Můj vztah k degustaci Velkých Vín, zejména těch označených jako Grand Cru, se postupně vyvíjel. Zpočátku jsem se ostýchal a otevření lahve neústupně odkládal. Čekal jsem na vhodnou příležitost a žádná mi nebyla dost dobrá. Taky jsem čekal na vhodnou návštěvu, se kterou bych se rozdělil, ale několik pokusů mi ukázalo, že tohle je slepá ulička. Návštěvy na to vesměs nejsou zvědavé a neocení to, některé pokusy skončily skoro trapně. Číst dál
Archiv štítku: Franconia
Dvě jednoduchá a skvěle pitelná vína z Franků
Easy Drinking je nová řada vín franckého vinařství Egon Schäffer. Chtěl jsem přidat přívlastek „konzumní řada,“ ale to je trochu matoucí, možná by se líp hodilo „módní řada.“ Už jsem psal, že mladý Peter Schäffer zvolna přebírá práci v podniku, tohle je (spolu s novou milerkou 2017) jeho první viditelný počin. Easy Drinking jsou tři bílé směsky, pojmenované Easy, Drin a King. Předpokládám, že nejde o žádnou změnu kurzu a vinařství bude dál sázet především na Silvanery, a po dvou měsících odkladů jsem otevřel první lahev. Odklady zavinila moje apriorní nedůvěra k novotám a experimentům a konzervativní lpění na klasických formách. Obecně se v klasických jednoodrůdových regionech do směsek používají hrozny, které nesplňují kvalitativní požadavky na první ligu, tedy na klasická vína, proto se na podobné směsi dívám skepticky. Číst dál
O Sylvánu a vánočních sušenkách
Už v pravěku Skleničkova wineblogu jsem psal, jaká je to pohoda, když se můžete spolehnout na etiketu. Měl jsem na mysli francouzské, italské a rakouské apelace. Že je rakouský Veltlín suchý, svěží a pepřový, moselský ryzlink má ostrou kyselinu a půl lžičky zbytkového cukru a Chianti je suché, ohnivé a lesní. Příležitostně k tomu někteří vinaři přidávají drobná upřesnění. Francký Silvaner v tradiční baňaté lahvi je suchý, travnatý a pepřový. Když se takové tradiční vinařství rozhodne experimentovat, zabalí víno netradičně do burgundské lahve s netradiční etiketou. Jak by chtělo říct pozor! Uvnitř je to jinak, než byste čekali! A někdy k tomu stačí, že místo úplně dosucha nechal víno prokvasit se dvěma gramy zbytkového cukru… (na horní rozostřené fotce z mobilu z listopadové degustace v Escherndorfu je to třetí zleva :-) Číst dál
Komplexní Silvaner Marsberg z Randersackeru
Čtyři kopce, Teufelskeller, Pfülben, Marsberg a Sonnenstuhl, se táhnou od severozápadu k jihovýchodu kousek od Würzburgu podél řeky Mohan. Mezi kopci a řekou se tísní městečko Randersacker (obrázek jsem ukradl z webu vinařství Schmitts Kinder, kliknutím jej zvětšíte). Když se vám na chvíli otevře výhled na Randersacker z dálnice, vypadají čtyři vysoké kopce opravdu velkolepě. Při příjezdu do Randersackeru to svádí k dojmu, že kopce jsou vystavené jižnímu slunci, ale Mohan se klikatí a u Randersackeru teče téměř severním směrem, takže přinejlepším jihozápadní expozice. Pro mě to jsou, spolu s vinicí Escherndorfer Lump, zatím nejlepší objevené polohy pro francký Silvaner. Číst dál
and Oscar goes to…
Až dosud držel mého soukromého Oscara za nejlepší milerku kabinet Ewig Leben z randersackerského vinařství Trockene Schmitts (ještě mám pár lahví, takže nelze vyloučit článek na blogu), ale po víkendu se bude trofej stěhovat dvacet kilometrů do Escherndorfu. Z listopadové degustace u Schäfferů jsem měl dojem, že za milerkou od Schäfferů stojí mladý Peter Schäffer. Ne že by to řekl, ale nadšeně víno prezentoval s tím, že kvasilo spontánně, bez přidání selektovaných kvasinek, a že si na kvašení taky vzalo dost času. A že už dostalo na (nějaké, zapomněl jsem jaké) německé soutěži 88 bodů / 100 (dost na podceňovanou odrůdu). Lahvovali asi v září 2018, poměrně pozdě. I podle jiných projevů jsem měl dojem, že syn Peter se víc angažuje v provozu vinařství a postupně přebírá odpovědnost za některá vína.
