Schizofrenicky přepínám mezi Alsaskem a Toskánskem: v srpnu první, v září druhé. V neděli večer jsem toskánskou Vino Nobile Riservu po dvou skleničkách odložil (ne z nespokojenosti, naopak ze zvědavosti, kam se vyvine druhý den) a otevřel alsaský sekt. V životě se to taky propletlo: chtěl jsem alsaskou bedýnku na konci srpna, ale pro samou sklizeň hroznů jsme domluvu s vinařstvím nedokončili. Když jsem se ubytoval v toskánské Cecině, první e-mail byl z Alsaska, že potvrzují dodávku. Tehdy jsem zase odložil realizaci já. Košile je bližší než kabát a Toskánsko dostalo přednost… Číst dál
Na fotce vinař Vincent Stoeffler z Barru. O alsaském vinařství Domaine Stoeffler jsem už psal stručně tady, takže můžu rovnou jít na poznámky z degustace dvou Pinotů, nerezového a barikového. Číst dál
Virtuální pan Sklenička dostal několik upozornění, že se od něj po cestě do Alsaska očekává alsaská bedýnka, ale jako jeho autor si nemůžu pomoct. Každoroční jev zvaný vendanges čili sklizeň hroznů prakticky okamžitě po alsaském výletu odvedl pozornost vinařů a objednávka v jednom z navštívených vinařství zůstala nesplněná. Od té doby už uběhly tři týdny, komunikace ustala a zdá se, že praktičtější bude se k tomu nevracet. Číst dál
Už i na soutěžích vína se prosazuje srovnávací metoda, kdy hodnotitelé posuzují několik vín najednou, aby je mohli mezi sebou porovnávat a líp najít špičky. Tak jsem si taky k nedopitým vzorkům Sylvánského z bergholtzského vinařství Dirler-Cadé otevřel Sylván od husserenských biodynamiků Kuentz-Bas. Číst dál
Důvěřuj, ale prověřuj! platí i pro degustační poznámky. Určitě to znáte, že některé dojmy jaksi nedrží v čase a že víno, ze kterého jste byli nadšení při degustaci ve vinařství někdy chutná doma jinak. I proto jsem při návštěvě u alsaských biodynamiků Kuentz-Bas koupil krabici vzorků k domácímu ověřování. V Husserenu jsem byl nadšený, ale měl jsem za sebou sedm set kilometrů za volantem a degustaci ihned po příjezdu, to bych byl jistě nadšený i z obyčejnějších zážitků, než biodynamicky vyrobené Grand Cru. Číst dál
Nejde o párování vína s oblíbenými činnostmi, ostatně si už dávno neberu víno do vany. Dnes o vínu z vyšší, terroirové řady bergholtzského vinařství Dirler-Cadé, Sylvaner Heisse Wanne 2012. A na začátku odbočím k obecnostem a dopovím jednu myšlenku z předchozího článku, o 98 položkách na ceníku vinařství Dirler-Cadé.
Teď jsem spočítal, že ceník pro návštěvníky alsaského vinařství Dirler-Cadé čítá neuvěřitelných 98 položek. Jen Sylvanerů mají v prodeji šest, místo aktuálního ročníku 2013 (jojo, Dirler-Cadé neprodává zatím žádnou čtrnáctku) zvolil pan Dirler „klasický“ ročník 2012 a já si k tomu pro srovnání přikoupil i ročník 2009 a teplou vanu (čili Sylvaner Heisse Wanne 2012). Pojďte s panem Skleničkou na návštěvu do alsaského Bergholtzu… Číst dál
Irituje mě už tím, že na etiketě není „Pinot Blanc,“ ale jen „Pinot.“ Jinak s bio- i biodynamickým certifikátem, už dobrých sedmnáct let, jak mi v Bergholtzu zdůraznil Jean-Pierre Dirler. Bohužel jsem to pojal jako zážitkovou degustaci a nepsal si poznámky. Pan Dirler vína střídmě, ale zajímavě komentoval a teď by se mi poznámky hodily…
Číst dál
Byl jsem v Alsasku počtvrté (zastávky při cestách do Burgundska nepočítám), takže můžu něco srovnávat. Když jsem tady byl dva týdny v roce 2006, byl jsem přinejlepším nadějný začátečník, takže některá srovnání by nutně byla jen o mně a o tom, nakolik jsem se za ty roky změnil sám. Až bolestně jsem si to uvědomoval, když jsem teď přijel do Bergholtzu do vinařství Dirler-Cadé. To je v Alsasku absolutní špička, měl jsem o nich něco předem načteného a tak. Na místě jsem si vzpomněl, že jsem kolem projel už v roce 2003 a znova v roce 2006, zastavil jsem o pár metrů dál a dal degustaci v jiném nejmenovaném vinařství. To se mi nijak zvlášť nelíbilo, ale podobné první dojmy jsou prostě určující a zapíšou se hluboko. Zastavit o sto metrů dřív v Dirler-Cadé už v roce 2003, asi bych viděl Alsasko jinak… Číst dál
Orschwiller je v severní části Alsaska, dvacet kilometrů nad Colmarem, u Sélestatu. Allimant – Laugner je malý rodinný podnik, ve kterém pracuje mladý Nicolas Laugner se svým otcem Hubertem, matkou Francoise a dvěma zaměstnanci na částečný úvazek. Mají asi 12 hektarů vinic a vyrábějí ročně asi 180.000 lahví vína. Takže včetně nakupovaných hroznů, ale ty pochází jen od několika blízkých příbuzných z Orschwilleru, jak mě ujistil Nicolas Laugner. Číst dál
Na pátek nemá cenu dávat něco hlubokomyslnýho, říkal jsem si ve čtvrtek odpoledne. Jen jsem posbíral pár fotek z Alsaska a naskládal je sem, většinou ve dvojnásobném rozlišení (dají se rozkliknout, ale jako naschvál ta první ne :o) Husseren-les-Chateaux, obecní znak vytvořený na trávníku hned u vjezdu do obce. Číst dál
