Archiv štítku: jen tak

Benátský Spritz a barikovaná Vernaccia

Jestli mě něco na květnovém výletu do Toskánska nadchlo, tak to byl Campari Spritz v Central Baru v Mazzantě. Na srovnání jsem měl klasický Aperol Spritz a Campari Spritz, druhý jmenovaný jasně vyhrál. V sobotu jsem v Bille objevil Campari, přikoupil Prosecco a dva pomeranče a odpoledne jsem dával ochutnat přes plot sousedům. Všechno je na horní fotce: do sklenice dáte spoustu ledu (opravdu hodně!), zalijete Proseccem a obarvíte trochou Campari. Přidává se plátek pomeranče a v letních vedrech je to senzační osvěžení. Na wikipedii najdete historii i možné náhrady (v Benátkách se prý místo Prosecca používá soda, vedle Aperolu a Campari se používají i jiné hořké likéry), když došlo Prosecco, míchal jsem minerálku a ryzlinky. Ale úvodní recept Prosecco + Campari je za mě nejlepší.   Číst dál →

Pár fotek z Toskánska 3, Sant’Angelo in Colle

Po archeologických vtipech začnu několika stavitelskými vtipy z městeček ve Val d’Orcia. Už jsem tady měl pár fotek malebného Sant’Angelo In Colle. Je to jen pár kilometrů od slavného Montalcina a cestou ze západního pobřeží musíte Sant’Angelo pokaždé objíždět. Velkolepé vinice Val d’Orcia začínají už pod ním, jinak jsem o něm nic nevěděl. Ale napotřetí jsem zajel do městečka.   Číst dál →

Pár fotek z Toskánska 2, archeologické vtipy

V úterý jsem vyjel do Val d’Orcia, přivezl jsem 668 fotek a nejmíň na pěti stovkách jsou cypřiše. Při jednotlivých zastávkách jsem vyfotil několik věcí, které jserm pokládal za architektonické vtipy a při náročné pěší tůře k jednomu z nejvýznamnějších toskánských obrazových symbolů jsem našel archeologické muzeum, vymyšlené jako žert. Začínám krajinkou, kterou už taky považuju za žert, osamělý strom v krajině je notorický toskánský motiv.   Číst dál →

Pár fotek z Toskánska: Buriano


Do Florencie, Sieny, Pisy nebo San Gimignana trefí každý. Etruské pobřeží taky není marné a kdo má dost času, zajede do Val d’Orcia a skoukne Montalcino, Pienzu, Radicofani a slavné cypřiše pod Sienou. V říjnu jsem tady dával fotoseriál z málo známých toskánských míst a den před odjezdem jsem objevil první zmínku o vesnici duchů. Hodně mě štvalo, že jsem tam už nestihl zajet.   Číst dál →

Jedna fotka s komentářem, nic o víně

V pondělí jsem jel na otočku do Escherndorfu pro víno do nových bedýnek. Během mé cesty se nic zvláštního nestalo, přesně podle starého vojenského hlášení. Samozřejmě jsem tady chtěl vystavit už desátou fotku Escherndorfu a třetí fotku Vogelsburgu, ale místo zabrala úplně jiná fotka. Je na ní kašna na náměstí v bavorském Volkachu.   Číst dál →

Pozdní sběr bizarní

Celý život píšu to slovo jako bizardní, ale teď jsem pro jistotu podíval do slovníku. Tam stojí: vždy pouze bizarní! Dnes rezignuju na vážný obsah a dám jen pár zpráv(iček) pro zábavu. A hned ta první nebude moc zábavná: před necelým rokem jsme četli zprávy o povodních v německém vinařském regionu Ahr a o sbírkách na obnovu některých zničených vinařství.

Číst dál →

Novoroční pozdní sběr aneb páté přes deváté

Všechno nejlepší do třetího kovidového roku! Před rokem jsem si tady přál, abychom se za rok bez ohledu na Covid sešli všichni a zakončil jsem to písničkou Commandera Codyho Wine Do Yer Stuff. Asi to nebyl Covid, ale Commander Cody alias George Frayne odešel v září. Neznal jsem ho jinak než z desek a youtube, ale padlo to na mě a brečel jsem celý večer. Tentokrát raději nebudu nikoho jmenovat a napíšu jen šťastný rok všem. Snad tím nepřivolám žádnou zkázu na Zemi… I hope you’re happy!

Číst dál →

Šťastné a veselé!

Letošní rok nepřál osobním setkáním, tak ať je to v příštím roce lepší. Děkuju všem čtenářům za podporu, všem bedýnkářům za objednávky a tuplovaně děkuju za soukromě sdílené komentáře k vínům (včetně negativních).

Veselé Vánoce a šťastný nový rok všem.

Pár fotek z Toskánska VII – modré nebe všem!

Dnes jen několik dosud nezveřejněných fotek z říjnových cest po Toskánsku a Umbrii. Na úvod Golfo Baratti s etruskou pevností Populonia vlevo nahoře. Nechci probouzet vášně, cesty i výběr fotek byly vedeny původní úvahou na začátku října. Termín se mi vůbec nehodil, ale nakonec rozhodlo, že zůstat doma znamená přijít o čtyři týdny azzurra, blankytně modré oblohy nad hlavou.   Číst dál →