Další dvě vína z escherndorfského vinařství Horst Sauer, tentokrát dva Sylvány. Všechno, co bych mohl napsat úvodem, jsem na blogu už mnohokrát napsal. Že se Sylvánské sice pěstuje v několika (nemnoha) evropských zemích, ale jen ve Frankách ho považují za špičkovou odrůdu a dokáží z něj udělat světová vína. Že francké Ortswein v kategorizaci vinařského sdružení VDP odpovídá burgundskému Village, ale na druhé straně je to vpodstatě starý dobrý kabinet podle predikátního systému. A že Erste Lage na jedné straně odpovídá burgundskému Premier Cru, ale pokud jde o sběr hroznů a výrobu vína, je to v zásadě pozdní sběr. Zatřídění se mění, ale víno zůstává stejné, jen roste cena. (Abych nebyl zbytečně jízlivý, tak průběžně roste i kvalita.) Číst dál
Dvě milerky z Franků
Koncem týdne mi pošta přivezla další degustační balík ročníku 2021, tentohrát z Weingut Horst Sauer z franckého Escherndorfu. Jaro je tady, k dokonalosti chybí už jen čerstvý chřest z Hostína! Dnes si prosvištíme obě mladé milerky 2021. Číst dál
Rafinované sienské Chianti
Další náhodný nákup v Global Wines. Guicciardini je v Toskánsku hodně rozšířené jméno a já se nechal zlákat. Pokud jde o vinařství, Guicciardini Strozzi jsou asi nejznámější (ze všech Guicciardini) a sídlí poblíž San Gimignana. Irina Guicciardini Strozzi je dokonce současnou prezidentkou Consorzio del Vino Vernaccia di San Gimignano a úspěšně táhne celé konsorzium k vyšším cenám :-) Jen naplňuje tradici, Girolamo Strozzi v sedmdesátých letech konsorzium zakládal. Číst dál
První moselské ryzlinky 2021 díl 3
Závěrečná část poznámek o šesti moselských ryzlincích Weingut Karl Erbes (Ürzig). Současně s včerejším rozesláním newsletteru avizujícího novou komunitní bedýnku přišla zpráva z vinařství, že nové ceny vín ročníku 2021 platí i pro předchozí ročníky. Na blogu jsem to opravil, ale rozeslaný e-mail vzít zpátky nedokážu, můžu se jen omluvit. Čeká nás rok plný nervozity a rostoucích cen. První ceníky ukazují asi desetiprocentní zdražení, doprava zdražila úměrně cenám nafty a kurz EURO lítá jako sinusovka. Teď je zrovna dobrý, kéž by to vydrželo, než zaplatím Erbesovy ryzlinky. Číst dál
SKB 106, moselské ryzlinky 2021
Už dvakrát jsem tady jásal nad tím, že jsem dostal prvních šest ryzlinků ročníku 2021 z vinařství Karl Erbes. První čtyři jsem už tady popisoval a poslední dva dám příště. Bude to stát za to, asi jako pozdní sběr s 9,7 gramu kyseliny. Teď spěchám vyhlásit novou ryzlinkovou bedýnku. Heslem ročníku 2021 bude KYSELINA! Číst dál
První moselské ryzlinky 2021 díl 2
(Pokračování.) U Erbesů v březnu nalahvovali „jednodušší“ vína, kabinety a některé pozdní sběry se zbytkovým cukrem, další vína se budou lahvovat až na konci května. Samozřejmě jsem byl zvědavý hlavně na kyseliny. Ročník 2020 měl hodně málo kyselin (obecně v Mosele i Porýní), a za těch pár let, co se o víno zajímám, jsem zjistil, že příroda jeden rok bere a druhý rok dává. Takže jsem bez dalších informací čekal, že s ryzlinky 2021 si pokyselíme v tlamě, jak říkaly moravské babičky. První vína se to zdají potvrzovat. Analytická data skoro nikdy nezveřejňuju, ale když letos byl v některých případech meziroční nárůst kyselin o 33 až 42 procent, tak jsem se neubránil. Dnes degustační poznámky dvou klasických (=sladkých) kabinetů. Číst dál
První ryzlinky ročníku 2021 z Mosely přijely!
