Začnu adventní fotkou z Mosely. Jestli mě paměť neklame, tak vesnička vlevo je Wehlen a naproti je vinice Wehlener Sonnenuhr. A když si obrázek rozkliknete, najdete na řece zeltingenskou šlajsnu. Rrriesling! Fotka je z facebooku Bernkasteler Ring e.V.
Číst dál
Stává se ze mě staromilec. V CD přehrávači točím první šedesátoletní alba šramlisty Johna Hartforda a na vánoční svátky bych se nejraději připravoval tak, že bych se zavřel doma a odhlásil se ze všech stresujících aktivit. Ideální týden před Vánoci bych strávil prohlížením starých fotek! Spoustu dárků jsem letos pořídil na internetu, je to mnohem pohodlnější než chodit po obchodech. Včera večer mě napadlo, že bych se mohl vymluvit na nachlazení a úplně se zavřít doma. Každý večer bych si otevřel jednu lahev suchého ryzlinkového sektu 2015 a udělal si pyžamový týden. Číst dál
Před měsícem jsem objevil v chladničce lahev z předchozího ročníku 2014, degustace proběhla tak rychle a přesvědčivě, že jsem nestačil zapsat nějaké poznámky. Jen si pamatuju pěknou lahvovou zralost, terciální aromata a lehké kvasniční tóny. Minulý týden jsem objednal balík Sektu 2015, po dlouhém váhání, jestli stihnu zorganizovat dopravu tak, aby přijel včas. Přijel v úterý v noci, těsně předtím než sníh zasypal přerušovaně průjezdné silnice, které se v Česku vydávají za dálnice nejspíš jen kvůli výběru dálničních poplatků. Měl jsem kliku.
2015 Ürziger Würzgarten Riesling Sekt Brut, Weingut Karl Erbes
Číst dál
Čtyři kopce, Teufelskeller, Pfülben, Marsberg a Sonnenstuhl, se táhnou od severozápadu k jihovýchodu kousek od Würzburgu podél řeky Mohan. Mezi kopci a řekou se tísní městečko Randersacker (obrázek jsem ukradl z webu vinařství Schmitts Kinder, kliknutím jej zvětšíte). Když se vám na chvíli otevře výhled na Randersacker z dálnice, vypadají čtyři vysoké kopce opravdu velkolepě. Při příjezdu do Randersackeru to svádí k dojmu, že kopce jsou vystavené jižnímu slunci, ale Mohan se klikatí a u Randersackeru teče téměř severním směrem, takže přinejlepším jihozápadní expozice. Pro mě to jsou, spolu s vinicí Escherndorfer Lump, zatím nejlepší objevené polohy pro francký Silvaner. Číst dál
Až dosud držel mého soukromého Oscara za nejlepší milerku kabinet Ewig Leben z randersackerského vinařství Trockene Schmitts (ještě mám pár lahví, takže nelze vyloučit článek na blogu), ale po víkendu se bude trofej stěhovat dvacet kilometrů do Escherndorfu. Z listopadové degustace u Schäfferů jsem měl dojem, že za milerkou od Schäfferů stojí mladý Peter Schäffer. Ne že by to řekl, ale nadšeně víno prezentoval s tím, že kvasilo spontánně, bez přidání selektovaných kvasinek, a že si na kvašení taky vzalo dost času. A že už dostalo na (nějaké, zapomněl jsem jaké) německé soutěži 88 bodů / 100 (dost na podceňovanou odrůdu). Lahvovali asi v září 2018, poměrně pozdě. I podle jiných projevů jsem měl dojem, že syn Peter se víc angažuje v provozu vinařství a postupně přebírá odpovědnost za některá vína.
