Dvě velké odrůdy, jejichž chuť nikdo nezná

Velikonoční svátky byly ve znamení úklidu: otvíral jsem staré lahve, abych si v chladničce udělal místo na nové ryzlinky. V neděli padla poslední lahev Sancerre z loirských bedýnek 2013. Parádně nazrálý Sauvignon mě od počátku provokoval k heretickým úvahám. Zkuste třeba tuhle: o kterých mezinárodních odrůdách málokdo ví, jak doopravdy chutnají?

P1280416 Velikonoce

Pokud jde o červená vína, vyhrává jasně Cabernet Sauvignon. Málokdy máte možnost ochutnat čistý Cabernet Sauvignon, tahle odrůda se skoro vždycky vyskytuje ve směsích. Nejen v Bordeaux, i nejslavnější italský kabernet obsahuje 15% Cabernetu Franc a mnozí znalci italských vín si myslí, že když dojde na počítání procent, Italové nejsou nejlepší počtáři.

Z bílých odrůd tipuju Sauvignon Blanc. V osmdesátých letech jsem na moravských koštech nadával na kopřivové, travnatě zelené Sauvignony. Později jsem přijal vysvětlení o dvou klonech Sauvignonu, z nichž jeden dává ovocná vína a druhý chlorofylová, kopřivová. Až světový úspěch novozélandských Sauvignonů ve mně vzbudil pochybnosti. Sauvignon blanc je aromatická odrůda, která vydává nejvýraznější aroma, když se hrozny sbírají nezralé. Když chcete ohromit a přitáhnout konzumenty už od prvního přivonění, musíte zpracovávat nezralé hrozny. Novozélandské Sauvignony to dovedly do extrému, vinaři sklízí hrozny na několik průchodů, přičemž pokaždé sbírají nezralé – až v posledním sběru berou zralé hrozny, které dodají vínu jakési tělo (a možná i cukr, aby bylo co zkvasit :-) Vína jsou potom přitažlivě aromatická, ale v chuti kyselá, zelená a travnatá. Omlouvám se všem milovníkům novozélandských Sauvignonů, ale pro mě to není Sauvignon bílý (blanc), ale Sauvignon zelený, nepitelný. Stále víc se nezralé Sauvignony rozšiřujé i na starém kontinentě a díky téhle nákaze by většina milovníků vína asi naslepo nepoznala vyzrálý Sauvignon s ovocným projevem. Když jsem před lety dal jeden hodně vyzrálý a ovocný barikovaný Sauvignon 2006 do slepých bedýnek (tady), polovina účastníků tipovala Chardonnay.

P1280411 Anges Lots 2011

To se mi rychle prohnalo hlavou při prvním napití pětiletého Sancerre 2011 Les Anges Lots od Pascala a Nicolase Reverdyho. Zlatožlutá barva s teplým červeným podtónem, ve vůni žádné efektní aroma. Nezralá jablka a asijské ovoce, spíš nenápadné. Až po provzdušnění se objeví bílé broskve a zralý Sauvignon. V chuti podobně nenápadné, zelená jablka, žluté ovoce a trochu asijské exotiky, minerální závěr a celkově spíš strohý projev s nápadnou nazrálostí (druhá vlastnost moderního úspěchu Sauvignonu je, že pijeme Sauvignony hodně mladé a na podobné nazrálé chutě nejsme zvyklí). Důrazná kyselina, ale s odbouranou jablečnou při zrání ve velkém sudu. Anges Lots je Silex, vinice jsou na kamenitém křemičitém podloží, které propouští vodu, a nechává vína málo tělnatá a výrazně minerální. Přesto je v Anges Lots 2011 kombinace dvou v současnosti zřídkavých sauvignonových projevů, ovocné zralosti a lahvové zralosti. Nezeptal jsem se paní Reverdyové, jestli hrozny taky sklízí na několik průchodů, ale soukromě tipuju že ne. Jejich Sauvignon je jaksi celistvý, z jednoho kusu udělaný a nevykalkulovaný. Asi jako když chcete udělat dřevěnou plastiku: nemůžete ji slepit z pěti kmenů. Musíte si najít jeden, ve kterém je už zakletý tvar, který máte v mysli a který z něj chcete udělat, a jen tak lehce ho otesat. Samorost ze Sancerre.

Nic proti Veltlínu, Sylvánu nebo slovinskému Zeleni, ale z předchozího textu je jasné, že se přimlouvám za vyzrálé Sauvignony. V současnosti to chce hodně hledání, ale stojí to za to!

1 komentář u „Dvě velké odrůdy, jejichž chuť nikdo nezná

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *