Vinařské encyklopedie se vzorně shodují v tom, že nejlepší Sauvignony na světě jsou ze dvou francouzských obcí v údolí řeky Loiry, ze Sancerre a Pouilly-Fumé. Už to bude sedm roků, v únoru 2013 jsem byl na pár dní na Loiře. Dva dny jsme s Danem Brožem objížděli vinařství v Sancerre a Pouilly, jeden den jsme byli v centrální Francii pod Paříží. Přivezl jsem jednu bedýnku se Sauvignony od vinařství Reverdy (Sancerre) a Treuillet (Pouilly-Fumé), později ještě kabernety Bernarda Baudryho. Od té doby se to neopakovalo, protože Loira je daleko a Sauvignony českomoravskému většinovému vkusu úplně nevyhovují. Až letos v lednu přijel do Prahy Marc Thibault z Domaine de Villargeau s báječnými Sauvignony ročníku 2018.
Domaine de Villargeau. Byli jsme u něj už tehdy v roce 2013, report byl tady. Vinařství sídlí v Pougny a je jedním z mála, které pracují v apelaci Coteaux du Giennois. Ta patří k nejmladším a nejmenším francouzským apelacím, vznikla jako odraz dvou slavných sauvignonových apelací Sancerre a Pouilly-Fumé s podobnými pravidly, odrůdami i geologickým podložím vinic. Navíc ze Sancerre a Pouilly do Pougny je to vzdušnou čarou deset dvanáct kilometrů. Domaine de Villargeau založili roku 1991 bratři Fernand a Jean-François Thibault. Vysázeli znovu vinice opuštěné po révokazové kalamitě, a v roce 2000 se přidal vystudovaný enolog Marc. Dnes mají dvacet hektarů vinic, patnáct hektarů jsou výsadby Sauvignonu. Zbytek tvoří dvě modré odrůdy, Pinot Noir a Gamay.
Moje dvoudenní zkušenost z roku 2013 byla, že centrální Loira je vlastně Burgundsko, kde Chardonnay nahradil Sauvignon Blanc. Myslím, že správní členění departementů to potvrzuje, západní hranicí je Loira. Podobné to je se sklepními procedurami (většina vín se připravuje v nerezových tancích, nejlepší hrozny jdou do sudů) a půdním podložím. Na Loiře najdete vápenec jako v Burgundsku, navíc i křídu a křemenité půdy. Místní si nejvíc cení právě Sauvignony ze Silexu, křemene, které bývají málo plné, ale vynikají čistotou a minerálním projevem. Bedýnka je sestavená tak, aby ukázala Sauvignon ze všech třech půd, z vápence, křídy a Silexu. (Druhá výborná zkušenost byla z našich večerních koštů, místní Sauvignony jdou skvěle s bílou bagetou s kozím sýrem Chavroux a uzeným lososem! Vyzkoušejte.)
Marc se hlásí k metodě „nízkých a úzkých vinic,“ což v praxi znamená maximální vzrůst keřů do 1,3 metru a šířce meziřadí do 1,4 metru (ve skutečnosti to znamená, že do vinohradu nevjede traktorem). Bílé hrozny se lisují okamžitě po sklizni, mošty se odkalují a kvasí při nízké teplotě. Víno z prvních sklizených hroznů se brzy stahuje z kvasničních kalů, později sklizené hrozny zůstávají na jemných kalech až do lahvování. Modré hrozny kvasí odstopkované, po krátké studené maceraci. Po vylisování víno vyzrává v tancích a sudech, včetně jablečnomléčného kvašení. Z návštěvy vinařství si pamatuju moderní provoz s nerezovýmí tanky a čistotu, zvlášť sympatické jsou mi myšlenky o nízkých a úzkých vinicích a o perfektním tvarování keřů tak, aby se réva co nejlépe vystavila slunečním paprskům.
Už jsem na blogu zmiňoval lednovou degustaci a moje nadšení ze čtyř nových Sauvignonů ročníku 2018. Marc Theissen vyprávěl, že se horkého ročníku obávali a že dokonce část hroznů sklízeli v noci, protože nechtěli přinést do sklepa horké hrozny, ale kyseliny se jim podařilo uchovat. Na rozdíl od některých klasických ročníků, kdy kyseliny bývaly hodně silné a víno muselo před otevřením několik let ležet v lahvi, osmnáctky byly v lednu příjemné a krásně pitelné. Marc se vyjadřoval velmi rezervovaně k tomu, zda má smysl ročník 2018 archivovat, ale se současným stavem vín byl spokojený (já taky).
Vybral jsem do bedýnek čtyři Sauvignony Coteaux du Giennois AOC, které se liší především podložím vinice (vápenec, křída, křemen) a dvě červená. Jeden Pinot Noir a jedno Gamay, obě klasické a tradiční odrůdy centrální Loiry. Z degustace ve vinařství před sedmi lety si pamatuju, že se mi víc líbilo Gamay, proto jsem do bedýnek vzal raději Pinot Noir střední třídy (= ne ten nejlevnější). Tentokrát jsem to udělal hodně jednoduché a snad ani ne drahé. Voilá, tady je základní nabídka:
Bedýnka Villargeau
Villargeau Blanc 2018 je směs hroznů z různých půd, hlavně z vápence, čistý a jednoduchý Sauvignon. 290 Kč.
Fernand & Sons 2018 je plnější Sauvignon z křemene (Silex) s ovocným projevem. 320 Kč.
Les Genets Gris 2018 – méně plný, ovocný a čistý SVG, Silex. 350 Kč.
Sans Complexe 2018 – Sauvignon k vinic s křídovým podložím, 470 Kč.
Fernand & Sons 2018 Rouge je Pinot Noir s příjemným ovocným projevem (neochutnával jsem, ale… je to z kompletně odstopkovaných hroznů). 320 Kč.
Chicago 2018 je odrůda Gamay. Jméno má podle lokality, kde leží vinice Gamay. 350 Kč.
Celkem 2 100 Kč za bedýnku šesti vín včetně poštovného.
Vynechal jsem dvě velká vína s vyšší cenou. Jestli se sejde dost poptávek, rád je přivezu taky:
La Belle Paresseuse 2016. Sauvignon z křemene (Silex) zpracovaný v barikových sudech. V roce 2013 Marc ukazoval, že má jen tři bariky toho nejlepšího, navíc je to 2016 a je možné, že víno bude potřebovat ještě nějaký čas ležení v lahvi. 520 Kč.
L’Insolite 2015, Gamay s pěti procenty Pinotu Noir. Vinice na vápenci, kvasí odstopkované hrozny asi tři týdny, potom rok ve 400 litrových sudech. 480 Kč.
Jako obvykle, změny složení bedýnky na přání jsou možné, ale doporučuju čtyři základní Sauvignony v bedýnce. Bude-li zájem, rád přivezu i další dvě vína, jen varuju, že o nich nemusí platit tvrzení o připravenosti k pití, na Belle Paresseuse 2011 jsem musel čekat pět roků. Objednávky prosím do pondělí 24. února, potom chci vína objednat a přivézt s tím, že bych je vydával na začátku března (asi druhý týden po 9. březnu). Budu zase potřebovat vaše přihlášky a platby převodem na bankovní účet. Ceny jsou jako obvykle včetně poštovného (tentokrát prosím Česká Pošta a balík na poštu) při odběru minimálně šesti lahví (libovolné složení, záměny jsou možné). V Praze přivezu bedýnky po domluvě až domů. Těším se, že se zase přidáte! Přihlásit se můžete tady.