Dnes byla domácí strava. Ke snídani kafe a ovoce (broskve 2 EUR za kilo, hrozny asi 2,60), k obědu těstoviny. Chlazené (nesušené) tagliolini 0,99 EUR za čtvrt kila (to jsou 2 – 3 porce, podle hladu), pesto genovese 1,5 EUR za 150 gramů (2 porce, pesto žeru nahusto), rajčata asi 3 EUR za kilo, půlkilo parmazánu za 6,90 (mnoho porcí). Takže talíř za 1,75 až 2 EUR. K večeři pizza da asperto za 3-4 EUR. Zkouším, jestli se dá v Toskánsku žít za český důchod. Zatím dobrý 🙂 Číst dál
Toskánské Vermentino od Banfi podruhé aneb to se povedlo… až při otvírání lahve jsem si vzpomněl, že laciné Vermentino od Banfi jsem měl na blogu před několika týdny. S jiným názvem, koupené v sienském družstvu, taky deklasifikované na IGT. Snažil jsem se z etikety vyčíst, jak moc je pravděpodobné, že jsem koupil stejné víno s jinou etiketou (asi ne), ale podle prvních degustačních poznámek jde o jiné víno. A podle zatřídění jako IGT je zase o kousek pravděpodobnější moje tehdejší úvaha, že za deklasifikací je jen zpracování hroznů nebo vína mimo oblast původu. Číst dál
Náhodný nákup na cestě domů z Itálie, u nájezdu na autostradu byla velká prodejna Consorzio Agrario di Siena. Nalákala mě k zastávce, protože hangáry Consorzia si pamatuju z letošního i loňského focení cypřišů ve Val d’Orcia. Několikrát jsem je musel obcházet a hledat záběr, aby na něm nepřekážela nějaká stavba. Rodina Banfi je jedna z nejvýznamnějších toskánských vinařských rodin, má vinice v Chianti i Montalcinu. Číst dál
Obrázek je ze San Quirco d’Orcia a nijak nesouvisí s dalším textem. Vína jsou koupená v cecinském COOPu, Vermentino je z Riparbelly (Montescudaio DOC) a Le Difese z Bolgheri, ale obě jsou zatříděná jen jako IGT.
Scopiccio 2021 Vermentino Bianco Costa Toscana IGT, La Regola
Číst dál
Costamolina 2021 Vermentino di Sardegna, Argiolas
Vinařství má historii dlouhou 80 let, dnes je vede třetí generace rodiny Argiolas. Podlel webové prezentace mají na Sardinii nejmíň 230 hektarů vinic. Ve vinicích samozřejmě vede Vermentino, dál pěstují hlavně Carignano, Cannonau a Monica di Sardegna. Costamolina je z jejich základní řady a podle prvního dojmu je to svého druhu středomořský suchý ryzlink: jednoduchá nerezovka s lehkým lisováním, rychlým odkalením a kvašením čistého moštu, lahvovaná brzy na jaře po sklizni. Číst dál
Pro některá vína bych už mohl mohl zavést rubriku „povinné cviky“ a Antinoriho Vermentino by mohlo být první. Byla by marnivost hledat v kterém roce jsem ho na blogu popisoval poprvé, ale každý rok jsem zvědavý, jaký bude další ročník. Tentokrát jsem dojel do místa ubytování v Toskánsku před třetí odpolední a na Vermentino si vzpomněl ještě v autě, když jsem plánoval první velký nákup v cecinském Conadu. Díky postavení výrobce víno najdete ve všech velkých řetězcích vinotékách, prakticky je nelze minout a díky výrazné ambaláži ani přehlédnout.
