Schizofrenicky přepínám mezi Alsaskem a Toskánskem: v srpnu první, v září druhé. V neděli večer jsem toskánskou Vino Nobile Riservu po dvou skleničkách odložil (ne z nespokojenosti, naopak ze zvědavosti, kam se vyvine druhý den) a otevřel alsaský sekt. V životě se to taky propletlo: chtěl jsem alsaskou bedýnku na konci srpna, ale pro samou sklizeň hroznů jsme domluvu s vinařstvím nedokončili. Když jsem se ubytoval v toskánské Cecině, první e-mail byl z Alsaska, že potvrzují dodávku. Tehdy jsem zase odložil realizaci já. Košile je bližší než kabát a Toskánsko dostalo přednost…  

Crémant d’Alsace, Domaine Allimant-Laugner, Orschwiller
Vzorek ze srpnové návštěvy ve vinařství. Zpaměti si vzpomínám, že v odrůdové směsi je i Pinot Gris a že jsem to při degustaci ve vinařství vnímal jako velké plus (podle poznámek ze srpna 60% Pinot Blanc, 30% Riesling, 10% Pinot Gris). V Alsasku jsem už v roce 2006 zaslechl názor, že nejlepší odrůdový sekt je z Pinotu Gris a dodnes mě to láká k ověřování…

Ve skleničce zářivá citrónová barva, ve vůni nádherně ovocné s jablkky, rynglemi a broskvemi. V chuti jemné vytrvalé perlení, mimo očekávání jemná kyselina a skutečně tělnatost, plnost Pinotu Gris. Ovocité (jablka-ryngle-broskve), vyvážené, svěží. Suché s malým zbytkem cukru, 12,5% alkoholu, v závěru lehký dotek minerálních chutí. Ovoce nevyčnívá a podle projevu je víno už nazrálé, spojené. Laugnerova výroba se blíží 200.000 lahví ročně a Crémant z toho má 40%. Je to sice jasná komerce, ale výborná a dokonce velmi osobitá komerce. Líbí moc.