Tématem Skleničkova blogu není fotbal, takže se dnes nebudu věnovat výhře Viktorky nad moskevským vojenským klubem v Lize Mistrů. Potěšilo to (i překvapilo) a nadšeně jsem skouknul televizní góly, ale hlavní zprávou pro mě byla sylvánská degustace. Šest vinařství, třináct vín a jedna odrůda. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tou odrůdou nebylo Sylvánské zelené. Ještě před několika měsíci by mě nenapadlo, že něco takového udělám. Na úvodní fotce módní přehlídka, otvírání lahví a kontrola vín pár hodin před začátkem. Číst dál
Některé věci se během let nemění. Tak třeba v escherndorfských vinařstvích dělají Silvanery (a další odrůdy) každým rokem stejné, suché a minerální. V Čechách a na Moravě podobnou jistotu nemáme (sláva vyjímkám!) a projev vín bývá rozmanitý. Za to v některých domácích vinařstvích máte jistotu, že při nákupu nedostanete nic ochutnat :-) Kupoval jsem jeden Sylván do dnešní veřejné degustace, tak jsem si tentokrát dokonce o ochutnávku řekl. Uslyšel jsem očekávané odmítnutí (to my tady u nás neděláme). Pro některé lidi je kapitalismu škoda, ale na blogu se budu věnovat jen těm druhým.
2017 Escherndorfer Silvaner trocken, Horst Sauer
Číst dál
Před šesti lety jsem vytouženou první ryzlinkovou bedýnku uvedl jen několika větami. Od té doby stále víc podléhám tlaku, že každou další bedýnku nabízenou čtenářům je potřeba perfektně zdůvodnit. Popsat a vysvětlit nadšení (právě jsem napsal svůj první oxymoron :-) Vytoužený a jen málo připravený výlet do údolí řeky Mosely v říjnu 2012 měl za následek šestiletou spolupráci s předním německým vinařstvím, pět návštěv majitele Stefana Erbese v Praze (jo a šestá bude v lednu!) a pět diplomů BEST WINERY na soutěži Prague Wine Trophy (šestý dostaneme zase v lednu :-) Číst dál
Večer se Sylvánem mě pobavilo, když mi na staré nahrávce zpíval Bob Dylan: I started out on Burgundy but soon hit the harder stuff… ale Dylan asi neměl na mysli Sylvánské? S prvním vínem z několika krabic přivezených pro připravovanou sylvánskou degustaci je brzo na superlativy, ale první dojem je ohromující, těšte se! O randersackerském Slunečním stolci jsem už psal tady v souvislosti s vínem bratrského vinařství Trockene Schmitts, takže jen zopakuju, že při překladu místních jmen je důležité a nutné respektovat slovesný rod. Proto vinici Sonnenstuhl nikdy nepřekládáme do češtiny v ženském rodě (svádí to!) ale vždycky v mužském: Sluneční stolec :-) Číst dál
Jedu do Frankonie pro vína do Sylvánské bedýnky a chci navíc vybrat i pár vín do VLSD (Velké Listopadové Sylvánské Degustace). Vinice hýří barvami (nejvíc žlutou) a hlavně kousek za německou hranicí se zvedla mlha a udělalo se hezky. Na úvod jeden sezónní obrázek z Escherndorfu. Číst dál
Čas letí jako spřežení a za dva měsíce tu máme Vánoce. Moc se proti tomu nedá udělat, jen se na to jde dobře připravit. Přemýšlel jsem, kterým směrem se vydat pro vína do příštích bedýnek, lákalo mě bílé i červené Burgundsko, ale srdce nakonec rozhodlo jinak. Francké Sylvány, přesněji Silvanery!
Dárek od Egona Schäffera z jedné z mých jarních návštěv v Escherndorfu. Na jaře jsem si oblíbil Schäfferovy Silvanery, ale nepřišel na chuť ryzlinkům. Dával jsem to za vinu vápencovému podloží, celý styl pro mě nebyl ani přitažlivý, ani příjemný (v létě jsem ochutnávku moselských ryzlinků a someliér v restauraci je komentoval odmítavě s tím, že dává přednost ryzlinkům z vápence. Musel jsem se držet, abych se nesmál). Ovšem dnešní archivní kousek se vyjímečně povedl. Místo skepse uložím na jeho místo pár zbylých ryzlinků od Schäffera a tři roky počkám :-)
2010 Escherndorfer Lump Riesling Spätlese trocken, Egon Schäffer
Číst dál