Jsou prázdniny. Jsem líný. Navíc jsem právě přivezl pár moselských ryzlinků pro bedýnkáře, kteří si je objednali (nabídka je tady), takže mám omluvu pro případ, že tento týden nenapíšu nic nového. Upíjím soukromé zásoby toskánského Sangiovese a moselských ryzlinků a recykluju staré příspěvky. Kdo ví, možná je to lepší čtivo než degustační poznámky k náhodně koupenému veltlínu 2021? Dnes z prosince 2008.
Jsou prázdniny. Jsem líný. Navíc jsem právě přivezl pár moselských ryzlinků pro bedýnkáře, kteří si je objednali (nabídka je tady), takže mám omluvu pro případ, že tento týden nenapíšu nic nového. Upíjím soukromé zásoby toskánského Sangiovese a moselských ryzlinků a recykluju staré příspěvky. Tenhle je ze srpna 2007 a připomenul mi, že jsem letos v červnu zase zapomněl oslavovat výročí blogu. Už patnácté, sakra :-)
Původně jsem chtěl napsat o tom, jak mi na italské dálnici upadl výfuk a jak jsme to s italskou odtahovkou do hodiny vyřešili, ale ve středu přišly výsledky třetího kola soutěže Prague Wine Trophy a tak mám ještě samožerštější téma!
Byla to pracovní cesta, jen tři noci v Castello delle Forme, několik schůzek a cestou zpátky noc v Německu a vyzvednutí zásilky vín ve vinařství Horst Sauer. Původně to mělo být jen na dvě přespání, ale druhý den jsem si domluvil ještě dvě schůzky na třetí den, jednu v Todi. A ano, důležitou roli asi hrálo to, že jsem chtěl vidět Todi. Na úvodní fotce pohled ze silnice, za sjezdem z dálnice. Číst dál
Zjednodušeně řečeno jsem si narychlo domluvil několik schůzek v okolí Perugie v italské Umbrii a v úterý brzo ráno jsem vyjel. Po poledni se věci zkomplikovaly, když se mi hned za Pádem utrhl výfuk. Ale italská vyprošťovací služba zafungovala líp než Batman a za hodinu jsem už zase jel dál. Bylo to velmi poučné a někdy se k tomu chci na blogu vrátit :-) O dva dny později mám potvrzenou nakládku vín Horsta Sauera, takže milerky příští týden budou! Na úvodní fotce západ středeční západ slunce z balkónu laciného penzionu, Castello delle Forme, Umbrie. Číst dál
Na čtvrteční degustaci pořádané italskou obchodní komorou a Doctor Wine neboli vydavatelem jedné z prestižních italských vinařských ročenek jsem znova a znova zažíval dèja vu. Třeba když neznámý návštěvník řekl českému someliérovi, že to Verdicchio bylo fakt špatný, ubohý a asi nejhorší víno, co měl poslední rok :-) Pobavilo mě to maximálně, jednak proto, že takovou poznámku si mohl klidně nechat pro sebe (a nic by se nestalo) a druhak proto, že mě zmíněné Verdicchio naopak přišlo jako vynikající a možná nejlepší bílé z celé degustace. Řekl jsem si o opakování a fakt se mi líbilo. Ale já mám pro bílá vína z Marché slabost a zvlášť při teplotách nad 30 stupňů je ocením – ostatně v Marché běžně bývají čtyřicítky, takže ta vína jsou do vedra ne „jako dělaná,“ ale doslova dělaná do vedra. Číst dál
Italský web Doctor Wine přinesl minulý týden zprávu, že Consorzio del Chianti Rufina přišlo s novou značkou Terraelectae, která má každoročně uvádět na trh nejlepší (čistá) Sangiovese z oblasti Rufina. Funguje to jednoduše: každý z členů konsorzia (= výrobců Chianti Rufina) může vyrobit Riservu di Chianti Rufina (jen z odrůdy Sangiovese, přestože se jinak k výrobě Chianti Rufina používají i další odrůdy) z jednoho vinohradu (který v daném roce podle uvážení výrobce dá to nejlepší Sangiovese) a uvede ji na trh pod společnou značkou Terraelectae. Je v tom nepochybně kus marketingu, podle prvních zveřejněných cen se Terraelectae bude prodávat za v Rufině nevídané ceny, ale dnes chci napsat něco o souvislosti s kvalitou vína. Číst dál
Jestli mě něco na květnovém výletu do Toskánska nadchlo, tak to byl Campari Spritz v Central Baru v Mazzantě. Na srovnání jsem měl klasický Aperol Spritz a Campari Spritz, druhý jmenovaný jasně vyhrál. V sobotu jsem v Bille objevil Campari, přikoupil Prosecco a dva pomeranče a odpoledne jsem dával ochutnat přes plot sousedům. Všechno je na horní fotce: do sklenice dáte spoustu ledu (opravdu hodně!), zalijete Proseccem a obarvíte trochou Campari. Přidává se plátek pomeranče a v letních vedrech je to senzační osvěžení. Na wikipedii najdete historii i možné náhrady (v Benátkách se prý místo Prosecca používá soda, vedle Aperolu a Campari se používají i jiné hořké likéry), když došlo Prosecco, míchal jsem minerálku a ryzlinky. Ale úvodní recept Prosecco + Campari je za mě nejlepší. Číst dál
Po archeologických vtipech začnu několika stavitelskými vtipy z městeček ve Val d’Orcia. Už jsem tady měl pár fotek malebného Sant’Angelo In Colle. Je to jen pár kilometrů od slavného Montalcina a cestou ze západního pobřeží musíte Sant’Angelo pokaždé objíždět. Velkolepé vinice Val d’Orcia začínají už pod ním, jinak jsem o něm nic nevěděl. Ale napotřetí jsem zajel do městečka. Číst dál
V úterý jsem vyjel do Val d’Orcia, přivezl jsem 668 fotek a nejmíň na pěti stovkách jsou cypřiše. Při jednotlivých zastávkách jsem vyfotil několik věcí, které jserm pokládal za architektonické vtipy a při náročné pěší tůře k jednomu z nejvýznamnějších toskánských obrazových symbolů jsem našel archeologické muzeum, vymyšlené jako žert. Začínám krajinkou, kterou už taky považuju za žert, osamělý strom v krajině je notorický toskánský motiv. Číst dál
Do Florencie, Sieny, Pisy nebo San Gimignana trefí každý. Etruské pobřeží taky není marné a kdo má dost času, zajede do Val d’Orcia a skoukne Montalcino, Pienzu, Radicofani a slavné cypřiše pod Sienou. V říjnu jsem tady dával fotoseriál z málo známých toskánských míst a den před odjezdem jsem objevil první zmínku o vesnici duchů. Hodně mě štvalo, že jsem tam už nestihl zajet. Číst dál
V pondělí jsem jel na otočku do Escherndorfu pro víno do nových bedýnek. Během mé cesty se nic zvláštního nestalo, přesně podle starého vojenského hlášení. Samozřejmě jsem tady chtěl vystavit už desátou fotku Escherndorfu a třetí fotku Vogelsburgu, ale místo zabrala úplně jiná fotka. Je na ní kašna na náměstí v bavorském Volkachu. Číst dál
