V Nuits bylo ráno krásné zamračené počasí :o) To si žádá vysvětlení: mám zkušenost, že v Burgundsku je buď krásně nebo leje. Dnes bylo zamračeno s velkou vlhkostí, ale vpodstatě teplo, bez větru a deště. Kdybych večer přebral, tak bych to ocenil, ale šel jsem spát po čtvrt litru vína, vzorně  :o)   

Domluvil jsem si z Auxey schůzku s panem Moingeonem a GPS navigace mě hnala polníma cestama přes Montrachet, kudy by musel opatrně i džíp. Trnul jsem, abych neprorazil plnou nádrž nafty někde nad vinicí, kde zhruba co keř to jedna lahev za 200 EUR, ale aspoň jsem si prohlédl vinice v Blagny. Představoval jsem si je docela jinak, ale ty několikaarové kousky svažité červené země vyrvané lesu mi učarovaly. Na fotce pan Moingeon, byl jsem u něj už jednou někdy v roce 2008. Tehdy měl čerstvě nalahvovaná vína a bylo v nich nadmíru těkavek z barikových sudů. Až později mi došlo, že to je zákonité a že jsem prostě přijel ve špatný čas. Dnes to bylo úplně jiné, bílá vína byla nalahvovaná už delší dobu a byla výborná. Ze čtyř červených bylo nejvýraznější… Blagny. Ceny asi takové, jak byste si přáli, ale když jsem si to potom dal do notebooku, tak mi z toho bedýnka zase nevyšla. To by musela koruna vyšplhat zpátky pod 25 za EURO.

A pak rychle na oběd do Puligny, snad přežijete typickou bloggerskou cestovní vložku. Už jsem tady psal, že svou bázeň z francouzských hospod řeším tak, že si objednávám polední menu. pokud jich mají někde víc, tak to nejlevnější, dělnické. Tomuhle salátu říkají v Puligny piemontský. Ve skutečnosti to byl nejlepší chod.

Opečená klobása a hranolky Svobody :o) vím přesně, jak by s tím naložily moje děti: hranolky by snědly a klobásu nechaly. Já jsem bojoval do půlky a pak jsem to vzdal.

Výběr sýrů a nakonec jablečný koláč, toho vás ušetřím. Víc než hodina klidu na náměstí v Puligny a čtyři chody za 14 EUR.

Vlastně nechápu, proč mě navigace hnala nebezpečnýma polňačkama přes Montrachet, když jinak miluje dálnice s mýtem. Do Maconu jsem ji poslechl, chtěl jsem si prohlídnout věhlasný Salon vín. Tak tohle je budova, kde se to odehrává. No ve skutečnosti je to trochu větší trh pro konzumenty s pětieurovým vstupným včetně koštovačky.

Výběr je veliký, zaměřil jsem se hlavně na víno. Bylo dost účastníků z Burgundska, ale u mě nejvíc zabodovalo několik mimoburgundských. Na fotce pan Becavin z loirské Domaine de Port-Jean. Měl výborné Muscadety, plné, vyvážené, školené na kvasnicích. Krása!

O vinařství Beck-Hartweg jsem už četl, ale nechutnal. Chyba, čtyři vína, která jsem chutnal, byla výborná. Navíc znají Čechy,  pamatovali si ze štrasburských setkání bloggera Vinkláře! Zdravím do Prahy :-)

Hodně vystavovatelů bylo ze Champagne. Zmíním jen jednoho, E. Liebart  z Vandieres. Mně se moc líbilo základní Brut Tradition se sedmdesáti procenty Pinotu Meunier a krásným ovocným projevem se stopou kvasničních aromat.

Jean-Marc Brocard ze Chablis. Prochutnal jsem jen základní vína, jejich čistota se mi moc líbila. Spoustu toho přeskakuju, třeba Domaine Grand z Jury nebo Domaine Chene z Berzé la Ville s výborným Saint-Veranem. Byly i průšvihy, ale tím netřeba ztrácet čas.

Tenhle chlapík nabízel všechno možné z oliv a rajčat a uměl to včetně lákání a kšeftu. Jeho olivová tapenáda byla prostě skvělá.

A nakonec největší objev, Domaine des Gravennes z Cote du Rhone. Už jsem před časem napsal (a nezveřejnil, smazal) paličský článek o dovozcích, kteří (si) vozí co se jim líbí jaksi bez ohledu (respektu) k tomu, co je v dané oblasti typické. Taky mám Rhonu ve škatulce „silná robustní vína, kořeněná a těžko polykatelná,“ a tahle vína byla úplně jiná. Ne že by tam koření úplně chybělo, ale převažovala lehkost, pitelnost, komplexita, i v nejtěžším červeném bylo dost ovoce. No prostě netypické víno, ale na Rhoně jsem ještě nebyl, tak těžko soudit… buď mě očarovala ta postarší manželská dvojice, on dva týdny neholený sympaťák a vinařka, co je i babičkovském věku pořád kočka, nebo to fakt byly ty vína z dvaceti hektarů šutrama posetých bio-vinic kdesi na Rhoně. Koupil jsem krabici vzorků, abych se doma ujistil, že jsem se nespletl (nebylo by to poprvé), ale první dojem byl výborný.

Večerní chill-out se (skoro) základním Pinotem 2012 z Chateau de Prémeaux se nepovedl. Ve vinařství jsem už byl několikrát, ale dnes ráno jsem chtěl šetřit čas a tak jsem koupil pár vín ve vinotéce v Nuits. Pinot má známky špatného skladování, únavy, kterou by tenhle ročník ještě neměl mít. Je plný, s přezrálými aromaty (odpovídajícími ročníku), ale už unavený. Rozdíl na tachometru by byl asi dva kilometry, rozdíl ve spokojenosti byl markantní. Příště nesmím šetřit čas a musím zajet přímo ke zdroji, do vinařství.