Sylván jako kamenný obelisk
Honem než to vypiju :-) Myslel jsem si, že poznámky z degustace Silvaneru Horsta Sauera z vinice Escherndorfer Lump jsem už na blogu měl, ale skleničku před dnem lahve jsem zjistil, že to byl předchozí ročník 2016. Na Velkou Listopadovou Sylvánskou Degustaci jsem přivezl i dvě vína od nejslavnějšího ze všech pěti ešerndorfských Sauerů a k mému překvapení právě tenhle vyhrál v improvizovaném hlasování o nejlepší z dvanácti vzorků.
Sylvánská degustace
Tématem Skleničkova blogu není fotbal, takže se dnes nebudu věnovat výhře Viktorky nad moskevským vojenským klubem v Lize Mistrů. Potěšilo to (i překvapilo) a nadšeně jsem skouknul televizní góly, ale hlavní zprávou pro mě byla sylvánská degustace. Šest vinařství, třináct vín a jedna odrůda. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tou odrůdou nebylo Sylvánské zelené. Ještě před několika měsíci by mě nenapadlo, že něco takového udělám. Na úvodní fotce módní přehlídka, otvírání lahví a kontrola vín pár hodin před začátkem. Číst dál
Špičkový kabinetní Sylván z Franků
Některé věci se během let nemění. Tak třeba v escherndorfských vinařstvích dělají Silvanery (a další odrůdy) každým rokem stejné, suché a minerální. V Čechách a na Moravě podobnou jistotu nemáme (sláva vyjímkám!) a projev vín bývá rozmanitý. Za to v některých domácích vinařstvích máte jistotu, že při nákupu nedostanete nic ochutnat :-) Kupoval jsem jeden Sylván do dnešní veřejné degustace, tak jsem si tentokrát dokonce o ochutnávku řekl. Uslyšel jsem očekávané odmítnutí (to my tady u nás neděláme). Pro některé lidi je kapitalismu škoda, ale na blogu se budu věnovat jen těm druhým.
2017 Escherndorfer Silvaner trocken, Horst Sauer
Číst dál
Další Silvaner z Randersackeru
Domácí úkoly před sylvánskou degustací příští týden. Tahám Silvanery ze sklepa jako králíky z klobouku a dnes to odnese 2017 Silvaner Randersacker Sonnenstuhl Spätlese trocken z vinařství Trockene Schmitts. 13% alkoholu a zbytkový cukr pod jedním procentem. O Trockene Schmitts (web) jsem už psal několikrát, včetně dějin rodu s oddělením dvou větví na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, z čehož vznikla současná vinařství Trockene Schmitts a Schmitts’s Kinder.
Sluneční Silvaner
Večer se Sylvánem mě pobavilo, když mi na staré nahrávce zpíval Bob Dylan: I started out on Burgundy but soon hit the harder stuff… ale Dylan asi neměl na mysli Sylvánské? S prvním vínem z několika krabic přivezených pro připravovanou sylvánskou degustaci je brzo na superlativy, ale první dojem je ohromující, těšte se! O randersackerském Slunečním stolci jsem už psal tady v souvislosti s vínem bratrského vinařství Trockene Schmitts, takže jen zopakuju, že při překladu místních jmen je důležité a nutné respektovat slovesný rod. Proto vinici Sonnenstuhl nikdy nepřekládáme do češtiny v ženském rodě (svádí to!) ale vždycky v mužském: Sluneční stolec :-) Číst dál
Pár fotek z cesty pro Sylvány
Jedu do Frankonie pro vína do Sylvánské bedýnky a chci navíc vybrat i pár vín do VLSD (Velké Listopadové Sylvánské Degustace). Vinice hýří barvami (nejvíc žlutou) a hlavně kousek za německou hranicí se zvedla mlha a udělalo se hezky. Na úvod jeden sezónní obrázek z Escherndorfu. Číst dál
Escherndorf, degustace s Egonem Schäfferem
Francký týden plný opakování cestopisů jako upoutávek na novou franckou bedýnku končí, jak jinak než květnovou návštěvou u Egona Schäffera v Escherndorfu. V pondělí uzavřu přihlášky, jestli chcete na Vánoce francké Sylvány od Hofmanna nebo Schaffera, je teď ta neklepší příležitost objednat.
Sobota 28. dubna byla nabitá. První zastávku (Weingut Hofmann) jsem už tady popisoval, potom jsme se krátce zastavili v Randersackeru u Suchých Schmittů (pro milerky) a hnali se do Escherndorfu. Setkali jsme se s Petrem Schäfferem a za chvíli dorazil i otec Egon Schäffer. Chcete něco ochutnat? zeptal se za chvíli. Ráno jel na dva dny na WeinBörse do Mainzu, tak jsem pozvání večer nečekal. Stálo to za to, protože Schäfferovi začali lahvovat ročník 2016. Foťák jsem nechal v bytě na penzionu, z degustace mám tuhle jedinou fotku z mobilu (nahoře) – rozmazané lahve ve sklepě. Číst dál