Titulní slogan padl před několika lety v komentářích na blogu, tak si ho přivlastňuju. Když jde o Itálii, Toskánsko je nejvíc – je nejvíc italské, turistické i vinařské. Asi nemá cenu to vykládat někomu, kdo nemá rád Itálii a Toskánsko, a tím jsem snad všechny takové odradil a můžu už mluvit jen ke svým :-) Prázdniny jsou za rohem a já se rychle snažím dát dohromady bedýnku a dovézt víno, které je pro mě srdeční záležitostí. Léto je tady a doma ani lahev Vernaccie di San Gimignano.
O odrůdě a městu jsem tady psal už tolikrát, že se nutně budu opakovat. Vernaccia di San Gimignano je malá, z vinařského hlediska nevýznamná autochtonní odrůda, která může sloužit jako příklad terroirového marketingu a spojení vína s regionem. Vernaccia se pěstuje na asi sedmi stech hektarech v okolí toskánského města San Gimignano a až do nedávné doby se tam taky většina produkce prodala a zkonzumovala. Možná ne zkonzumovala, protože Vernacciu jste dostali běžně všude v Toskánsku, má trochu výsadní postavení. To plyne z toho, že Vernaccia má ze všech toskánských bílých vín asi nejlepší kyseliny a zároveň nejvýraznější minerální projev (slané minerální chutě přijdou vhod při letních teplotách atakujících čtyřicítky). Toskánské Vermentino má tendenci k přezrávání (a proto se běžně doplňuje patnácti procenty Sauvignonu), Trebbiano má stále slabší pověst díky honbě za vysokými výnosy v minulosti, Chardonnay ani Sauvignon by místní patrioti asi nepovažovali za dostatečně toskánské odrůdy. Takže Vernaccia for ever!
Kromě toho má Vernaccia dlouhou historii (údajně o ní psal už Dante) a rozpornou současnost. Dlouho to bylo jen laciné supermarketové víno s průměrnou kvalitou, ale doba v posledních letech začala přát malým vinařům i malým odrůdám s výbornou marketingovou legendou, spojující víno s místem. San Gimignano je významný turistický cíl a nepochybuju o tom, že místní ekonomika je založená na čtyř až pětiměsíční turistické sezóně, při které se prodá a vypije spousta levné Vernaccie. V posledních letech ale začíná být místním vinařům Toskánsko malé. Soukromě odhaduju, že to souvisí s podnikovými rozpočty. Denominace Vernaccia di San Gimignano DOCG není nafukovací a možnosti zvyšovat produkci (větší sklizně nebo víc hektarů vinic) jsou už vyčerpané. Zbývá tedy jen cesta zvyšování příjmu při stejném objemu výroby, čili zdražování. Vzhledem k tomu, že na současném trhu vína převažuje nabídka nad poptávkou, je možné zvyšovat ceny jen při významném zvyšování kvality. To se snadno napíše, někdy se to i snadno udělá, ale vytoužený cíl (zvýšení prodejních cen) může být obtížně dosažitelný, když máte na noze závaží v podobě pověsti, kterou jsem popsal výše – jednoduché supermarketové víno v ceně 5-6 EURO. Jako konzumenti máme náskok před výrobci.
28. května zvolilo Consorzio del Vino Vernaccia di San Gimignano novou prezidentkou Irinu Guicciardini Strozzi. Irině je těsně přes 30 let, v profesním životopise má ekonomiku na milánské universitě a práci pro Evropskou komisi, JP Morgan a KPMG. Kromě toho je dcerou jednoho ze zakladatelů Consorzia Girolamo Guicciardini Strozziho, jehož podpis je i pod první žádostí o schválení DOC. Žádost byla schálená v roce 1966 a tím začala moderní historie Vernaccie. Pro mě z jejího CV plyne, že jako konzumenti můžeme očekávat další zvyšování cen. Ale jak jsem napsal výše, zatím máme náskok :-)
Přemýšlel jsem o tom, že v třetím roce dovozů Vernaccie od Stefana Grandiho by bylo namístě konečně zdražit. Vernacciu do Čech dováží jen pár firem a srovnání kvality a ceny je těžké. Nakonec jsem ve starých poznámkách našel, že už jsem přivezl Grandiho Vernacciu při horším kurzu EURO než je dnes, a nízká cena Vernaccie je pro mě stále jeden z mnoha sexy faktorů. Proto ještě dnes budu držet ceny z roku 2017, vždycky jsem chtěl mít Vernacciu do 250 kaček. Barikovaná Vernaccia od Grandiho za 300 je už jako lístek do kina s tím, že u vchodu do sálu jako bonus dostanete pusu od Geislerky. A když si koupíte celou krabici, jako byste šli do bijáku šestkrát (dámy si za Geislerovou doplní George Clooneyho, prosím).
