutný? Doufám, že ne! Číst dál
Zpátky k burgundským Pinotům
V úterý padla dlouho odkládaná lahev přivezená od vinaře z dávné cesty do Burgundska. Odolávala času hlavně díky vyšší ceně a průběžné absenci vhodných příležitostí i společníků, kteří by víno ocenili. Podle záznamů na blogu jsem byl v Burgundsku naposledy v listopadu 2009, nekonečných 5 roků!
Sváteční šílení ve dvou
Vinařství Folie à Deux (volně přeloženo „společné šílenství“ nebo „šílení ve dvou“) sídlí v kalifornské Svaté Heleně (Napa). Založili ho prý v roce 1981 dva psychiatři a dnes mají vinice ve třech sonomských apelacích, Alexander Valley, Dry Creek and Russian River. Podle webových stránek se zaměřují na jednoodrůdová vína (Chardonnay, Merlot, Cabernet Sauvignon, Zinfandel a Pinot Noir), ale jinde jsem našel, že pod značkou Ménage à Trois (česky Manželský trojúhelník) prodávají cuvée tří červených odrůd. A k tomu jsem dostal darem čistý Pinot Noir 2012 Ménage a Trois. Názvy vín i vinařství jsou podivné, musím opatrně zjistit, jestli jim dárkyně rozumí nebo jestli to není nějaká pro mě určená speciální šifra?
Calixte Blanc de Noirs, Crémant d Alsace, Cave de Hunawihr
Už před dvěma roky jsem k Alsaským bedýnkám číslo 10 pro několik zvědavých zájemců přivezl i čtyři hunawihrské crémanty čili sekty, ten pinotový (čili Blanc de Noirs) z nich byl nejjemnější. Dnešní Calixte je poslední trofej ze srpnové návštěvy Alsaska. Číst dál