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale šest vlaštovek v krabici od moselského vinařství Karl Erbes potěší! Focení by si zasloužilo lepší počasí, ale šup s vínem do chladničky a jdu si číst analytická data. Předchozí ročník 2020 byl chudý na kyseliny, tak jsem si pro srovnání vytáhl loňskou tabulku. Pravdu o víně ukáže až večerní degustace, ale při četbě analytik se mi zrychlil srdeční tep a těšil jsem se, jak si pokyselím v tlamě. 2021 Erdener Treppchen Spätlese má krásných 9,7 gramu kyselin, loňský měl 6,8 gramu (letos + 2,9 gramu!) Velmi uspokojivé! Ale na začátek otevřu dva základní ryzlinky. Číst dál
Vzdálené azzurro a náhodný nákup
Začnu varováním před ukvapenými závěry. Posledních několik dnů jsem blog vynechával, po drobných zdravotních potížích jsem si naordinoval abstinenci. Bez úspěchu, špatný spánek, ranní bolení hlavy podobné kocovině a další nezdravé příznaky neustoupily. Někdy to nejjednodušší vysvětlení nemusí být správné. Nově tedy přemýšlím o dalších pravděpodobnějších důvodech potíží jako je Covid, zanedbaný sex a přílišné odloučení od Itálie. Silniční atlas Itálie už je zase na stole a s ním i náhodná koupě, Sangiovese z toskánské Maremmy. (Úvodní fotka je z náhodné říjnové zastávky v Maremmě.)
Tramín ze severní Itálie
Gewürztraminer 2018 Trentino DOC, Cantina d’Isera
O víně i výrobci jsem už tady psal. Byl to nečekaný dar na degustaci a zároveň typ vína, proti kterému příležitostně donkichotsky bojuju. Oblíbil jsem si alsaské tramíny a naučil se, že zbytkový cukr v nich není jen proto, „aby to bylo sladký,“ ale pomáhá zdůraznit typické vlastnosti odrůdy. OK, tramín je voňavka a podle vůně ho snadno poznáte. Dokonce i když je úplně suchý. A jak říkají někteří vinaři, co je ten správný projev odrůdy (a kdo to určí)? Pan Sklenička je konzerva a milovník sladkých tramínů, ale tentokrát asi degustace porazila předsudky.
Cabernet Franc z Villányi
Maďarsko tady mívám jen vzácně, tentokrát jako další náhodný nákup z MAKRO. Nejasně si vzpomínám na dávnou degustaci v Hiltonu, kde měl Bock (nebo český dovozce) prezentaci a snad jsem ochutnával i CF, ale s rezervou. Už etiketa je exotická: růžový podklad (!), černá kresba a zlatě zvýrazněný obrázek berana hraničí s naivním uměním.
Slušné supermarketové Montepulciano d’Abruzzo
Další výlet do MAKRO a další kořist: MODÀ od vinařství Talamonti. Před půlrokem jsem úplně náhodou koupil Talamontí Trebbiano a bylo výborné. Nebo jestli ne výborné, tak určitě předčilo očekávání. MODÀ je odrůda Montepulciano d’Abruzzo, jak vtipně naznačuje název, a k té mám komplikovaný vztah. Za mých prvních dovolených v Itálii (2003 a později) jsem si ji zařadil jako laciné supermarketové víno (3-4 EURO) s odpovídající kvalitou. Vysoký alkohol, vyšší kyselina, brutálni třísloviny. Jasně, v posledních letech se zvedla vlna renesance odrůdy (a poctivého vinaření), ale pověst odrůdy utrpěla desítkami let pěstování „na vysoké výnosy,“ což je příběh dobře známý v Itálii i jinde. Dvakrát jsem měl ve Skleničkových bedýnkách abruzzské Montepulciano, už jsem si našel zálibu v uměleckých, vypiplaných (a drahých) Montepulciánech, ale se základními víny jsem stále opatrný a málokdy úplně spokojený.
Pěkný jakostní ryzlink z Rheingau
Landgraf von Hessen Rheingau Riesling feinherb 2020, Prinz von Hessen
Náhodný nákup v MAKRO, až doma jsem zjistil, že jsem před půlrokem měl suchou verzi téhož ryzlinku (tady). Takže jen stručně, vinařství patří německé šlechtické rodině s historií do roku 1957, vinice u Johannisbergu. Velmi pravděpodobně víno z nakupovaných hroznů.