Le Macchiole 2019 Bolgheri Rosso DOC, Le Macchiole
Poměrně mladé víno, poprvé na trhu v roce 2004. Minimalistická etiketa se mi líbí, ale cenově (22 EURO) víno patří do segmentu, který kupuju jen zřídka. Podle technického listu směs Merlotu, obou kabernetů a Syrahu. Mladé vinice (ale v Bolgheri snad staré ani nejsou :-) a malý výnos (podle webu 1 kg na keř). Kvasí v nerezových tancích asi dva týdny a školí se 10 měsíců většinou ve starších barikových sudech. Výrobce dokonce udává datum lahvování, 11. prosinec 2020. Číst dál
Začnu trochou zprostředkovaného poznání. Včera ve čtyřmilionovém Toskánsku vykázali 229 případů nových nákaz koronavirem, v ČR to bylo 1047 případů. Když vezmu do úvahy, že Toskánsko bylo od července do září zaplaveno turisty, jsou místní výsledky výborné. Předpokládám, že i v Itálii se najdou magoři, šílenci a blázni, ale v červnu ani teď v říjnu jsem nezaznamenal žádné excesy. Roušky se nosí všude v uzavřených prostorech, dnes jsem je viděl i venku na trhu s ovocem a zeleninou. Druhý den mi neprodali jídlo v bufetu, protože jejich mobilní aplikace nepřijala český Covid-pass. Šel jsem si postěžovat do realitky, paní mi řekla, ať jí pošlu očkovací certifikát v PDF, že ho přihlásí do italské databáze. Dnes jsem zašel ověřit úspěch do stejného bistra a už mě přečetli. Výsledkem bylo příjemné zeleninové risotto za 5,50 EURO. Italský COVID pass se může hodit – už jsem si našel víkendové enologické slavnosti v malém městě. Vstup zdarma, ale pouze s Covid passem. Dnes další víno ze supermarketu, tentokrát z té nejvyšší kategorie. Číst dál
Jen tak tak jsem to v pondělí stihnul do realitky pro klíče před šestou večer. Poslední tři hodiny, od La Spezia až do Mazzanty lilo jako z konve. Mám pronajaté horní patro rodinného domku 500 metrů od moře na etruském pobřeží a asi vám teď nějakou dobu polezu na nervy. Když jsem za chvíli přijel k domku autem, pozdravil jsem italsky sousedku, která vystupovala z auta naproti. Odpověděla mi dokonalou češtinou. Po třinácti hodinách za volantem mi hned nedošlo, že to poznala podle SPZ. Zajel jsem do místní vyhlášené pizzerie pro pizzu da asperto, při čekání mi mladý Švýcar vypravoval, že moře je teplé a prý celé léto ani jednou nepršelo. Blesky křižovaly oblohu a za chvilku jsme promokli. Číst dál
Dnes něco na odlehčenou, toskánský pet-nat z místní odrůdy Vermentino. Na dolní fotce je vidět, jak se kaly z druhotného kvašení v lahvi krásně usadily na dně. Chtěl jsem druhou lahev vypít „naopak,“ tedy s nerozmíchanými kaly, ale samozřejmě se to nepovedlo. Po focení jsem s lahví neodborně zakvedlal a mám zase dokonale homogenní víno s lehkým zákalem. Číst dál
Dnes jedno Vermentino z Bolgheri, ale ne Vermentino Bolgheri. Vermentino Bolgheri je DOC, Vermentino z vinařství Donna Olympia 1898 je z nějakého neznámého důvodu zatříděné jen jako IGT. Náhodný objev v supermarketu COOP, lahev za baťovských 9,90 EURO. Shodou okolností jsem dnes kolem vinařství jel, dal jsem si ranní kafe v Montescudaio a zmzlinu v Castagneto Carducci cestou na krásné a téměř prázdné pláže pod San Vincenzo. Už to není taková idylka jako v roce 2007, kdy pláže byly doslova prázdné i v červenci, ale stále je to velká pohoda. S jednou vyjímkou, na přilehlé silnici nainstalovali parkovací automaty, parkování (a tedy i koupání) je za dvě EURO na hodinu. Číst dál
Další obětí letních veder v Toskánsku bylo opět Vermentino! Tentokrát supermarketový úlovek z COOPu. Jel jsem na výlet krajinou (na horní fotce Campiglia Marittima) a zapomněl si vzít s sebou vodu. To je v poledních teplotách 34 stupňů zřejmá chyba. Zastavil jsem pro minerálku a při bloudění obchodem jsem si uvědomil, že žízeň budu mít i večer. Stálo mě to pět minut vybírání, chtěl jsem bílé a nemohl si vybrat. Nakonec rozhodlo, že 1) Vermentino a 2) téměř neznámá denominace Colli di Luni. Číst dál