San Gimignano je nesmírně přitažlivý turistický cíl, ale úplně na rovinu, pro mě je až moc turistický a přelidněný. Ale abych se držel myšlenky, teď musím napsat něco o vinařství, které dělá mou Vernacciu (jak už pochopili překladatelé a jazykovědci mezi čtenáři, italské slovo Vernaccia nemá na tomto blogu ustálené skloňování. Jde o tzv. drifting grammatics čili skloňování podle různých vzorů, které autora právě napadnou. Některé koncovky vzoru žena se při použití v textu jeví jako zcela nevyhovující kontextu. Děkuju za pozornost všem, kteří si všimli gramatických nepravidelností.)
Gramatika Vernaccie je peklo, ale tvůrce vína Stefano Grandi (na fotce vpravo) je anděl. Nevypadá tak, po prvním setkání v dubnu 2017 jsem o něm psal jako o sedlákovi s aristokratickými rysy, a to myslím stále platí. Od té doby jsme se několikrát setkali a několikrát jsem jeho víno přivezl na dálku, bez toho, abych tam jel. Tak se mi do prvních sedlácko-aristokratických dojmů mísí i jeho vstřícnost při jednání, velkorysost, s kterou mi v listopadu 2017 ručně nalahvoval z tanku několik lahví kalné, nehotové Vernaccie 2017 (šest lahví jako milionářský zážitek pro šest účastníků bedýnek) i jeho odpověď na moji zprávu den před Vánoci, že celá zásilka vína je vyprodaná: Budu o svátcích myslet na všechny, kdo ve vaší krásné Praze pijou moje vína… křesťanská pokora? Nevím, ale moc rád bych ho zase viděl. Třeba nakonec pro vína pojedu sám a přání mi vyjde…
Stejně jako před rokem jsem vybral dvě Vernaccie a jedno červené, Zenit. První Vernaccia 2018 je typičtější pro apelaci, svěží nerezové víno. Druhá Vernaccia La Luna e Le Torri je ukázka stále rozšířenějšího způsobu přípravy s dvanácti měsíci ležení na kvasnicích ve středně velkém sudu, serióznější víno schopné delší archivace. Zenit je čistý Merlot školený v pětisetlitrovém sudu. Všechno produkce malého pětihektarového vinařství, které už od devadesátých let pěstuje hrozny v biorežimu. Ceny stejné od roku 2017:
Vernaccia di San Gimignano 2018 – 250 Kč
Vernaccia La Luna e Torri 2016/7 – 300 Kč
Zenit 2017 – 300 Kč
Základní nabídka je šest lahví čili 2x tři vína za 1700 Kč. Nechci komplikovat přihlášky a objednávky, ale jestli si chcete namíchat pestřejší toskánský výběr, můžete si přidat i základní Sangiovese z Tenuty di Gracciano Rosso di Montepulciano 2018 DOC za 270 Kč (nebo jiné složení šesti lahví). Stačí napsat do poznámek v přihlášení. Povšimněte si prosím, že jde o Vernacciu, autochtonní italskou odrůdu, barikovaná vína a individuální dovoz, a přesto je cena na pouhých 1700 Kč za 6 lahví.
Další zásilku přivezu asi až příští jaro. Proto doporučuju všem, kdo už od Vánoc poptávali Vernacciu di San Gimignano, aby si vzpomněli, které víno jim chutnalo nejvíc, a objednali si ho po násobcích šesti, tedy po celých krabicích. Stačí napsat do poznámek.
Jestli si chcete pořídit degustační bedýnku šesti osobitých a minerálních vín ze San Gimignana, musíte se přihlásit… Pravidelní účastníci to už znají, ale uvítám i nová jména! Přihlášky prosím do neděle 23. června, potom vína objednám a … podle možností do půlky července přivezu. Budu se snažit přivézt víno co nejdříve, ale doprava to může zdržet. Rád vyjdu vstříc všem, kdo odjíždí na dovolenou, a pošlu víno v termínu, který mi napíšete (prosím do poznámek).
Zase budu potřebovat vaši přihlášku a zálohovou platbu na účet, bedýnky bude vydávat Uloženka (Praha, Brno, Bratislava, Ostrava, Olomouc, Zlín, Plzeň, Hradec Králové, Liberec a asi 100 dalších míst, jen pozor na provozovny Pošty, tam jsou jiné podmínky). Kdo nemáte Uloženku dost blízko, můžete dostat balík poštou (s příplatkem 200 Kč za poštovné). Věřím, že se na toskánskou Vernacciu di San Gimignano sejde dost zájemců! Přihlásit se můžete tady.