Costamolina 2021 Vermentino di Sardegna, Argiolas
Vinařství má historii dlouhou 80 let, dnes je vede třetí generace rodiny Argiolas. Podlel webové prezentace mají na Sardinii nejmíň 230 hektarů vinic. Ve vinicích samozřejmě vede Vermentino, dál pěstují hlavně Carignano, Cannonau a Monica di Sardegna. Costamolina je z jejich základní řady a podle prvního dojmu je to svého druhu středomořský suchý ryzlink: jednoduchá nerezovka s lehkým lisováním, rychlým odkalením a kvašením čistého moštu, lahvovaná brzy na jaře po sklizni.
Ve skleničce je plnější slámově žlutá barva, perfektně čistá. Na nose intenzivní vůně zralého ovoce a květin, čistá a nad očekávání důrazná. V chuti plné, suché, ale s bohatým ovocným projevem, zralé bílé ovoce a šťavnatost. Na supermarketové Vermentino (8,90 EURO) je to hodně intenzivní a výrazné, bohaté ve vůni i v chuti. Možná to je podobný příběh, jako Vernaccia 2021 a 93 dní bez kapky deště, kdy horké suché počasí dalo vzniknout nečekaně robustním vínům. To se zdá potvrzovat i 14% alkoholu na zadní etiketě, supermarketová Vermentina mívala nižší alkohol, ale je to dobře udělané: v závěru sice lehce vystupuje koření s alkoholem, ale celkově je víno jednoduché, harmonické a svěží.
Bramito della Sala 2021 Chardonnay Umbria IGT, Antinori
Už deset let sleduju, že Antinori má vinařství v Umbrii, ale až dnes v toskánském supermarketu jsem se rozhoupal. Burgundská lahev, uzávěr z korkové drti. Velmi decentní, uměřená etiketa a 13% alkoholu. Vinařství na webu zmiňuje dubnové mrazy, které redukovaly úrodu, a následné horké léto se sklizní už ve třetím srpnovém týdnu. Sklepní zpracování je složité, vinařství zmiňuje krátkou studenou maceraci moštu, sedimentaci v nerezových tancích a separátní kvašení moštu z různých viničních poloh. Něco kvasí v nerezu a něco v sudech, což znamená, že v sudech proběhlo malolaktické kvašení a u nerezové části to máme i s kyselinou jablečnou. Potom se to smísí, nalahvuje a vypije :-)
Ve skleničce je světloučká a zářivá žlutá, na nose intenzivně ovocná vůně s ananasem a zralými citrusy, s rozmícháním to jde do tropického ovoce a lehce kořenitých aromat. V chuti suché, středně plné a vůbec ne jednoduché. Mísí se tam ovoce popisované ve vůni (citrusy, ananas, tropické plody, pěkná čistota) a kořenitý závěr, který úplně neodpovídá běžnému očekávání spojovanému s Chardonnay. S podchlazením se prosazují barikové tóny a kořenitý závěr se zjemní, takže doporučuju chladit. Je to přehledně strukturované, ale soukromě bych kus závěrečné kořeněné části oželel ve prospěch čistého ovoce ze začátku, asi jako byste u filmu protáhli expozici a zápletku na úkor závěrečné finální holomajzny. Jsem teprve u první deci a ještě dám Bramitu šanci, určitě to stojí za to.
Reklama: připomínám novou toskánskou bedýnku s víny vinařství Panizzi ze San Gimignana. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.