Stává se ze mě staromilec. V CD přehrávači točím první šedesátoletní alba šramlisty Johna Hartforda a na vánoční svátky bych se nejraději připravoval tak, že bych se zavřel doma a odhlásil se ze všech stresujících aktivit. Ideální týden před Vánoci bych strávil prohlížením starých fotek! Spoustu dárků jsem letos pořídil na internetu, je to mnohem pohodlnější než chodit po obchodech. Včera večer mě napadlo, že bych se mohl vymluvit na nachlazení a úplně se zavřít doma. Každý večer bych si otevřel jednu lahev suchého ryzlinkového sektu 2015 a udělal si pyžamový týden.    

Bohužel jsem zmíněnému sektu udělal příliš velkou reklamu, den po dovozu mi zbývají poslední dvě krabice. S tím se do Silvestra nedá vydržet, ale můžu to prokládat tichými moselskými ryzlinky. Tolik na vysvětlenou, kdybych se na blogu pár týdnů odmlčel. Moselské sedmnáctky mě bavily už v létě, ale k některým čerstvě nalahvovaným vínům jsem měl výhrady a dál nakupoval ryzlinky ročníku 2016. Můj nejoblíbenější Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese feinherb Alte Reben z ročníku 2017 byl v červenci drsný a málo příjemný, teď v prosinci se mi chutnal hodně plně a hodně zrale v ovoci, ale úplně odlišně od červencové degustace. Za dva měsíce se srovná a bude dobrý. (Mimochodem na úvodní fotce je kromě lodi na Mosele pohled na městečko Urzig focený z vinice Ürziger Würzgarten, jen kousek od hranice s vinicí Erdener Treppchen.)

Vždycky jsem se snažil propagovat moselské ryzlinky s vyšším zbytkovým cukrem. Současný snobský trend suchých vín mě trochu míjí – kdo se aspoň trochu zajímá o výrobní postupy, tomu musí být jasné, že z nejlepších hroznů se na Mosele dělají slaďáky. Přesto teď vychválím dva suché pozdní sběry. Na suchém Ürziger Würzgarten Rieslingu jsem ujížděl od léta, ale jeho bratříčka z Erdener Treppchen jsem tehdy odložil na později. V červenci se projevoval jak z akátového sudu, měl lehké  těkavky a tenké tělo, nikde nic. Teď je to parádní Riesling, tak suché Spätlese jsem snad ještě z Mosely nepil. Kdyby neměl minerální závěr, typický pro vinici Erdener Treppchen, nazval bych jej minimalistickým ryzlinkem, ale v tenkém těle minerální chutě víc vyniknou.

2017 Erdener Treppchen Riesling Spätlese trocken, Karl Erbes
Modří už vědí, na horní fotce moje dcera slézá po žebříku dolů na vinici Erdener Treppchen. Název vinice, Erdenské schůdky, odkazuje ke kamenným stupňům nebo prahům, které ve starověku vysekali do břidlice, aby se po vinici mohli pohybovat. V některých partiích vinice ani schůdky nepomůžou, jsou tam do skály zasekané kovové žebříky. Ve skleničce je světloučká citronová barva, slušně zralá citrusová vůně a lipový květ. V chuti úplně suché s vyšší citronovou kyselinou (malý zbytek cukru dodává plnost chuti, ale proti kyselině nemá šanci se prosadit), tenké s citrusy a jemnou kořenitou nahořklostí, která přechází do minerálního závěru s náznakem slané chuti. Typická německá čistota a preciznost, krásná kyselina, tenké v těle a 11,5% alkoholu. Pokusím se nevypít všechno sám. Znám tohle víno od ročníku 2010 (v roce 2016 ho vinař neudělal), ale 2017 je zatím nejlepší. Obvykle dostává suchý pozdní sběr z Erdener Treppchen nižší hodnocení než stejné víno z Ürziger Würzgarten, ale tentokrát bych poprvé vyzvedl Erdener Treppchen – 90 bodů / 100. Možná je za tím (kromě překvapení) i to, že ročník 2017 dal koncentrovaná vína, a konkrétně tomuto ryzlinku to mohlo pomoci.

2017 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese trocken, Karl Erbes
Plnějším ovocným projevem a vyšší koncentrací se mi líbilo už v červenci. Má všeho víc než hubenější bratříček z Erdener Treppchen. O stupeň plnější barvu (ale stále se pohybujeme v jemné škále světle citronové žluti :-), těžší ovocnou vůni s herbálními tóny a zralejšími citrusy. V chuti je pěkně svěží, suché a od počátku s lehkou minerální hořčinkou. Citrusová kyselina a jemná perlička na špičce jazyka. Kyselina je dobře zakomponovaná, zbytkový cukr se v chuti neprosazuje (jen dodává plnost), víno je „husté“ vyšší koncentrací a důrazně minerální, ale to všechno se dá od pozdního sběru z Ürziger Würzgarten čekat. Erdener Treppchen překvapil, Würzgarten ne (jedině vyšší koncentrací ročníku 2017). Na soutěži Prague Wine Trophy víno dostalo pěkných 89 bodů, tak se toho přidržím.

Ryzlink z Erdener Treppchen to u mě dnes vyhrál, ale nejzábavnější na tom byla možnost srovnání. Dvě vinice, které spolu přímo sousedí, a každá dává rok za rokem stejná či podobná vína, tak zřetelně odlišná od vín ze sousední vinice.