Titulní slogan padl před několika lety v komentářích na blogu, tak si ho přivlastňuju. Když jde o Itálii, Toskánsko je nejvíc – je nejvíc italské, turistické i vinařské. Asi nemá cenu to vykládat někomu, kdo nemá rád Itálii a Toskánsko, a tím jsem snad všechny takové odradil a můžu už mluvit jen ke svým :-) Prázdniny jsou za rohem a já se rychle snažím dát dohromady bedýnku a dovézt víno, které je pro mě srdeční záležitostí. Léto je tady a doma ani lahev Vernaccie di San Gimignano. Číst dál
Začalo léto – všechno se daří! Před rokem jsem tuhle větu napsal už 11. dubna, letos až o dva měsíce později :-) Letos je spousta věcí zpožděná, kromě počasí i každoroční první dovoz čerstvě nalahvovaných moselských ryzlinků. Na lednové degustaci se Stefanem Erbesem jsme kromě devadesátoletních ryzlinků z Erdenského Preláta měli i sudový vzorek kabinetu z Erdener Treppchen 2018 a dál jsem z ročníku 2018 ještě nic neochutnal. Tedy kdyby šlo o kalný a hustý vzorek kabinetního ryzlinku 2018, tak by se nás na degustaci možná našlo dost na koupi celého sudu, v případném hlasování o nejlepší víno večera by asi vyhrál. Číst dál
Pamětníci vědí, že jsem vína z Orvieta doporučoval k chřestu, vatikánští papežové je zase doporučují do letních veder. V Orvietu vědí, co jsou vedra, a místní vína pěstovaná na lávových vyvřelinách výborně umí zahánět žízeň. Před rokem jsem je vynechal, ale letos se mi po nich stýská už od Vánoc. Toskánské Vino Nobile už mají bedýnkáři doma, přišel čas na italské Orvieto! Číst dál
Loni v létě byla azúro tři měsíce v kuse, Itálie mi až tolik nechyběla. O to víc jsem vypil toskánských vín – Vernacciu k pizze a Sangiovese za teplých večerů na zahradě. Letošní zprávy z Itálie vzbudily velké naděje, psal jsem o tom už tady. Můj oblíbený popularizor italských vín Daniele Cernilli psal už v únoru, že piemontský a toskánský ročník 2016 by mohl být jedním z nejlepších za sto let, a první březnové zprávy z toskánské Anteprimy byly vynikající. První tři reporty, které jsem četl, psaly, že Tenuta di Gracciano della Seta má senzační Vino Nobile 2016 (93 bodů) a Vino Nobile Riserva 2015 (94 bodů, ufff!). Ta hodnocení byla o to zajímavější, že jde o vinařství v Itálii málo známé, většinu produkce exportuje. Číst dál
Pozor, to není Apríl! Pan Sklenička už měl v bedýnkách vynikající vína a skvělé vinaře, ale tohle je zatím nejvýš, kam se odvážil, pokud jde o oficiální uznání pro vinaře. Jen v loňském roce hodnotil německý vinařský průvodce Falstaff jeho 2017 Silvaner TBA kulatými sto body (ano, 100 bodů ve stobodovce padlo necelých 400 kilometrů od Prahy!) a 2017 Riesling TBA 99 body. Pravidelní čtenáři znají zálibu pana Skleničky v německých Sylvánech a ryzlincích, a kdo sleduje německou vinařskou scénu, ten ví, koho nejprestižnější průvodce Gault & Millau ocenil jako Vinaře roku. Ostatní si musí kliknout na pokračování. Číst dál
Jaro je tady, budou se pít ryzlinky! Ještě nedávno jsem si dělal legraci z marného boje proti představám o suchých moselských kabinetních ryzlincích. Teď s tím budu muset přestat, protože jsem se rozhodl k nejnovější zásilce vín od Erbese přihodit tři suché ryzlinky vinařství Schmitz-Bergweiler, z toho dva kabinety.
Pravidelní účastníci bedýnek často kladou otázku, Kam pojedeš příště? a dožadují se pořád něčeho nového. Tentokrát nabízím kompromis, nové vinařství ve starém známém Alsasku. Z webové prezentace může Famille Hauller vypadat jako malé družstvo, ale je to jen několik větví rodiny Hauller, které lahvují vína pod čtyřmi etiketami (Louis Hauller, Claude Hauller, Pierre Sperry a Hauller Frères). Číst dál
Beaujolais počtvrté a úplně jinak! Když jsem jel v únoru 2015 do Beaujolais, chtěl jsem najít vinařství s pěti až šesti Cru Beaujolais a složit bedýnku z nich. To se povedlo jen napůl. Nejméně dvě taková vinařství jsem našel, ale jedno mělo vyšší ceny a druhé slabší kvalitu, než bych si přál. Nakonec jsem přivezl dvě vinařství, která se specializují na Morgon a Moulin-à-Vent. Později mě nahlodaly poznámky Kermita Lynche tady o původním charakteru vín z Beaujolais. Teploty v poslední dekádě (a um vinohradníků) vyrostly natolik, že červené Beaujolais s 11% alkoholu už je asi minulostí, ale stejně jsem při ochutnávání nových vín hledal lehkost a hravost, o jaké psal Lynch. Číst dál
Před šesti lety jsem vytouženou první ryzlinkovou bedýnku uvedl jen několika větami. Od té doby stále víc podléhám tlaku, že každou další bedýnku nabízenou čtenářům je potřeba perfektně zdůvodnit. Popsat a vysvětlit nadšení (právě jsem napsal svůj první oxymoron :-) Vytoužený a jen málo připravený výlet do údolí řeky Mosely v říjnu 2012 měl za následek šestiletou spolupráci s předním německým vinařstvím, pět návštěv majitele Stefana Erbese v Praze (jo a šestá bude v lednu!) a pět diplomů BEST WINERY na soutěži Prague Wine Trophy (šestý dostaneme zase v lednu :-) Číst dál
Čas letí jako spřežení a za dva měsíce tu máme Vánoce. Moc se proti tomu nedá udělat, jen se na to jde dobře připravit. Přemýšlel jsem, kterým směrem se vydat pro vína do příštích bedýnek, lákalo mě bílé i červené Burgundsko, ale srdce nakonec rozhodlo jinak. Francké Sylvány, přesněji Silvanery!
Čtvrteční mudrování o potřebě zásobit se vínem na zimu nakonec nebylo tak marné. Julio z Gracciana mi napsal, Máš pravdu! Zima bez Sangiovese by byla dlouhá a nudná :-) a následné dopisování přineslo nečekaný výsledek. V lednu jsem tady psal o jejich Vino Nobile 2005 a skončil neveselou myšlenkou, že koupě by dnes mohla být nad moje možnosti… ale před Vánoci si budete moci vyzkoušet staré Nobile 2009 a porovnat svoje dojmy s mými zápisky.
Ještě jednou o vlastní obsesi terroirem. První bedýnky se čtyřmi víny odrůdy Garnacha tady byly už v říjnu. K opakování mě vede to, že už doma nemám ani lahev Garnachy a navíc jsem spotřeboval i pětilitrový kanistr panenského oliváče, který jsem si k tehdejší objednávce přihodil. Kromě vín do bedýnek jsem do říjnové objednávky přidal několik dalších a s překvapením zjistil, že všechna byla výborná. Nejvíc překvapil oliváč – nevím, jestli má taky něco společného s terroir(em), ale byl skvělý! 
Číst dál