O víkendu jsem se mi Thibaultovy Sauvignony začaly plést. Jak říká klasik, letmý pohled soupeři do karet napoví víc než dlouhé úvahy. Prošel jsem si technické listy a svoje staré poznámky na webu a zjistil, že v nich Sans Complexe vůbec nefiguruje. Vesměs jsou věnovány top Sauvignonu z Villargeau, což je Krásná Zahálečka. Bohužel se cenově až tak moc neliší, takže základní otázka je, stojí Sans Complexe za to? Číst dál
Sauvignony přijely! Taky Pinot Noir a Gamay, jen pro úplnost. Venku slunce šílí, jako by už měl být 21. březen. Zatím odolávám pokušení vytáhnout stůl na zahradu a ochutnávat víno venku, ale už to brzy přijde :-) Zatím jsem jen otevřel dvě lahve a pustil si nahlas do repráků sedmdesátoletní koncert skupiny Rennaissance. Docela dobře to jde dohromady. Číst dál
V březnu 2016 jsem jako úvod k degustačním poznámkám o loirském Sauvignonu 2011 psal (tady), že jsou dvě velké, globálně rozšířené odrůdy, o kterých většina konzumentů neví, jak chutnají. Tou první je Cabernet Sauvignon, protože se vyskytuje téměř vždycky ve směsích. Nejslavnější bordeauxské kabernety mají podíl Merlotu, do nejlepších italských kabernetů se taky přidávají další odrůdy jako příměsi. Na čistý Cabernet Sauvignon narazíte zřídka. Číst dál
Vinařské encyklopedie se vzorně shodují v tom, že nejlepší Sauvignony na světě jsou ze dvou francouzských obcí v údolí řeky Loiry, ze Sancerre a Pouilly-Fumé. Už to bude sedm roků, v únoru 2013 jsem byl na pár dní na Loiře. Dva dny jsme s Danem Brožem objížděli vinařství v Sancerre a Pouilly, jeden den jsme byli v centrální Francii pod Paříží. Přivezl jsem jednu bedýnku se Sauvignony od vinařství Reverdy (Sancerre) a Treuillet (Pouilly-Fumé), později ještě kabernety Bernarda Baudryho. Od té doby se to neopakovalo, protože Loira je daleko a Sauvignony českomoravskému většinovému vkusu úplně nevyhovují. Až letos v lednu přijel do Prahy Marc Thibault z Domaine de Villargeau s báječnými Sauvignony ročníku 2018. Číst dál
Původně jsem chtěl tenhle Sauvignom zatratit: v malé degustační (tzv. analytické :-) skleničce od Spigelau vystupovaly nezralé chlorofylové vůně, černý rybíz a angrešt. Vinař barikuje jen decentně, takže žádné problémy se sudem, ale já mám léty moravských vesnických koštů vyšlechtěný odpor k nezralým Sauvignonům. Miluju ovocné Sauvignony (žádné tropické ovoce nepotřebuju, dejte mi prosím meruňky a broskve!) a nemám rád všechny projevy nezralosti a předčasné sklizně. Zkrátka malá sklenička odhalila podíl podtržených hroznů, ale ve velké sklence vypučela meruňková opojnost až sladkost, plnost vůně, černý rybíz a angrešt ustoupily do pozadí. Víno je dar od dovozce Le Caveau. Číst dál
Seriál posledních lahví pokračuje. Aspoň myslím, že jsem už avizoval několik nálezů poslední lahve Pouilly-Fumé, ale v úterý jsem zase objevil další. Když jsem ji nesl na zahradu, bavil jsem se představou, oč by byl svět jednodušší, kdyby všechny moje oblíbené vinařské regiony byly na jednom místě. Abych nebyl troškař, vymyslel jsem si takový region na toskánském pobřeží, nejlíp kousek pod Livornem. Kousek Chianti, kousek Brunella, pár parcel z Montrachetu a malý svah z Morey-Saint-Denis. Když už jsme na vápenci, tak kousek Pouilly-Fumé. Vzpomněl bych si ještě na pár míst, třeba z Beaujolais. Nakonec by to nemuselo ani bejt u moře, když tam potřebuju vápenec, mohl bych to umístit i kousek nad Mikulovem. Abych to neměl daleko. Číst dál
Velikonoční svátky byly ve znamení úklidu: otvíral jsem staré lahve, abych si v chladničce udělal místo na nové ryzlinky. V neděli padla poslední lahev Sancerre z loirských bedýnek 2013. Parádně nazrálý Sauvignon mě od počátku provokoval k heretickým úvahám. Zkuste třeba tuhle: o kterých mezinárodních odrůdách málokdo ví, jak doopravdy chutnají?
Barikovaný Sauvignon z Loiry, z nové a málo známé apelace (o které jsem už tady psal). Objev z únorové cesty v roce 2013, tehdy jsme se sympaťákem Markem Thibaultem ještě ochutnávali jen nehotové víno ze sudu, lahvovalo se až o několik měsíců později. Na Vánoce 2013 jsem koupil 6 lahví a postupně upíjel, ale s pocitem, že spokojenost se stále nedostavuje. Tohle je šestý pokus ze šesti, tak schválně!
Tento týden byl ve znamení představení nového ročníku ryzlinků Schloss Johannisberg a dopíjení vín z dávných Komunitních bedýnek. Z degustace se Stefanem Doktorem ve Foltýn Wine (dříve Winom Wine) jsem ale nepřinesl fotky, takže jen stručně: ryzlinky 2014 ze zámku Johannisberg i GH von Mumm jsou už důrazné v projevu, hodně plné, kořenité. Tam, kde je Mosela ještě éterická a nevyhraněná, Rheingau už je jasně vyhraněné a hodně plné v chuti. Záviděl jsem Stefanu Doktorovi tu neuvěřitelně dlouhou historii plnou velkých jmen, když může mluvit o tom, že současné označení vín na Johannisbergu barvami (Gelblack, Rotlack, Grünlack) zavedl už kníže Metternich. Číst dál
Úvodem musím přiznat, že obsahem textu bude sebeoslava a reklama. Na protest proti tištěným časopisům, které publikují neoznačenou reklamu tvářící se jako redakkční článek, chci dnešní text označit jako PR materiál:-) Otevřel jsem poslední lahev Pouilly-Fumé 2011 od Sébastiena Treuilleta a zahořel touhou pochválit (se), že jsem měl tolik štěstí a koupil ho. Číst dál
Co uděláte, když vám rozhrkané a vytřesené po dvoudenní cestě z Francie přijede víno, na které jste se půl roku těšili? Počkáte týden, až se víno ve sklepě uklidní? Nene, pan Sklenička není žádný barbar, nedá víno na 45 minut do mrazáku! Nechá tři lahve odpočívat v chladničce a podlehne pokušení až za šest hodin:o)
